Recenze: Antonio Muñoz Molina - Za úplňku

Kniha současného španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny (nar. 1956) Za úplňku je strhující a v mnoha smyslech slova objevný román. Jednak českým čtenářům ukazuje jinou, neznámou tvář téměř současného Španělska (odehrává se v devadesátých letech) - jinou než tu, kterou patrně znají z přímořských dovolených v Torremolinos, na Mallorce a Kanárských ostrovech, z cest za uměleckými poklady Madridu a Barcelony, případně z putování do Santiaga da Compostella. Snad nejsem sama, pro koho román objevuje i současnou španělskou literaturu. Do třetice považuji za objevné autorovo vidění světa: píše o tragických stránkách života, v celé knize snad není jediná vysloveně radostná či šťastná pasáž, ale přesto nevyznívá zoufale a bezvýchodně.

Román Za úplňku můžeme číst jako současný román, psychologickou prózu, milostný příběh… nebo dokonce detektivku, jak se uvádí na záložce z pochopitelných reklamních důvodů.  Svou vnější strukturou román skutečně nejvíc připomíná detektivku.

Za úplňku

Ze španělského originálu Plenilunio přeložil Vladimír Medek, 424 stran, Garamond 2008

Policejní inspektor v provinčním španělském městě pátrá po pedofilovi, který znásilnil a zavraždil malou holčičku Fátimu. Inspektor bojuje o čas, aby zachránil další oběti - ale to není jeho jediný boj. Do svého současného působiště byl přeložen z Baskicka, kde jeho život neustále ohrožovali teroristé a jejich výhrůžky. Unikl ale jen zdánlivě - jeho žena, která mnoho let snášela stres, strach z každého zazvonění telefonu a neustálé obavy o manželův i svůj život, se ve chvíli, kdy bezprostřední nebezpečí pominulo, zhroutila a léčí se v psychiatrické léčebně, „sanatoriu“. Inspektor k ní sice už dávno necítí lásku ani vášeň, ale pocit sounáležitosti a odpovědnosti za člověka, s nímž spojil svůj život, je o to tíživější. Život (přesněji řečeno vyšetřování smrti malé Fátimy) mu přivádí do cesty jinou ženu: Fátiminu učitelku Susannu Greyovou. Ta má za sebou nepodařené manželství s levicovým radikálem, který chtěl vést lidstvo k dobru a pokroku, ale vlastní ženu několik let podváděl s kamarádkou.

Susanna Greyová a její příběh, připomíná postavu Lary ze slavného románu Borise Pasternaka Doktor Živago, a motiv teroristů, pro něž jsou lidské životy jen drobnými překážkami na cestě k všeobecnému dobru, odkazuje na další velké jméno klasické ruské literatury, Fjodora Michajloviče Dostojevského. Susanna a inspektor prožívají vášnivé milostné vzplanutí, naději na novou lásku, která zničehonic zasáhla do jejich osamělých životů. Jejich láska je neustále „přerušovaná“ - inspektor Susannu neustále opouští, buď odjíždí za manželkou do sanatoria, nebo je odvolán k vyšetřování, protože se objevila další oběť… Láska je v románu „přerušována“ i doslovně - do vyprávění vstupují další osoby: nekonvenční kněz, páter Orduña, teroristé, kteří pořád usilují o inspektorův život, a především vrah: třiadvacetiletý mladík, na pohled nenápadný prodavač ryb z tržnice, obětavě pečující o staré rodiče. 

Román v sobě má z detektivky tolik, že rozhodně neprozradím, jak „to dopadlo". Jsem přesvědčená, že většina čtenářů knihu neodloží, dokud ji nedočte do konce. Román Antonia Muñoze Moliny Za úplňku není veselá ani optimistická kniha a nedoporučuji ji číst lidem, kteří právě prožívají smutné či depresivní období (a už vůbec ne za úplňku!) - ale je to vážný, velký román, který nám sdělí něco důležitého a podstatného o světě, v němž žijeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 1 hhodinou

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 2 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 6 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 8 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...