Před 90 lety se narodil Ota Pavel. Potkal ryby, sport i duševní nemoc

3 minuty
Před 90 lety se narodil Ota Pavel
Zdroj: ČT24

Druhého července by devadesáté narozeniny oslavil Otto Popper. Známý ovšem spíše jako Ota Pavel, vášnivý sportovní fanda a milovník rybaření, který se zapsal hořkopoetickými vzpomínkami na své dětství u Berounky.

Malého Otu nejvíce ovlivnil jeho otec, židovský obchodní cestující Leo Popper. Později jedna ze svérázných postav Pavlových povídek. Během druhé světové války – po transportu otce a obou starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora – žil Otto jen s matkou, která nebyla židovského původu. Jejich domovem se stal Buštěhrad na Kladensku. 

„Jako student byl průměrný, ale slohově, říkal češtinář, výborný,“ byl podle jeho někdejšího spolužáka Antonína Tatíčka Pavlův spisovatelský talent rozpoznatelný už na obecné škole.

Jako kdyby přišla mlha z Alp

Ota Pavel se ale viděl spíše jako špičkový hokejista. Dotáhl to až do dorostu Sparty. Jenže kvůli častým nemocem musel skončit. Ke sportu se vrátil později jako novinář, i jeho první kniha – Dukla mezi mrakodrapy – byla ze sportovního prostředí.

Vyšla v polovině šedesátých let po zimních olympijských hrách v Innsbrucku, kde u něj naplno propukla maniodepresivní psychóza (dnes označovaná jako bipolární afektivní porucha). Pokusil se podpálit horské stavení. „Na olympiádě v Innsbrucku jsem se zbláznil. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp,“ popsal později tehdejší ataku.

Ryby a smysl lidské existence

Své povídky tak tvořil v neustálém střídání lepších časů a pobytů v psychiatrické léčebně. Do sportovního prostředí zabrousil ještě v Plné bedně šampaňského nebo Pohádce o Raškovi. Mezitím se vracel do dětství při psaní autobiografických próz.

„Vytváří iluzi, že jde jenom o vzpomínky, ale dával si pečlivě záležet na tom, aby jeho prózy hovořily i o hlubších smyslech lidské existence,“ pokouší se literární vědec Pavel Janoušek postihnout, v čem tkví čtenářská přitažlivost Pavlových příběhů. 

V roce 1971 vydal Smrt krásných srnců, o tři roky později vyprávěl Jak jsem potkal ryby.  Lásku k rybám a řece Berounce, „ve které tenkrát plavaly štiky jako krokodýlové a na mělčinách se v řasách převalovali tloušti a parmy jak polena“, si vypěstoval díky převozníkovi Karlu Proškovi. V jeho někdejším domku v Luhu pod Branovem je dnes pamětní síň. Nedaleko rybníku v Buštěhradě, kde Pavel zase lovil ryby se svým otcem v povídce Kapři pro wehrmacht, stojí muzeum nesoucí spisovatelovo jméno.

Dobré filmy ve špatnou dobu

Před revolucí se na knihy Oty Pavla stály fronty a prodaly se jich miliony. Oblibě pak později  ještě napomohlo zfilmování Karlem Kachyňou, který dovedl knižní poetiku dobře vystihnout i na plátně. Podle literátova bratra Huga ale v časech vzniku filmových adaptací, tedy v první polovině osmdesátých let, nebyla doba na promítání snímků podle Pavlových předloh příznivá.

Přehrajte si: Zlatí úhoři

„Zlatí úhoři se třeba promítali nejdříve v Itálii, kde dokonce dostali cenu. Italové pak dali podmínku, že než film uvedou do distribuce, musí se u nás promítat v televizi. Tak pak běželi Úhoři někdy v pozdních nočních hodinách a nikdo neměl šanci je vidět. Podobný osud potkal i film Smrt krásných srnců, který dokonce získal zvláštní cenu na festivalu v Moskvě, ačkoli aspiroval na cenu hlavní. Jenže tematika židovství nebyla tehdy přijatelná,“ obával se Hugo Pavel.

Zažít všechno

Sám Ota Pavel kdysi prozradil návod, jak se stát dobrým spisovatelem. „Když chcete psát povídky, tak vám musí být nejméně čtyřicet. Do té doby musíte pořádně žít a dívat se kolem sebe. Mít rád i nenávidět. Zažít všechno. No a pak je to už snadné, chce to jen sednout a začít psát,“ radil.

Druhá část jeho vlastní rady pro něj platí, věkovou podmínku ale naštěstí nedodržel. Zemřel totiž v nedožitých třiačtyřiceti letech. Zradilo ho srdce při jedné z mnoha hospitalizací na psychiatrii.  

K výročí audiokniha

K devadesátému výročí narození Oty Pavla vychází jeho tvorba v podobě audioknihy. Nahrávka nazvaná prostě Povídky zahrnuje jednak známé texty už dříve namluvené Vlastimilem Brodským, Rudolfem Hrušínským nebo Miroslavem Horníčkem, jednak „povídky ze šuplíku“ objevené v Pavlově pozůstalosti a knižně vydané až v roce 2004. Tyto povídky je možné slyšet v interpretaci současných herců Radúze Máchy, Igora Orozoviče a Miloslava Königa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
25. 3. 2025

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...