Cena Jindřicha Chalupeckého pro rok 2023 patří čtyřem umělcům a jednomu uskupení. Mezinárodní porota ocenění pro výtvarné umělce do 35 let vyzdvihla Kryštofa Brůhu, Lenku Glisníkovou, Petru Janda, Gabrielu Těthalovou a kolektiv Stony Tellers. Všichni umělci se představí na podzim na společné výstavě v Ostravě.
Rozsáhlé krajiny i fragmenty reality. Laureáti Chalupeckého ceny spekulují o alternativách současnosti
Výběr oceněných čtyřiatřicátého ročníku odráží podle porotců skutečnost, že mladá umělecká scéna se vydává směrem od estetiky a postupů zavedených na uměleckých školách k vlastním generačním zájmům. Mladí umělci se spíše zaměřují „na hledání nových možností, přístupů a nástrojů k uchopení aktuálních výzev, než aby se věnovali kritice příčin vzniku současných krizí“.
V tvorbě finálové a zároveň oceněné pětice je zastoupená široká škála médií. „Mnoho děl má podobu fiktivních dokumentů zkoumajících rozsáhlé utopické nebo futuristické krajiny. Další umělci a umělkyně zaujali k realitě nebo její projekci opačný přístup tím, že ji rozbili na kousky, fragmentovali, případně přiblížili našemu oku. Obě tendence jako by vycházely z podobné touhy spekulovat o možných alternativách k našim současným podmínkám,“ píše ve svém shrnutí porota.
Sociální média i organické materiály
Tvorba Kryštofa Brůhy podle poroty propojuje jazyk umění a vědy. Lenka Glisníková pracuje s fotografií, její projekty se přizpůsobují rychlosti sociálních médií a často zkoumají technologický vývoj na okrajích fotografické tvorby. Petra Janda ve svých instalacích využívá organické materiály, často související se zemědělstvím.
Abstraktní obrazy Gabriely Těthalové rozehrávají představivost, vyprávění a objevování. Umělecké uskupení Stony Tellers usiluje o budování komunit založených na vzájemné péči a sdílení. Jeho členky přenášejí umělecké myšlení do reálných sociálních situací.
Umění je nesrovnatelné
Cena Jindřicha Chalupeckého se uděluje od začátku devadesátých let. Před několika lety upustili pořadatelé z podnětu umělců od vyhlašování jediného vítěze, ale cenu udílí všem finalistům, většinou přibližně pěti.
„Tento krok má umenšit míru tlaku na umělkyně a umělce, kteří po celý rok usilovně pracují na nových projektech pro společnou výstavu, ale také poukázat na to, že srovnávat umělecké výkony nelze stejným normativním způsobem jako v jiných odvětvích lidské činnosti,“ uvádějí pořadatelé.