Recenze: V Národním divadle si Andrea Chénier gilotinu zaslouží

Národní divadlo po téměř 120 letech uvedlo operu Andrea Chénier italského skladatele Umberta Giordana. Velkolepému výkonu orchestru a sboru bohužel nedostáli ani někteří sólisté, natožpak inscenační tým, který k milostnému příběhu z období Velké francouzské revoluce přistupuje bez nápadů, vyduchle.

Giordanovu veristickou operu volně inspirovanou životním osudem básníka Andrea Chéniera, který byl za „zločiny proti státu“ odsouzen k trestu smrti gilotinou, uvedla Zlatá kaplička naposledy v roce 1897 – čtyřikrát. Nyní si ji vybral umělecký ředitel Petr Kofroň a slyšitelně věděl proč. Orchestr totiž dovedl k fantastickému výkonu. Nejenže nebylo možné postřehnout téměř žádné chyby, preciznost, dynamika, výraz i barevnost hudby braly dech.

Kofroň z partitury vydobyl působivé detaily a kontrasty. Vášnivost, krutost i úzkostné napětí jakobínské diktatury se zhmotnily v jednotném pohlcujícím proudu, který by milovníci opery chtěli z orchestřiště slýchat častěji. Vydatně k tomu přispěl i sbor nastudovaný Martinem Buchtou. 

Tím však výčet předností v podstatě končí. Obsazení druhé premiéry nebylo ideální. Exponovanou titulní roli bohužel nepřednesl Mexičan Rafael Alvarez. Zřejmě zpíval v těžké indispozici, hodnotit jeho výkon by proto nebylo spravedlivé ani smysluplné.

Andrea Chénier v Národním divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Jeho milenku, aristokratku Maddalenu, která uvízne v tenatech Robespierrova teroru, ztvárnila dlouholetá sólistka Národního divadla Anda-Luise Bogza, z které čiší pěvecké sebevědomí a jevištní praxe. Roli si dobře rozvrhla, její čistý a vyvážený výkon kulminoval populární árií La mamma morta. Na rozdíl od svého kolegy odzpívala i závěr opery. Krom toho upoutala už jen svým svébytným vibratem.

Rumunská sopranistka je pro první českou operní scénu důležitou postavou, zpívá většinu z velkých verdiovských a pucciniovských hrdinek v repertoáru. Její výkon v Andrea Chénierovi však poznamenal fakt, že z jejího hereckého projevu by člověk stěží poznal, zda se právě snaží být Maddalenou, nebo spíše Floriou Toscou, Aidou či Abigail.

Pěvecky i herecky nejsuverénněji si počínal Svatopluk Sem, jenž svým mocným hlasem a energickým projevem nadchnul. Jeho Carlo Gérard překypuje vztekem a ponížením služebnictva, z nichž se rodí nemilosrdnost a resentiment, který lze ukojit pouze krví. Z „Liberté, égalité, fraternité“ se stává „Travail, famille, patrie“ čili „Trouvailles, famine, patrouilles“, aniž by to sám Gérard postřehl.

Tedy až do chvíle, kdy je konfrontován s Maddalenou a svou neopětovanou láskou k ní. Vnitřní přerod postavy se však Semovi příliš nezdařil, jeho cit končí u potřeby znásilňovat. Že tolik riskuje pro Maddalenina milence Chéniera, jehož obžalobu sám podepsal, působí v Semově podání nevěrohodně.

Andrea Chénier v Národním divadle
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Nápadu se diváci neDočekali

Spíše než pan Sem je na vině Michal Dočekal, který se ujal režie. Kdo od Radokem a Balvínem ověnčeného divadelníka čekal strhující podívanou, tentokrát se spletl. Chudokrevná a neinvenční inscenace nepřináší žádný interpretačně podnětný moment. Pěkné kostýmy ani vcelku atraktivní scéna, jíž by se ale především v prvních dvou obrazech dala vytknout řada nesmyslností, představení nezachrání.

Je sice chvályhodné pokoušet se do oper integrovat balet, který z hlediska inscenačních trendů nezažívá nejpopulárnější období, ovšem pouze v případě, že jej nerežírujete jako pan Dočekal. Jak vyjádřit emoce dvou milujících se lidí odsouzených na smrt, když herci potřebují zblízka patřit na dirigenta a po jevišti se pokud možno vůbec nepohybovat? Pošlete na pódium pár spoře oděných tanečníků a požádáte je, aby vypadali jako dva milující se lidé odsouzení na smrt…

A tak „láska uprostřed revoluce je smrtelně nebezpečná věc“ především pro obecenstvo, které je z okouzleného naslouchání orchestru vytrženo pouze expresivní scénou tribunálu se řvoucími davy a zběsilým Fouquierem a ze samého úleku by se mohlo z galerií zřítit do parteru. Z hudebního dramatu zkrátka drama mizí a zbývá jen krásná muzika, kterou místy naruší Rafael Alvarez. Je otázka, kolik diváků takový výsledek ocení a uspokojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začal festival Open House. Lidem otvírá jindy nepřístupná místa

V úterý začal festival Open House. Jeho jedenáctý ročník nabídne prohlídky zhruba 120 běžně nepřístupných budov, například opuštěného depa lokomotiv u Masarykova nádraží v Praze, kde je připravená i prezentace budoucího Muzea železnice a elektrotechniky. K vidění zde budou historické drezíny, motorové lokomotivy nebo salónní vozy. Vedle tohoto depa se díky festivalu o víkendu v metropoli zdarma budou moci lidé podívat třeba do barokního Faustova domu nebo funkcionalistického Paláce Atlas na Florenci.
před 8 hhodinami

Kvíz: Vyznáte se v českých soutěžících Eurovize?

Mezinárodní písňová soutěž Eurovize vybírá vítěze šedesátého devátého ročníku. První semifinále se ve švýcarské Basileji koná 13. května, zástupce Česka Adam Pavlovčin alias ADONXS se pokusí miliony posluchačů po celém světě přesvědčit o dva dny později. Finále odvysílá v sobotu i Česká televize. Ověřte si v kvízu, co o českých úspěších a neúspěších na Eurovizi vlastně víte.
před 9 hhodinami

Gérard Depardieu dostal podmínku za sexuální napadení dvou žen

Pařížský soud uznal Gérarda Depardieua vinným v případu sexuálního napadení dvou žen při natáčení v roce 2021. Uložil mu osmnáctiměsíční podmíněný trest. Francouzský herec se u soudu k nevhodnému chování přiznal, ale opakovaně popřel, že by se dopustil sexuálního násilí. Proti rozsudku se odvolá. Francouzská média rozsudek označují za zásadní moment kampaně proti sexuálnímu zneužívání žen vlivnými muži. Depardieu je podle nich dosud nejznámějším odsouzeným provinilcem ve Francii.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Navštěvoval ji Palacký i Mánes. Vědecká knihovna v Olomouci slaví 250 let výstavou

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.
před 16 hhodinami

Festival v Cannes ocení De Nira a uvede český Karavan

Filmaři, herecké hvězdy a profesionálové z filmové branže přijíždějí opět po roce do Cannes, kde začíná sedmdesátý osmý ročník festivalu. O Zlatou palmu usilují dvě desítky snímků, tu čestnou převezme herec Robert De Niro. Českou kinematografii zastoupí po letech ve vedlejší sekci celovečerní Karavan.
před 18 hhodinami

Vězněných autorů je stále více, ukazuje index amerického PEN klubu

Lze zaznamenat jasný a trvalý nárůst počtu uvězněných autorů po celém světě, upozorňuje americký PEN klub. Vychází z analýzy indexu svobody psaní, který letos v dubnu zveřejnil už pošesté. Loni bylo vězněno nejméně 375 autorů oproti 238 zadrženým literátům a jiným píšícím tvůrcům v roce 2019.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Začalo Pražské jaro. Osmdesátý ročník oslaví orchestry z Vídně i USA

Na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a jeho cyklem symfonických básní Má vlast začal tradičně festival Pražské jaro. Zahájení, přenášené z pražského Rudolfina i na venkovní obrazovky a do vysílání České televize, se tentokrát ujala Česká filharmonie. Program osmdesátého ročníku tvoří více než padesát koncertů, včetně návratu uznávaných zahraničních orchestrů.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
11. 5. 2025
Načítání...