Rozsáhlé krajiny i fragmenty reality. Laureáti Chalupeckého ceny spekulují o alternativách současnosti

Cena Jindřicha Chalupeckého pro rok 2023 patří čtyřem umělcům a jednomu uskupení. Mezinárodní porota ocenění pro výtvarné umělce do 35 let vyzdvihla Kryštofa Brůhu, Lenku Glisníkovou, Petru Janda, Gabrielu Těthalovou a kolektiv Stony Tellers. Všichni umělci se představí na podzim na společné výstavě v Ostravě.

Výběr oceněných čtyřiatřicátého ročníku odráží podle porotců skutečnost, že mladá umělecká scéna se vydává směrem od estetiky a postupů zavedených na uměleckých školách k vlastním generačním zájmům. Mladí umělci se spíše zaměřují „na hledání nových možností, přístupů a nástrojů k uchopení aktuálních výzev, než aby se věnovali kritice příčin vzniku současných krizí“.

V tvorbě finálové a zároveň oceněné pětice je zastoupená široká škála médií. „Mnoho děl má podobu fiktivních dokumentů zkoumajících rozsáhlé utopické nebo futuristické krajiny. Další umělci a umělkyně zaujali k realitě nebo její projekci opačný přístup tím, že ji rozbili na kousky, fragmentovali, případně přiblížili našemu oku. Obě tendence jako by vycházely z podobné touhy spekulovat o možných alternativách k našim současným podmínkám,“ píše ve svém shrnutí porota.

Sociální média i organické materiály

Tvorba Kryštofa Brůhy podle poroty propojuje jazyk umění a vědy. Lenka Glisníková pracuje s fotografií, její projekty se přizpůsobují rychlosti sociálních médií a často zkoumají technologický vývoj na okrajích fotografické tvorby. Petra Janda ve svých instalacích využívá organické materiály, často související se zemědělstvím.

Cena Jindřicha Chalupeckého 2023: Petra Janda, Kryštof Brůha, Lenka Glisníková a kolektiv Stony Tellers (chybí Gabriela Těthalová)
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Abstraktní obrazy Gabriely Těthalové rozehrávají představivost, vyprávění a objevování. Umělecké uskupení Stony Tellers usiluje o budování komunit založených na vzájemné péči a sdílení. Jeho členky přenášejí umělecké myšlení do reálných sociálních situací.

Umění je nesrovnatelné

Cena Jindřicha Chalupeckého se uděluje od začátku devadesátých let. Před několika lety upustili pořadatelé z podnětu umělců od vyhlašování jediného vítěze, ale cenu udílí všem finalistům, většinou přibližně pěti.

„Tento krok má umenšit míru tlaku na umělkyně a umělce, kteří po celý rok usilovně pracují na nových projektech pro společnou výstavu, ale také poukázat na to, že srovnávat umělecké výkony nelze stejným normativním způsobem jako v jiných odvětvích lidské činnosti,“ uvádějí pořadatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 13 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 17 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...