Poslední dystopický román spisovatele Michela Houellebecqa, v originále Soumission, vychází konečně v českém překladu pod názvem Podvolení. Vyplatí se ho číst, a to navzdory tomu, že vyvolal po celém světě velký mediální poprask. Jedná se totiž o velmi svébytné literární dílo, jež přesahuje snadné zařazení toliko mezi románové provokace.
Od letošního ledna, kdy ve Francii Houellebecqova novinka vyšla, se zařadila mezi nejčtenější romány současnosti. Vedla žebříčky ve Francii, Německu a Itálii; v angličtině se objevila koncem letošního září.
Způsobila to souslednost vydání (7. ledna) s okamžikem, kdy v satirickém časopise Charlie Hebdo došlo k teroristickému atentátu na redakci. Šokující událost, jež otřásla Francií a západním světem, jako by dávala za pravdu kulturní interpretaci, že Západ je ohrožen rozpínavým a netolerantním islámem.
Prorokem islámské nadvlády?
Spisovatel Houellebecq, vyhlášený svými verbálními provokacemi („V roce 2015 ztrácím své zuby… v roce 2022 budu držet ramadán!“), vzápětí zastavil propagaci svého díla a korigoval mnohé z vět jako projev účasti s oběťmi, mezi nimiž byl i jeho přítel, novinář a spisovatel Benard Maris.
Mezitím se o díle, jež v tu chvíli nikdo nečetl, objevily odsudky i laciná srovnání (i od francouzského premiéra Manuela Vallse). „Mluvme raději o svobodě než o provokaci. Neboť právě o to se jedná. Svoboda ostatně není možná bez jisté dávky provokace,“ upřesnil Houellebecq v jednom rozhovoru. V románu se skutečně nejedná pouze o provokaci, ale o svého druhu originální (temnou, cynickou, nostalgickou) meditaci nad stavem západní společnosti.
Autor uvádí na stránkách příběh silně autobiografické postavy pařížského vysoškolského učitele Françoise, prožívajícího v roce 2022 nezadržitelný nástup umírněného Islámského bratrství (proč je v překladu neustále zmiňováno jako Muslimská jednota?). To ale samo o sobě není hlavním tématem knihy.
Hrdina ani spisovatel sám se nestaví do role proroka budoucí islámské nadvlády. Potíže hrdiny i spisovatele jsou někde jinde. Je jimi rozpad základních hodnot evropské civilizace, mezi něž patřila od počátku křesťanská víra. Tyto úvahy rozvádí na pozadí díla dekadentně-katolického romanopisce Jorise-Karla Huysmanse (1848–1907), jímž se François profesně zabývá.
Sebeobrana svobodného intelektuála
Svoboda zvolit si úhel pohledu i provokativní výklad patří k Houellebecqovým silným stránkám. Tentokrát se rozhodl předložit čtenáři ukázku žánru známého v literární teorii jako „roman à thèse“, nemá proto valného smyslu ho za to kritizovat.
Cítím za tím silnou spisovatelovu uštěpačnost, jíž častuje část francouzské intelektuální elity, vyžívající se v mediálních zkratkách, nahrazujících skutečnou intelektuální reflexi. Houellebecq v líčení rozpadu intimního života své postavy a jeho tápání v okamžiku osobní krize odkrývá zároveň ubohost této vrstvy společnosti, nárokující si často neomylná hodnocení, jaksi „ex cathedra“.
Kniha je mnohem více Houellebecqovou sebeobranou intelektuála, jenž se nebojí obtížných srovnání (intimních ani politických). Titul, který by se dal přeložit různě, by asi zněl nejlépe Odevzdání, neboť vyjadřuje lépe než Podvolení, Podřízení, Podrobení či Podmanění zásadní odhodlání svobodně se „svěřit do rukou Božích“ (v islámu Alláhu). Temný výklad tohoto tématu činí z Houellebecqa sarkastického vykladače o (ne)možnosti konverze v čase demokratického kapitalismu, jenž utopii vyřadil z lidské perspektivy…
Michel Houellebecq: Podvolení (Soumission). Vydalo nakladatelství Odeon v překladu Alana Beguivina.
