Filmy bratří Lumièrových se vrací na plátna kin. Sto osm krátkých snímků těchto průkopníků kinematografie prošlo digitálním restaurováním a v biografech se promítají s doprovodným komentářem, který doplňuje i souvislosti a zajímavosti z natáčení.
Aniž by to některý z necelých čtyřiceti přítomných diváků tušil, všichni ti, kteří 28. prosince 1895 navštívili Indický salónek kavárny Grand Café v Paříži, stáli u zrodu jednoho z klíčových fenoménů nadcházejícího století. Ten den tu totiž bratři Louis a Auguste Lumièrové předvedli svůj nový vynález – kinematograf, na kterém promítli několik kratičkých filmů.
Každý ze snímků trval asi minutu. Promítání pásma zahájily 45 vteřin dlouhé záběry na dělníky vycházející z Lumièrovy továrny. I další filmy byly spíše výjevy z běžného života, zachycovaly například Augusta Lumièra s jeho rodinou při snídani nebo procházku vědecké společnosti u řeky.
Lumièrové – s výjimkou několika málo skečů, například slavné scénky s pokropeným kropičem – nenatáčeli hrané filmy, zaměřovali se spíš na dokumentování skutečnosti.
Na první představení údajně přišlo pětatřicet diváků, tedy sotva čtvrtina kapacity Grand Café. Během týdne se ale z kinematografu stala senzace. Hýbající se obrázky diváky ohromily a v některých případech také vyděsily. Příjezd vlaku, který zdánlivě jede do publika, natolik přítomné šokoval, že údajně křičeli hrůzou a schovávali se pod židle.
Velbloudi a bourání zdi
Filmem zprostředkovávali bratři i představu o vzdálených koutech světa. Součástí restaurovaného pásma je například karavana velbloudů natočená v roce 1897 poblíž Jeruzaléma. „Bratři Lumièrové vysílali své kameramany do světa za lovem unikátních záběrů, byly to vlastně první reportážní filmy,“ podotýká filmová teoretička Kristýna Haklová.
Lumièrové také v kinematografii použili první trik. Snímek Bourání zdi byl na jednom promítání spuštěn pozpátku, čímž vzniklo zdání, že se zeď sama staví. „Když vidíte jejich filmy na velkém plátně, vždycky ohromí kvalita, kompozice a zajímavý obsah,“ stojí podle Halkové průkopnické filmy za zhlédnutí i po více než století.
Do biografu lze na pásmo z tvorby bratří Lumièrů zajít od 26. dubna. Komentářem ho opatřil umělecký ředitel festivalu v Cannes Thierry Frémaux, v českém dabingu děním na plátně provází hlas Pavla Soukupa.
