Recenze: Ocas ještěrky - Na pomezí reality a snu

Je velmi těžké popsat děj filmu Ocas ještěrky. Jeho začátkem i koncem je vnější situace devětadvacetiletého Josefa Bárty, který se možná vlivem nepříznivé věštby z dětství či aktuálně neutěšené rodinné situace ocitá zcela sám a bez prostředků. To, co se děje mezi oběma mezníky, je spíše existenciální hrdinovo hledání sebe sama za pomoci archanděla Gabriela v lidské podobě ve snově obrazové formě.

Josef a Gabriel ve městě i na venkově

Hrdinovo vnitřní putování od sebe k sobě je vyjádřeno prostředím, která prochází. Zpočátku se Josef nachází na pražském žižkovském sídlišti v podobě lidského mraveniště, snímaného hlavně v noci, což ještě zdůrazňuje jeho osamělost. Tento pocit vyvržení z lidské společnosti je zdůrazněn i prostředím opuštěné dílny technických přístrojů, kam za hrdinou zavítá jen podivný chlapík v bílé mikině s příznačným jménem Gabriel. Tento archanděl v lidské podobě Josefa po celou dobu doprovází, i když dlouho není jasné, zda mu pomáhá nebo škodí.

Navenek je Gabriel průvodcem pasivním, ale v rozhodujících chvílích instinktivně odvrací hrozící překážky. Nejedná se jenom o zaplacení Josefova dluhu na diskotéce, ale i o archandělovo varování vůči počínajícímu vztahu mezi hrdinou a jeho kolegyní z práce, zoufale toužící po troše lásky. Gabriel se zdá Josefa provokovat k činnosti, přitom do ní sám nijak aktivně nezasahuje. Možná představuje Josefovo svědomí, zvolna se probouzející k sobě.

Městská temnota první části filmu je posléze vystřídána poeticky vykresleným prostředím venkova, kde Josef objevuje možné řešení své osobní situace v podobě dívky Olivy. Záhy se zaplétá i do její složité situace s alkoholickým otcem a grobiánským ex-přítelem. Ať se hrdina vrhne, kam chce, nemůže se zkrátka zbavit onoho zlověstného symbolu věštby, zosobněné reálnou všudypřítomností poťouchle pasivního Gabriela a snu svého skoku z mostu do vody. Vnitřní nejasné putování k sobě se zdá být úspěšné ve finální scéně, kdy hrdina přisedá do autobusu ke krásné přítelkyni, slibující nový a hlavně minulostí nezatížený začátek.

Scénář a režie jako ocas ještěrky

Umělecky ambiciózní projekt filmu, pohybujícím se na pomezí reality a snu je bohužel nejasně neuchopitelný jako ocas ještěrky. Chcete-li se na ní podívat zblízka, ještěrka s sebou mrskne a zmizí, takže si kolikrát ani nejsme jisti, že jsme ji viděli. Film působí velmi napínavě a v mnohém jinotajně, což se bohužel absencí vnějšího děje trochu omrzí. Ke zmatku monotónní stylové snovosti navíc přispívá i nesourodost stylová. Část městská a venkovská připomínají jakoby dva rozdílné filmy, spojené omylem střihače dohromady. Po strastiplném vnitřním putování hrdiny k sobě samému vyznívá trochu jako z nouze ctnost nepříliš přesvědčivý konec, kdy hrdina zázračně potkává krásnou dívku v posledních několika záběrech náhodou v autobuse.

Ačkoliv nelze upřít tvůrcům velkou odvahu v realizaci takto složitého námětu, navíc v podmínkách současné komerční produkce, stylová nesourodost filmu bohužel škodí a to po stránce obsahové i vizuální.

Postavy:

Obecně lze říci, že herečtí představitelé působí atraktivně, i když každý jaksi sám za sebe. Každý z herců vytváří postavu jakoby nezávisle na ostatních, postavu nekomunikující s nikým jiným než se sebou samou. V tom důsledku sledujeme přehlídku skvělých typů, nijak nerozvedených a vzájemně se neovlivňujících. Každá z postav je ve filmu sama a za sebe, přičemž nahlédnutí do dílu samoty hlavního hrdiny v podání Davida Švehlíka je přirozeně nejhlubší. Jeho postava ale působí jakoby uměle v poloze navenek pohledného chlapíka v nejlepších letech s bloudivým nitrem.

Na této úrovni zdařile asistuje Karel Zima coby poťouchle neprůstřelný archanděl Gabriel ve sněhobílé mikině s kapucou. Lidsky daleko živěji vyznívá venkovsky prostá Oliva makedonské herečky (Veronica Nedeska), i když nejzajímavější postavou filmu je Josefova kolegyně z práce Marie Durnové. Její kuchařka s beznadějně neutěšeným soukromým životem působí nejopravdověji navzdory malému prostoru možná proto, že je nejlidštější.

Ocas ještěrky je zvláštní film. Jeho snovou atmosféru a nejednoznačné významy ocení spíše ti hloubavější, kterým nebude vadit ono balancování na hranici reality a snu od začátku do konce.

Ocas ještěrky

Režie: Ivo Trajkov, Hrají: David Švehlík (Josef Bárta), Karel Zima (Gabriel),  Verica Nedeska (Oliva), Marie Durnová (kolegyně).

  • Ocas ještěrky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/607/60613.jpg
  • Ocas ještěrky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/607/60610.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 9 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...