Recenze: Antonio Muñoz Molina - Za úplňku

Kniha současného španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny (nar. 1956) Za úplňku je strhující a v mnoha smyslech slova objevný román. Jednak českým čtenářům ukazuje jinou, neznámou tvář téměř současného Španělska (odehrává se v devadesátých letech) - jinou než tu, kterou patrně znají z přímořských dovolených v Torremolinos, na Mallorce a Kanárských ostrovech, z cest za uměleckými poklady Madridu a Barcelony, případně z putování do Santiaga da Compostella. Snad nejsem sama, pro koho román objevuje i současnou španělskou literaturu. Do třetice považuji za objevné autorovo vidění světa: píše o tragických stránkách života, v celé knize snad není jediná vysloveně radostná či šťastná pasáž, ale přesto nevyznívá zoufale a bezvýchodně.

Román Za úplňku můžeme číst jako současný román, psychologickou prózu, milostný příběh… nebo dokonce detektivku, jak se uvádí na záložce z pochopitelných reklamních důvodů.  Svou vnější strukturou román skutečně nejvíc připomíná detektivku.

Za úplňku

Ze španělského originálu Plenilunio přeložil Vladimír Medek, 424 stran, Garamond 2008

Policejní inspektor v provinčním španělském městě pátrá po pedofilovi, který znásilnil a zavraždil malou holčičku Fátimu. Inspektor bojuje o čas, aby zachránil další oběti - ale to není jeho jediný boj. Do svého současného působiště byl přeložen z Baskicka, kde jeho život neustále ohrožovali teroristé a jejich výhrůžky. Unikl ale jen zdánlivě - jeho žena, která mnoho let snášela stres, strach z každého zazvonění telefonu a neustálé obavy o manželův i svůj život, se ve chvíli, kdy bezprostřední nebezpečí pominulo, zhroutila a léčí se v psychiatrické léčebně, „sanatoriu“. Inspektor k ní sice už dávno necítí lásku ani vášeň, ale pocit sounáležitosti a odpovědnosti za člověka, s nímž spojil svůj život, je o to tíživější. Život (přesněji řečeno vyšetřování smrti malé Fátimy) mu přivádí do cesty jinou ženu: Fátiminu učitelku Susannu Greyovou. Ta má za sebou nepodařené manželství s levicovým radikálem, který chtěl vést lidstvo k dobru a pokroku, ale vlastní ženu několik let podváděl s kamarádkou.

Susanna Greyová a její příběh, připomíná postavu Lary ze slavného románu Borise Pasternaka Doktor Živago, a motiv teroristů, pro něž jsou lidské životy jen drobnými překážkami na cestě k všeobecnému dobru, odkazuje na další velké jméno klasické ruské literatury, Fjodora Michajloviče Dostojevského. Susanna a inspektor prožívají vášnivé milostné vzplanutí, naději na novou lásku, která zničehonic zasáhla do jejich osamělých životů. Jejich láska je neustále „přerušovaná“ - inspektor Susannu neustále opouští, buď odjíždí za manželkou do sanatoria, nebo je odvolán k vyšetřování, protože se objevila další oběť… Láska je v románu „přerušována“ i doslovně - do vyprávění vstupují další osoby: nekonvenční kněz, páter Orduña, teroristé, kteří pořád usilují o inspektorův život, a především vrah: třiadvacetiletý mladík, na pohled nenápadný prodavač ryb z tržnice, obětavě pečující o staré rodiče. 

Román v sobě má z detektivky tolik, že rozhodně neprozradím, jak „to dopadlo". Jsem přesvědčená, že většina čtenářů knihu neodloží, dokud ji nedočte do konce. Román Antonia Muñoze Moliny Za úplňku není veselá ani optimistická kniha a nedoporučuji ji číst lidem, kteří právě prožívají smutné či depresivní období (a už vůbec ne za úplňku!) - ale je to vážný, velký román, který nám sdělí něco důležitého a podstatného o světě, v němž žijeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...