Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) nahrává hudbu z filmového Snu noci svatojánské od Jiřího Trnky. Loutková adaptace Shakespearovy komedie měla premiéru v roce 1959, rozhlasoví symfonici se nahrávku chystají vydat na CD a hudbou živě navíc doprovodí projekci Trnkova snímku v říjnu v pražském Kongresovém centru.
Rozhlasoví symfonici nahrávají hudbu z Trnkova filmu, ve Snu noci svatojánské zní i sobot
Rozhlasoví symfonici nahrávají hudbu z Trnkova filmu (zdroj: ČT24)
Natáčení výpravné loutkové pantomimy Trnkovi zabralo dva roky. Dostala se do programu festivalů v Cannes a Benátkách. Podstatná pro příběh je hudba, o niž Trnka požádal svého dvorního skladatele Václava Trojana. Nahrávala ji tehdy Česká filharmonie, která takové zakázky brala jenom výjimečně.
Všechna Trojanova hudba se ale do filmu nevešla. Osmdesát hudebníků rozhlasového orchestru ji nyní nahrává podle původní partitury. Ta se dochovala v neutěšeném stavu, více než půl roku ji proto rekonstruoval skladatel Adam Klemens. „Byla to trošku detektivka, najít co, kde a jak a pak vybudovat partituru, která by odpovídala jedna ku jedné tomu, co opravdu ve filmu zní,“ přiznává.
Nezvyklý nástroj se musel vyrobit
Na nahrávce se objeví i zvuky originálního nástroje zvaného sobot. Je prakticky neznámý, ovšem Trnka ho ve svých filmech běžně používal. Konkrétní nástroj pro nahrávku SOČR vyrobil vedoucí souboru Musica Bohemica Jaroslav Krček.
Vyráběl ho už podruhé. Se sobotem se totiž setkal už v 70. letech, kdy na něj narazil v partituře ke skladbě Zlatá brána právě Václava Trojana. „Vymyslel ho truhlář Sobotka a po něm to nazvali,“ vysvětlil Krček, odkud se nástroj a jeho název vzaly. Žádný ale tehdy k mání nebyl, sám ho proto sestavil podle návodu Trnkova skladatele.
Jaroslav Krček přibližuje, jak se hraje na sobot (zdroj: ČT24)
Tentokrát ho o to samé požádal Adam Klemens. „Ačkoliv to nevypadá, tóny jsou skutečně laděné,“ poznamenává ke zvuku nezvyklého nástroje, „má zvukově působit starobyle, brutálně, primitivně.“
Václav Trojan použil Shakespearovu předlohu a svoji hudbu také v baletu o čtyřech obrazech, který v osmdesátých letech uvedlo tehdejší brněnské Státní divadlo. Trnka se už ale premiéry nedožil.