Recenze: Transformers 3

Tajemství odvrácené tváře Měsíce je odhaleno! Když 20. července 1969 vrcholila historická mise Apolla 11, jen několik zasvěcených vědělo, co bylo jejím skutečným cílem. Lunární modul přistál v oblasti Mare Tranquillitatis a čtyři sta milionů lidí v přímém přenosu zíralo na to, jak člověk otiskl svoji první stopu na Měsíci. Jenomže neviděli vše. „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo,“ odrecitoval tehdy památnou větu Neil Armstrong, pak zmizel z obrazu a měl jednadvacet minut na to, aby mimo dosah signálu prozkoumal vrak kosmické lodi, skrývající nebezpečné tajemství. Jestliže se ho zmocní Deceptikoni, kteří chtějí zachránit svoji zdevastovanou planetu Cybertron, je lidstvo (pokolikáté už?) na pokraji zkázy!

Kdo jiný by jim do jejich plánu mohl hodit vidle, nežli jejich odvěcí rivalové Autoboti z tajného elitního týmu NEST a jistý Sam Witwick, který má novou holku (s parametry britské top modelky na spoďáry Victoria's Secret) a problém někde se po vysoké upíchnout. Takže má spoustu času na to, aby znovu pomáhal zachraňovat svět. Spřátelený vůdce Autobotů Optimus Prime znovu varuje před nebezpečím, ale opět mu není nasloucháno – a tak brutální válka megaplecháčů pokračuje již potřetí.

Základní schéma a jeho naplnění se od jedničky vlastně nemění. Zlí hajzlové Deceptikoni chtějí lidstvu šlápnout na krk (což je vzhledem k jejich parametrům konečná) a hodní bráchové Autoboti si to s nimi v zájmu lidí jsou ochotni rozdat, i kdyby měli být vykostěni na součástky. Sam během těchto tří pokračování dokončil (věřme, že nikoli jako rychlostudent) střední a vysokou a má mezi hodnými roboty pořád stejné kámoše v čele s věrným Bumblemeem alias omláceným Chevroletem Camaro z roku 1976.

Ve všech epizodách zní obdobně nabušený soundtrack Stevea Jablonskyho, stopáž neklesne pod sto čtyřicet čtyři minut a akční mág Michael Bay (kdyby nenatočil nic než Skálu, stačilo by to) se snaží vycedit maximum z řídkého, infantilního, blbého a ještě blbějšího scénáře, než jaký jsme čekali. Všechny tyto konstanty platí i tentokrát.

Je na čase, aby lidští otroci poznali své pány

Deceptikoni sice dostali po tlamě v jedničce i ve dvojce, kde je navíc do šrotu téměř definitivně poslal Michael Bay se svými scenáristy, ale ani to je definitivně nezničilo. V čele s přeživším hlavním hajzlem Megatronem tentokrát jen na dva roky zalezli někam do ústraní, vyklepali zohýbané plechy, promazali pohmožděné spoje a nachystali nám další past. Aby dokázali, že nic lidského jim není cizí, vsadili tentokrát na zradu, což je v člověčím společenství vcelku běžná záležitost, ale mezi obřími roboty, kteří řeší problémy spíše bucharem, je to technika nová a nebývale subtilní.

Ve chvíli, kdy ukecali (nečekaným probuzením zřejmě zpitomělého) autobotského Einsteina Sentinela na svoji stranu, jim k vítězství už nechybělo mnoho. Tahle těžká váha totiž umí pracovat s pilíři, jež přemostí vesmír, což je nezbytné k tomu, aby mohli k Zemi přitáhnout svůj válkami zdevastovaný Cybertron a uvrhnout lidstvo do otrocké práce na jeho obnově. Aby bylo zřejmé, že to myslí vážně, zadupali za nějakých čtyřicet minut (které odčerpaly podstatnou část z dvousetmilionového rozpočtu) Chicago do země, ale nějak přehlédli, že americká vlajka na jeho ruinách stále ještě vlaje, což je pro všechny znalce hollywoodské poetiky a filmů Rolanda Emmericha neklamným znamením, že navzdory tomu všemu nakonec zase dostanou přes svoji plechovou držku.

Hustý roboti Michaela Baye

Zpočátku se to mohlo zdát jako pěkná ptákovina – vzít hračky firmy Hasbro a natočit o nich film. Nejdříve přišli průkopníci, kteří o těchto skládacích robotech natočit televizní seriál a posléze i celovečerní animák. A pak přišli další, kteří to (možná?) trochu riskli, schrastili sto padesát milionů dolarů a s frajery od ILM (Industrial Light and Magic) natočili něco mezi Válkou světů a Dnem nezávislosti. Riziko ovšem nebylo tak velké, neboť se v tomto projektu sešli ti, kteří dobře vědí, jak se dělá blockbuster, tedy Steven Spielberg, Michael Bay a s nimi vlastně i George Lucas.

Zatímco první díl vyvolal nadšení, druhý vzbudil rozpaky a třetí se rozkročil někam mezi ně, přičemž u některých vyvolává i úlevný pocit, že je (údajně) poslední. Výchozí nápad a jeho spektakulární ztvárnění jsou totiž již poněkud provařené a železná monstra do sebe již začínají mlátit hodně stereotypně. Nikdo jiný nežli Michael Bay by to zřejmě lépe nesvedl, nikdo jiný než on nemá větší právo říci, že toto byla jejich i jeho poslední bitva. Každá hračka (a to i ta od Hasbra) totiž po čase omrzí, když nedostane impulz nového příběhu. A o ten v akčně a trikově těžkotonážních Transformers nikdy příliš nešlo, neboť by odváděl pozornost od unikátního vizuálu. Jenomže ten již začíná být (i v kontextu s tradičně dlouhými stopážemi téhle minisérie) okoukaný, takže prázdné plkání je o to hlasitější, pseudovztahy nekredibilní, řídký děj vycucaný z paty a 3D formát v permanentních mutacích a za řinčení železa možná až trochu zbytečný.

Jak hrát vedle železňáků

… počítačem generovaných a variabilně se proměňujících ingotů, je problém, se kterým se každý z protagonistů téhle techno sci-fi show, vyrovnává po svém. Subtilní Shia LaBeouf neexperimentuje a sází na zranitelný chlapecký šarm, kontrastující s megatunovou robustností monster, debutující krasavice (a stále daleko více modelka než herečka) Rosie Huntington-Whiteleyová se i v akčních scénách pohybuje jako na předváděcím molu, což je jen půl bídy, neboť totální problém je, když musí sem tam i promluvit. Kde a jak se tihle dva (outsider a krasavice, která dostala od šéfa Mercedes za dvě stě tisíc dolarů) dali dohromady, ví jen scenárista a Michael Bay, který s Rosie kdysi točil reklamy, ale že je mezi ní a Shiou nulová „chemie“ je patrné i tomu, kdo se nikdy žádné chemické olympiády nezúčastnil. S Megan Foxovou, která dostala kopačky, protože přirovnala Baye k Hitlerovi, tenhle ústřední lidský tandem fungoval určitě lépe. Z ostatních působí John Turturro, že je tu z piety (a taky trochu kvůli nejasným intimnostem s tvrdou McDormandovou, která se mezi železňáky neztratí), zatímco lehce přehrávající John Malkovich je tu spíše do počtu.

Monstrózní roboti, zpomalené záběry, kamera, která téměř neví, co je statický záběr, skvělé triky, heroický patos a nenápadně povlávající americká vlajka… Tohle všechno jsou Transformers 3, jimž dodává rafinovanou autentičnost i druhý muž na Měsíci, člen posádky Apolla 11 Buzz Aldrin, který se v nich mihne, jako kdyby chtěl potvrdit, že o tom také ví své.

Všechny, kdo jsou už trochu nervózní z toho, jak po nás Deceptikoni neúnavně jedou, uklidňuje v závěru Optimus Prime slibující, že hodní Autoboti tuhle planetu a její lid nikdy neopustí. A všechny, kdo mají mindrák, že jsou spíše loosery, kteří mají problémy s balením holek, pak může zklidnit příklad Sama Witwicka, z něhož je zřejmé, že každý se může stát akčním hrdinou (který zachrání svět) a k tomu sbalí modelku s bourákem za dvě mega, která ho bude bláznivě milovat. No řekněte, není ten Hollywood úžasný?

TRANSFORMERS: DARK OF THE MOON.USA 2011, 154 min., přístupný, český dabing/titulky. Režie: Michael Bay. Scénář: Ehren Kruger. Kamera: Amir Mokri. Hudba: Steve Jablonsky. Hrají: Shia LaBeouf (Sam Witwicky), Rosie Huntington-Whiteleyová (Carly), John Turturro (Simmons), Patrick Dempsey (Dylan), Josh Duhamel (Lennox), Frances McDormandová (Mearingová), John Malkovich (Bruce Brazos). V kinech od 30. června 2011.

Jak to všechno začalo…

Transformers(USA 2007, 144 min., r. Michael Bay). Vyspělé mimozemské civilizace si jdou po krku snad od počátku vesmíru. Hodní Autoboti a zlí Deceptikoni spolu vedou válku, která prakticky zničila jejich planetu. Když objevili na naší Zemi zdroj energie, který jim může pomoci k vítězství, vtrhli k nám a zatáhli teenagera Sama a s ním nás všechny, do své brutální války. Originálně blbé a zábavné, třikrát nominované na Oskara (za nejlepší zvuk, zvukové efekty a vizuální efekty). Za sto padesát milionů to nekupte – když vám to obratem hodí sedm set!

Transformers: Pomsta poražených (USA 2009, 150 min., r. Michael Bay). Navzdory tomu, že lidé spolu s Autoboty dali v první epizodě Deceptikonům po tlamě, je naše planeta znovu v ohrožení. Válka megamonster pokračuje, a to hodně spletitě a komplikovaně. Na straně Deceptikonů povstane superpadouch Padlý, z moře je vyloven a prajiskrou oživen vůdce Megatron, který vyhlásí mobilizaci záporáků a vykostí Optima Prime. V egyptské poušti je zahrabán stroj, který umí získat Energon a vygumovat Slunce. Deceptikoni útočí v čele s Devastátorem – a naštvaný divák je v tomhle chaosu totálně ztracen.

  • Transformers 3 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2680/267952.jpg
  • Transformers 3 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268951.jpg
  • Transformers 3 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268949.jpg
  • Transformers 3 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268947.jpg
  • Transformers 3 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268946.jpg
  • Shia LaBeouf a Rosie Huntington-Whiteley zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268950.jpg
  • Transformers 3 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268945.jpg
  • Transformers 3 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268952.jpg
  • Transformers zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268953.jpg
  • Transformers 2 zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2690/268954.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

VideoSlužebnictvo Dejvického divadla ukazuje fungování moci

Kdo má navrch a kdo je pouhým služebníkem příběhu? Nová inscenace Dejvického divadla Služebnictvo odhaluje, jak funguje manipulace a moc – v životě i na jevišti. Soubor rozvíjí mezinárodní spolupráci, autorem i režisérem hry je irský dramatik Wayne Jordan.
3. 4. 2026

„Vyřešil jsem ho.“ Klempíř odvolal Baxu ze správní rady Pražského jara

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal svého předchůdce ve funkci Martina Baxu (ODS) ze správní rady Pražského jara, kterou dosud Baxa vedl jako její předseda. Vyřešil jsem ho, napsal Klempíř o Baxovi na sociální síti X. Baxa chce dál bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu, uvedl bývalý ministr kultury na stejné síti. Do sporu se předtím dostali kvůli rozdělování dotací na filmy. Klempířův krok kritizují zástupci opozice.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Neckář znovu vydal píseň nazpívanou po invazi 1968

Václav Neckář se po téměř šedesáti letech vrátil ke skladbě, kterou nazpíval krátce po invazi v roce 1968. Jmenovala se Píseň pro mne a hudbu k ní složil zpěvákův bratr Jan. K posluchačům se tehdy dostala pouze jednou. V nové podobě s původním vokálem ji doprovází videoklip, který kombinuje archivní a současné záběry.
2. 4. 2026

VideoFilmové premiéry: Svatební drama, boje na Ukrajině i Život Briana

Do kin vstupují úplné novinky i osvědčená klasika. V artové černé komedii Drama hrají hollywoodské hvězdy Zendaya a Robert Pattinson snoubence, které těsně před svatbou zaskočí tajemství. Super Mario galaktický film vrací na plátna animovaného instalatéra původně z videohry. Ve snímku 2000 metrů do Andrijivky sleduje oscarový dokumentarista boj o strategicky významnou vesnici. A v kinech opět pobaví parodický příběh o Kristovi Život Briana od skupiny Monty Python i komedie „pro pamětníky“ Cesta do hlubin študákovy duše.
2. 4. 2026

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
2. 4. 2026

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026

Svatba v divadle ABC se příliš nevyvedla

Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
1. 4. 2026
Načítání...