Recenze: Divadlo Svoboda

Praha – Dokumentárním snímkům se v České republice daří. Jeden z těch povedených přináší do distribuce společnost CinemArt. Dokument nazvaný Divadlo Svoboda je osobitým portrétem uznávaného scénografa Josefa Svobody /1920 -2002/, spoluzakladatele slavné Laterny magiky, který realizoval více než 750 scénografií po celém světě. Dokument, vznikající po celé Evropě, zachycuje Svobodův život a jeho mistrovské dílo na předních světových divadelních scénách. Hlavní linií filmu je pátrání vnuka Jakuba Hejny po osobnosti jeho zesnulého dědečka, slavného scénografa.

Díky subjektivním pohnutkám a osobním vazbám představuje film Svobodovu výjimečnou osobnost tak, jak ji dosud málokdo zná. Navíc tak činí s obdivuhodnou objektivitou, bez zbytečného patosu a s překvapivým, někdy až černým humorem.

Snímek začíná vtipnou a originální sekvencí, kdy si Jakub Hejna jde do setmělého a zavřeného Národního divadla pro bustu svého dědečka, kterou pak používá jako motivující rekvizitu pro své rozhovory s lidmi, kteří měli ke Svobodovi nějakou vazbu. Obcházení respondentů s bustou je nosný rámec, který přináší vítané odlehčení v jinak seriózním vyprávění. Ale zdá se, že původní myšlenka na využití sochařského portrétu byla možná širší a jako by se od toho během natáčení trochu ustoupilo. Busta totiž má na čele připevněnou kamerku, ale pohledu z ní se divákovi dostane jen minimálně.

Nahrávám video
Reportáž Jiřího Svobody
Zdroj: ČT24

Ke kladům dokumentu patří, kromě osobitého rukopisu, snaha o co nejobjektivnější pohled na rozporuplnou osobnost výjimečného scénografa. Jeho vnuk odhaluje otevřeně jak neobvyklý talent a neuvěřitelnou pracovitost, tak i slabiny a slabosti, nedostatky a pochybení svého dědy, z nichž nejkontroverznější je jeho přiznaná spolupráce s StB. Pravděpodobně se k této problematické životní kapitole váže mnohoznačný název Divadlo Svoboda nejvíce.

Přestože většina dotazovaných Svobodovu práci obdivuje a vyzdvihuje, Hejna prostřednictvím dalšího světově uznávaného scénografa Jaroslava Maliny ukazuje, že ne všichni považovali do detailů vymyšlenou a technicky dokonalou Svobodovu scénu za úžasnou. „Pro mne to bylo všechno moc technokratické a čisté, já dělám scénografii špinavou, ale živoucí,“ říká v dokumentu Malina, který navíc jako jediný nenalézá žádnou omluvu pro Svobodovu kolaboraci s režimem.

Divadlo Svoboda je jediným českým dokumentem, který se osobností a dílem Josefa Svobody komplexně a hlouběji zabývá. Objevují se v něm i unikátní, dosud nikdy nezveřejněné archivní materiály týkající se Svobodovy práce, ale i jeho soukromého života. Ale zřejmě snaha o co největší komplexnost má za následek přílišnou délku, skoro sto minut dokumentu je opravdu hodně a zbytečně to snižuje celkový vjem jinak zdařilé výpovědi.

Josef Svoboda, poprvé použil v divadle laser, vymyslel světelnou stěnu či speciální světla, která nesou po celém světě jeho jméno: Svoboda. Byl profesorem honoris causa, francouzským rytířem kultury (Řád čestné legie), nositelem řádu práce, národním umělcem… Spolupracoval s takovými velikány jako Lawrence Olivier nebo Friedrich Dürrenmatt. Zemřel v roce 2002 ve věku 82 let a téměř do poslední chvíle pracoval.

  • Divadlo Svoboda zdroj: CinemArt http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2450/244910.jpg
  • Divadlo Svoboda zdroj: CinemArt http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2450/244912.jpg
  • Divadlo Svoboda zdroj: CinemArt http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2450/244911.jpg
  • Divadlo Svoboda zdroj: CinemArt http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2450/244905.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 5 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 8 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
včera v 20:18

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...