Recenze: Rockové kořeny Big Beat Line potěší nejen pamětníky

Dvojalbum Big Beat Line přináší nahrávky československých kapel z let 1965 až 1968. Není to však smutné ohlédnutí, plné rozčarování, ani nostalgické připomínání dávných bigbeatových časů. Naopak potěší, že řada písní, které jsou na Big Beat Line shromážděny, dokáže zafungovat i dnes, a to neříkám z pozice pamětníka.

Nepřímo se tak potvrzuje, že vybírat skutečně bylo z čeho, kvalitních nahrávek v onom období vzniklo dost, což je vlastně svým způsobem zázrak, připomeneme-li si podmínky, v nichž nahrávání samotné probíhalo, nevstřícné či přezíravé nahrávací techniky, ale hlavně to vše, co předcházelo povolení ke vstupu do studia. Album, zmiňované v průvodním textu jako přiblížení „předalbové doby“ zároveň může sloužit coby úvod k vloni vydané kompilaci z let 1967–1969 Beat Line.

Na počátku Olympic

Editoři sáhli po produkci skupin, jež v naprosté většině patřily k tehdejší první lize, jmenovitě jsou to Olympic, The Beatmen, Mefisto, Vulkán, The Matadors, Flamengo, Synkopa a Juventus . Každá přitom, naštěstí, patřila k nejlepším něčím jiným. Výběr začíná Olympikem, skupinou, jíž se dveře studií otevřely jako první. Instrumentálka Orange Blossom Special je asi známá spíše fandům americké country, dlužno však dodat, že si s původně banjovým partem kytarista Petr Janda poradil na čtvrtém singlu své kapely z roku 1965 se ctí a že to jsou na svou dobu docela prstolamy.

Big Beat Line 1965-1968
Zdroj: Supraphon

Další tři písničky dobře dokumentují éru, kdy Olympic doprovázel jiné zpěváky, v tomto případě tehdejšího krále našeho rokenrolu Mikyho Volka (Roll Over Beethoven) a také Pavla Bobka (Rave On). Obě jsou převzaté, což také patřilo k době, úsměvná je pražská angličtina. Yvonne Přenosilová již zpívá písničku našich autorů, pak již ale začíná dodnes Jandova trvající autorská dominance. Je zároveň slyšet, jak se coby autor zlepšoval, nechybí samozřejmě dodnes hraný velký hit Dej mi víc své lásky.

Karel Černoch bigbíťák

Kapitolou samou o sobě byli bratislavští The Beatmen, kapela, od níž jsme se určitě mohli dočkat mnoha skvělých písní, kvůli emigraci většiny členů však zmizela z naší scény. Zůstala však po ní řada dobrých písní, především pak Let's Make Summer, jejíž autor, kytarista a zpěvák Dežo Ursiny patřil později k největším osobnostem našeho rocku. Pražská kapela Mefisto se věnovala spíše klasičtějšímu repertoáru, zároveň se mohla pyšnit vysokou muzikantskou úrovní. To samé platilo pro brněnský Vulkán, na kompilaci potěší beatlesovská Píseň skleněné báně a již tehdy vynikajíc zpěváci, sourozenci Hana a Petr Ulrychovi.

Pražský Crystal můžeme pominout, o to víc si však zaslouží naši pozornost nahrávky The Matadors, a to nejen pro vynikající kytarové party Radima Hladíka, ale také pro jeho skladbu, vynikající Indolence. Také jejich ostatní nahrávky snesly dobře test času. Platí to i pro Flamengo, ještě v předmišíkovské éře, se zpěváky Petrem Novákem a Karlem Kahovcem, jehož Poprava blond holky vstřebala všechny dobové hudební impulsy, aniž by byla plagiátem. Zajímavý závěr pak nabízí Juventus s pěvecky jistým Karlem Černochem, ještě coby „bigbíťákem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 6 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 19 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.