Politika a násilí ve všech možných podobách se koncentrují v historické budově první exilové československé vlády v Paříži. V prostorách dnešního Českého centra se představuje česká umělecká skupina Rafani. Svou první instalaci ve Francii pojali jako průřez dosavadní tvorbou.
Rafani štěkají na Paříž
Rafani se ve svých projektech často dotýkají problémů současné globalizované společnosti – mezilidských vztahů, působení médií či postojů k cizincům a menšinám. V Paříži jsou cizinci oni sami. V kulisách Paříže, která politického násilí zažila spoustu, by ale jejich vzkaz měl být čitelný, byť často odkazuje na české reálie.
Například nejstarší exponát výstavy se vztahuje k odsunu sudetských Němců z českého pohraničí na konci druhé světové války. Dílo kombinuje sudetské folklorní vystřihovánky s citacemi z příručky československého vojáka obsazujícího pohraničí.
Na první pohled může působit nepřenosně, podle Rafanů si ale klade otázky, které jsou ve všech zemích a společnostech stejné. „Téma, do jaké míry se člověk cítí součástí nějakého společenství, nějakého národa, mohou, zvláště v poslední době, fungovat i na mezinárodní úrovni,“ domnívá se jeden z Rafanů David Kořínek.
Nechybí ani příspěvek k tématu migrace – instalace pantoflí pro uprchlíky se nicméně v Paříži, kde nebývá zvykem se doma přezouvat, může minout okamžitým účinkem. Naopak je Francouzům blízká kritika dnešní společnosti v podobě skleněné pyramidy, na jejímž vrcholu se snaží udržet čím dál užší elita společnosti.
Pro Rafany byl výzvou i samotný prostor Českého centra, které není tradiční výstavní síní. Znepokojivé artefakty a videoklipy útočí na divákův zrak i sluch všude, včetně schodiště mezi jednotlivými patry. Až do 6. dubna.