Recenze: Marek Nekula - Otec

Marek Nekula (nar. 1965) je literární vědec, germanista, překladatel a spisovatel, autor naučných i beletristických textů. V roce 1994 vydal sbírku próz Pellicova 47. Román Otec je - pokud vím - jeho první větší prózou. Marek Nekula se narodil v Brně a Brno má v obou prózách své místo; název té předchozí odkazuje k jedné z nejhezčích brněnských ulic. Román Otec se v Brně z velké části odehrává a zřejmě je do určité míry autobiografický - můžeme tak soudit podle toho, že vypravěč je rovněž vědec, pohybující se v univerzitním prostředí. Zda ale román skutečně vychází ze života svého autora, takto nepoznáme a není to vůbec důležité.

Román začíná někdy na počátku normalizace, v sedmdesátých letech, jako rodinné drama, vnímané očima malého chlapce. Otec, lékař, odchází na Štědrý den z domu. Syn se domnívá, že otec má službu v nemocnici, tak jako už mnohokrát předtím, a že se večer vrátí. Čtenáři je jasné, že otec odchází za jinou ženou, a není tedy příliš překvapen, že se otec nevrátí, ani ke štědrovečerní večeři, ani později.

Rodiče se pak rozvádějí, matka se dvěma syny zůstává sama, stěhují se do jiného, menšího bytu, jednotvárný rytmus jejich života je přerušován příbuzenskými oslavami s babičkou a tetami (matčinou matkou a sestrami, které také zůstávají sami, protože jejich manželé je postupně opouštějí).

Syn, vypravěč příběhu, dospívá, žení se, má dítě, pracuje, působí na zahraničních univerzitách - a podobně jako kdysi jeho otec prožívá mimomanželský vztah s mladou studentkou, okouzlení, z něhož se nechce vymanit a které ho vede - byť ne přímo a prvoplánově - ke srovnávání s otcem, jako by své dětské vzpomínky najednou vnímal očima dospělého člověka. Otcovýma očima? Ano, syn se na dávné události dokáže podívat znovu, po otcově smrti a při likvidaci jeho bytu se dozvídá i o tragických peripetiích otcova života, ale neznamená to, že by otcovy postoje bezvýhradně přijímal a schvaloval.

To je pro Nekulovu prózu důležité: svět a život jeho hrdinů je složitý, jejich činy nejsou bezvýhradně dobré ani bezvýhradně špatné, jejich životní cesta je nelehké hledání pokud možno čestných kompromisů mezi podmínkami doby (to platí hlavně o pasážích z normalizace), vlastním štěstím a ohledem na ostatní lidi, kteří jsou na nich citově či jinak závislí.

Otec jako hlavní hrdina románu tyto bitvy bojuje, ne vždy z nich ale vychází jako vítěz. Nezmínila jsem zde otcovy židovské kořeny, ani židovský motiv, pojící se s jednou z jeho milenek. Nezmínila jsem je proto, že to jsou jediné momenty v knize, které mi připadají nepříliš přesvědčivé.

V současné próze je poměrně časté a populární hledat kořeny současných dějů v totalitní či ještě starší minulosti, možná je to až trochu módní záležitost, v každém případě se mi zdá, že tady je tento motiv trochu navíc, příběh by byl silný, výrazný a přesvědčivý i bez něj. Román Marka Nekuly Otec je zajímavá výpověď o složitém hledání těch pravých cest v životě.

127 stran, Torst 2008

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 1 hhodinou

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 2 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 6 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 8 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...