Potápění nasuchu pod Juditin a Karlův most

Praha – Na průzkum pražské Vltavy se potápěči vydávají spíše v zimních měsících, kdy je lepší viditelnost. Ponořit se na vltavské dno a spatřit „poklady“, které ukrývá, ale může každý i teď v létě – díky výstavě v Muzeu hlavního města Prahy.

Výstava Staletí pod vodou. Juditin a Karlův most vznikla v souvislosti s dvěma výročími, které si hlavní město letos připomíná – dvacet let od zápisu Pražské památkové rezervace na seznam UNESCO a deset let od největší novodobé povodně.

Muzeum hl. m. Prahy výstavou přibližuje poznatky o významných památkách – Juditině a Karlově mostu, které získali archeologové a stavební historici během nedávné opravy Karlova mostu a také při potápěčském průzkumu vltavského dna v jeho okolí.

První část je věnována právě historii obou mostů. Fotografie a plány jejich součástí a pozůstatků odkrytých při posledních průzkumech a opravách doplňují kresebné rekonstrukce a historická vyobrazení. Hlavním exponátem je reprodukce rytiny Karla Salzera s vyobrazením velké opravy Karlova mostu po povodni v roce 1784.

Karlův most po povodních v roce 1890
Zdroj: ČT24/Muzeum hlavního města Prahy

Druhá část nabízí pohled na Juditin a Karlův most pod hladinou Vltavy prostřednictvím velkoplošných zvětšenin fotografií Petra Kliera, pořízených při podvodních rekonstrukčních a dokumentačních pracích. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout prostředí běžně nedostupné a spatřit běžně neviděné detaily vltavského dna i obou historických památek.

K lepší představě přispívají modely klíčových konstrukcí Karlova mostu a historické stavební techniky i originální předměty, z nichž některé, například kamenné prvky z destruovaných částí mostu nebo historická potápěčská technika, budou na této výstavě předvedeny vůbec poprvé.

Součástí výstavy je také projekce dokumentů o historii a průzkumu obou mostů a navíc venkovní expozice originálních kamenných bloků, které se v minulosti zřítily do Vltavy při poškozeních Juditina a Karlova mostu velkými povodněmi. Při posledních rekonstrukčních pracích na Karlově mostě byly vyloveny z říčního dna.

Výstava Staletí pod vodou. Juditin a Karlův most bude v Muzeu hl. m. Prahy otevřena do 4. listopadu. 

Juditin most byl postaven mezi lety 1158 a 1172 a stal se tak nejstarším kamenným mostem v českých zemích a jedním z nejstarších severně od Alp. Už dříve stál na jeho místě dřevěný most, podle svatováclavské legendy to mohlo být už v první polovině 10. století. V roce 1342 strhla Juditin most povodeň. Jeho zbytky jsou vidět například ve sklepích domů v ulici U lužického semináře nebo v budově řádu křižovníků na Křižovnickém náměstí.

V roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu. Architekt Petr Parléř navrhl nový most paralelně se zničeným Juditiným, jen trochu jižněji. Karlův most byl dokončen v roce 1402. Za šest století odolal most desítkám povodní. Jedny z největších postihly Prahu v roce 1432, tehdejší prameny mluví o „tisícileté vodě“. Velká voda málem smetla Karlův most i v roce 1784, kdy bylo poškozeno několik jeho pilířů a strážnice, s níž se do Vltavy zřítili i hlídkující vojáci. Na dobových fotografiích zdokumentovaná je pak velká voda z roku 1890. Mezi nejničivější záplavy patří podle historiků i ty, které postihly Prahu před deseti lety.

2 minuty
Reportáž Pavly Sedliské
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 10 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 11 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...