Recenze: Brooklyn je fajn pohádka. Plachý pohled ale na Oscara nestačí

Splnit si sen a vybudovat lepší život - s takovými myšlenkami proudily v 50. letech do Ameriky tisíce migrantů z celého světa. Totéž si slibuje i křehká Eilis, která vyměnila irské maloměsto za cílevědomý a pokrokový New York. Romantickému filmu Brooklyn se spíš než z tuctového příběhu daří těžit z atmosféry doby, kdy u žen vládla elegance, u mužů gentlemanství a navzdory mnohdy těžké práci si lidé vychutnávali drobné okamžiky.

Brooklyn divákovi nabízí milionkrát zrecyklované téma milostného trojúhelníku. Skoro se zdá, že přijít v 21. století s tématem, kdy se žena rozhoduje mezi dvěma muži, je až trestuhodné. Režisér John Crowley z průšvihu ale vymanévroval díky kouzlu malebného, avšak zpátečnického Irska, které postavil do kontrastu s blyštivou Amerikou. 

Každá druhá tehdy prahla po atraktivním povolání sekretářky nebo úřednice. Pár se nesměle držel za ruku ještě následujícího půl roku, než si odvážil dát pusu, ale s manželstvím se naproti tomu moc neotálelo. Lidé si psali dopisy. Prodavači konverzovali se zákazníky. Dámy používaly nápadné rtěnky a muži je doprovázeli až k domovním dveřím. Studovat vysokou školu opravdu něco znamenalo. Film dokonale připomíná časy, které se nikdy nevrátí. Ale to je tak vše. 

Emoční trysky uvolněny

Nick Hornby sepsal scénář podle knižní předlohy Colma Tóibína. Jeho dialogy připomínají pohádku pro dospělé o tom, jak hodná holka s laním pohledem ke štěstí přišla. Nelze jim upřít příjemně štiplavý humor - ať už jde o dívčí rozpravy u večeře v penzionu, nebo o hubatého osmiletého italského chlapečka.

Brooklyn nejvíc staví na výkonu Saoirse Ronanové, která se do povědomí diváků zapsala především svýma skleněnýma očima v mysteriózním dramatu Pevné pouto nebo v Pokání. Její poslední výraznější zářez byl Grandhotel Budapešť  Wese Andersona. S rolí plaché Eilis sahá rovnou po Oscarovi. K nominaci se chce ale namítnout: za co? Ne že by její výkon nebyl přesvědčivý - ať už zlobí italského přítele, hledí do očí irského svůdníka nebo zuřivě zvrací do kbelíku na lodi. Na získání zlaté sošky však s plochostí charakteru své postavy nemá. 

Romantické drama příjemně plyne, jenže větší stopy v paměti nezanechá. Zaujme jeho určitá poetičnost a na své si přijdou i milovníci irského přízvuku. Brooklyn v době migrační krize připomene, jak je těžké vybudovat nový život daleko do domova. Lehce vyzývá také k toleranci s těmi, kteří se v nové zemi teprve rozkoukávají. Je ideální pro „žrouty emocí“, ostatním víc neřekne.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...