Rozsáhlé krajiny i fragmenty reality. Laureáti Chalupeckého ceny spekulují o alternativách současnosti

Cena Jindřicha Chalupeckého pro rok 2023 patří čtyřem umělcům a jednomu uskupení. Mezinárodní porota ocenění pro výtvarné umělce do 35 let vyzdvihla Kryštofa Brůhu, Lenku Glisníkovou, Petru Janda, Gabrielu Těthalovou a kolektiv Stony Tellers. Všichni umělci se představí na podzim na společné výstavě v Ostravě.

Výběr oceněných čtyřiatřicátého ročníku odráží podle porotců skutečnost, že mladá umělecká scéna se vydává směrem od estetiky a postupů zavedených na uměleckých školách k vlastním generačním zájmům. Mladí umělci se spíše zaměřují „na hledání nových možností, přístupů a nástrojů k uchopení aktuálních výzev, než aby se věnovali kritice příčin vzniku současných krizí“.

V tvorbě finálové a zároveň oceněné pětice je zastoupená široká škála médií. „Mnoho děl má podobu fiktivních dokumentů zkoumajících rozsáhlé utopické nebo futuristické krajiny. Další umělci a umělkyně zaujali k realitě nebo její projekci opačný přístup tím, že ji rozbili na kousky, fragmentovali, případně přiblížili našemu oku. Obě tendence jako by vycházely z podobné touhy spekulovat o možných alternativách k našim současným podmínkám,“ píše ve svém shrnutí porota.

Sociální média i organické materiály

Tvorba Kryštofa Brůhy podle poroty propojuje jazyk umění a vědy. Lenka Glisníková pracuje s fotografií, její projekty se přizpůsobují rychlosti sociálních médií a často zkoumají technologický vývoj na okrajích fotografické tvorby. Petra Janda ve svých instalacích využívá organické materiály, často související se zemědělstvím.

Cena Jindřicha Chalupeckého 2023: Petra Janda, Kryštof Brůha, Lenka Glisníková a kolektiv Stony Tellers (chybí Gabriela Těthalová)
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Abstraktní obrazy Gabriely Těthalové rozehrávají představivost, vyprávění a objevování. Umělecké uskupení Stony Tellers usiluje o budování komunit založených na vzájemné péči a sdílení. Jeho členky přenášejí umělecké myšlení do reálných sociálních situací.

Umění je nesrovnatelné

Cena Jindřicha Chalupeckého se uděluje od začátku devadesátých let. Před několika lety upustili pořadatelé z podnětu umělců od vyhlašování jediného vítěze, ale cenu udílí všem finalistům, většinou přibližně pěti.

„Tento krok má umenšit míru tlaku na umělkyně a umělce, kteří po celý rok usilovně pracují na nových projektech pro společnou výstavu, ale také poukázat na to, že srovnávat umělecké výkony nelze stejným normativním způsobem jako v jiných odvětvích lidské činnosti,“ uvádějí pořadatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 8 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 13 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 17 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...