Recenze: Antonio Muñoz Molina - Za úplňku

Kniha současného španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny (nar. 1956) Za úplňku je strhující a v mnoha smyslech slova objevný román. Jednak českým čtenářům ukazuje jinou, neznámou tvář téměř současného Španělska (odehrává se v devadesátých letech) - jinou než tu, kterou patrně znají z přímořských dovolených v Torremolinos, na Mallorce a Kanárských ostrovech, z cest za uměleckými poklady Madridu a Barcelony, případně z putování do Santiaga da Compostella. Snad nejsem sama, pro koho román objevuje i současnou španělskou literaturu. Do třetice považuji za objevné autorovo vidění světa: píše o tragických stránkách života, v celé knize snad není jediná vysloveně radostná či šťastná pasáž, ale přesto nevyznívá zoufale a bezvýchodně.

Román Za úplňku můžeme číst jako současný román, psychologickou prózu, milostný příběh… nebo dokonce detektivku, jak se uvádí na záložce z pochopitelných reklamních důvodů.  Svou vnější strukturou román skutečně nejvíc připomíná detektivku.

Za úplňku

Ze španělského originálu Plenilunio přeložil Vladimír Medek, 424 stran, Garamond 2008

Policejní inspektor v provinčním španělském městě pátrá po pedofilovi, který znásilnil a zavraždil malou holčičku Fátimu. Inspektor bojuje o čas, aby zachránil další oběti - ale to není jeho jediný boj. Do svého současného působiště byl přeložen z Baskicka, kde jeho život neustále ohrožovali teroristé a jejich výhrůžky. Unikl ale jen zdánlivě - jeho žena, která mnoho let snášela stres, strach z každého zazvonění telefonu a neustálé obavy o manželův i svůj život, se ve chvíli, kdy bezprostřední nebezpečí pominulo, zhroutila a léčí se v psychiatrické léčebně, „sanatoriu“. Inspektor k ní sice už dávno necítí lásku ani vášeň, ale pocit sounáležitosti a odpovědnosti za člověka, s nímž spojil svůj život, je o to tíživější. Život (přesněji řečeno vyšetřování smrti malé Fátimy) mu přivádí do cesty jinou ženu: Fátiminu učitelku Susannu Greyovou. Ta má za sebou nepodařené manželství s levicovým radikálem, který chtěl vést lidstvo k dobru a pokroku, ale vlastní ženu několik let podváděl s kamarádkou.

Susanna Greyová a její příběh, připomíná postavu Lary ze slavného románu Borise Pasternaka Doktor Živago, a motiv teroristů, pro něž jsou lidské životy jen drobnými překážkami na cestě k všeobecnému dobru, odkazuje na další velké jméno klasické ruské literatury, Fjodora Michajloviče Dostojevského. Susanna a inspektor prožívají vášnivé milostné vzplanutí, naději na novou lásku, která zničehonic zasáhla do jejich osamělých životů. Jejich láska je neustále „přerušovaná“ - inspektor Susannu neustále opouští, buď odjíždí za manželkou do sanatoria, nebo je odvolán k vyšetřování, protože se objevila další oběť… Láska je v románu „přerušována“ i doslovně - do vyprávění vstupují další osoby: nekonvenční kněz, páter Orduña, teroristé, kteří pořád usilují o inspektorův život, a především vrah: třiadvacetiletý mladík, na pohled nenápadný prodavač ryb z tržnice, obětavě pečující o staré rodiče. 

Román v sobě má z detektivky tolik, že rozhodně neprozradím, jak „to dopadlo". Jsem přesvědčená, že většina čtenářů knihu neodloží, dokud ji nedočte do konce. Román Antonia Muñoze Moliny Za úplňku není veselá ani optimistická kniha a nedoporučuji ji číst lidem, kteří právě prožívají smutné či depresivní období (a už vůbec ne za úplňku!) - ale je to vážný, velký román, který nám sdělí něco důležitého a podstatného o světě, v němž žijeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 5 hhodinami

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
před 15 hhodinami

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 18 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.