Recenze: Ocas ještěrky - Na pomezí reality a snu

Je velmi těžké popsat děj filmu Ocas ještěrky. Jeho začátkem i koncem je vnější situace devětadvacetiletého Josefa Bárty, který se možná vlivem nepříznivé věštby z dětství či aktuálně neutěšené rodinné situace ocitá zcela sám a bez prostředků. To, co se děje mezi oběma mezníky, je spíše existenciální hrdinovo hledání sebe sama za pomoci archanděla Gabriela v lidské podobě ve snově obrazové formě.

Josef a Gabriel ve městě i na venkově

Hrdinovo vnitřní putování od sebe k sobě je vyjádřeno prostředím, která prochází. Zpočátku se Josef nachází na pražském žižkovském sídlišti v podobě lidského mraveniště, snímaného hlavně v noci, což ještě zdůrazňuje jeho osamělost. Tento pocit vyvržení z lidské společnosti je zdůrazněn i prostředím opuštěné dílny technických přístrojů, kam za hrdinou zavítá jen podivný chlapík v bílé mikině s příznačným jménem Gabriel. Tento archanděl v lidské podobě Josefa po celou dobu doprovází, i když dlouho není jasné, zda mu pomáhá nebo škodí.

Navenek je Gabriel průvodcem pasivním, ale v rozhodujících chvílích instinktivně odvrací hrozící překážky. Nejedná se jenom o zaplacení Josefova dluhu na diskotéce, ale i o archandělovo varování vůči počínajícímu vztahu mezi hrdinou a jeho kolegyní z práce, zoufale toužící po troše lásky. Gabriel se zdá Josefa provokovat k činnosti, přitom do ní sám nijak aktivně nezasahuje. Možná představuje Josefovo svědomí, zvolna se probouzející k sobě.

Městská temnota první části filmu je posléze vystřídána poeticky vykresleným prostředím venkova, kde Josef objevuje možné řešení své osobní situace v podobě dívky Olivy. Záhy se zaplétá i do její složité situace s alkoholickým otcem a grobiánským ex-přítelem. Ať se hrdina vrhne, kam chce, nemůže se zkrátka zbavit onoho zlověstného symbolu věštby, zosobněné reálnou všudypřítomností poťouchle pasivního Gabriela a snu svého skoku z mostu do vody. Vnitřní nejasné putování k sobě se zdá být úspěšné ve finální scéně, kdy hrdina přisedá do autobusu ke krásné přítelkyni, slibující nový a hlavně minulostí nezatížený začátek.

Scénář a režie jako ocas ještěrky

Umělecky ambiciózní projekt filmu, pohybujícím se na pomezí reality a snu je bohužel nejasně neuchopitelný jako ocas ještěrky. Chcete-li se na ní podívat zblízka, ještěrka s sebou mrskne a zmizí, takže si kolikrát ani nejsme jisti, že jsme ji viděli. Film působí velmi napínavě a v mnohém jinotajně, což se bohužel absencí vnějšího děje trochu omrzí. Ke zmatku monotónní stylové snovosti navíc přispívá i nesourodost stylová. Část městská a venkovská připomínají jakoby dva rozdílné filmy, spojené omylem střihače dohromady. Po strastiplném vnitřním putování hrdiny k sobě samému vyznívá trochu jako z nouze ctnost nepříliš přesvědčivý konec, kdy hrdina zázračně potkává krásnou dívku v posledních několika záběrech náhodou v autobuse.

Ačkoliv nelze upřít tvůrcům velkou odvahu v realizaci takto složitého námětu, navíc v podmínkách současné komerční produkce, stylová nesourodost filmu bohužel škodí a to po stránce obsahové i vizuální.

Postavy:

Obecně lze říci, že herečtí představitelé působí atraktivně, i když každý jaksi sám za sebe. Každý z herců vytváří postavu jakoby nezávisle na ostatních, postavu nekomunikující s nikým jiným než se sebou samou. V tom důsledku sledujeme přehlídku skvělých typů, nijak nerozvedených a vzájemně se neovlivňujících. Každá z postav je ve filmu sama a za sebe, přičemž nahlédnutí do dílu samoty hlavního hrdiny v podání Davida Švehlíka je přirozeně nejhlubší. Jeho postava ale působí jakoby uměle v poloze navenek pohledného chlapíka v nejlepších letech s bloudivým nitrem.

Na této úrovni zdařile asistuje Karel Zima coby poťouchle neprůstřelný archanděl Gabriel ve sněhobílé mikině s kapucou. Lidsky daleko živěji vyznívá venkovsky prostá Oliva makedonské herečky (Veronica Nedeska), i když nejzajímavější postavou filmu je Josefova kolegyně z práce Marie Durnové. Její kuchařka s beznadějně neutěšeným soukromým životem působí nejopravdověji navzdory malému prostoru možná proto, že je nejlidštější.

Ocas ještěrky je zvláštní film. Jeho snovou atmosféru a nejednoznačné významy ocení spíše ti hloubavější, kterým nebude vadit ono balancování na hranici reality a snu od začátku do konce.

Ocas ještěrky

Režie: Ivo Trajkov, Hrají: David Švehlík (Josef Bárta), Karel Zima (Gabriel),  Verica Nedeska (Oliva), Marie Durnová (kolegyně).

  • Ocas ještěrky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/607/60613.jpg
  • Ocas ještěrky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/607/60610.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 18 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 21 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...