Potápění nasuchu pod Juditin a Karlův most

Praha – Na průzkum pražské Vltavy se potápěči vydávají spíše v zimních měsících, kdy je lepší viditelnost. Ponořit se na vltavské dno a spatřit „poklady“, které ukrývá, ale může každý i teď v létě – díky výstavě v Muzeu hlavního města Prahy.

Výstava Staletí pod vodou. Juditin a Karlův most vznikla v souvislosti s dvěma výročími, které si hlavní město letos připomíná – dvacet let od zápisu Pražské památkové rezervace na seznam UNESCO a deset let od největší novodobé povodně.

Muzeum hl. m. Prahy výstavou přibližuje poznatky o významných památkách – Juditině a Karlově mostu, které získali archeologové a stavební historici během nedávné opravy Karlova mostu a také při potápěčském průzkumu vltavského dna v jeho okolí.

První část je věnována právě historii obou mostů. Fotografie a plány jejich součástí a pozůstatků odkrytých při posledních průzkumech a opravách doplňují kresebné rekonstrukce a historická vyobrazení. Hlavním exponátem je reprodukce rytiny Karla Salzera s vyobrazením velké opravy Karlova mostu po povodni v roce 1784.

Karlův most po povodních v roce 1890
Zdroj: ČT24/Muzeum hlavního města Prahy

Druhá část nabízí pohled na Juditin a Karlův most pod hladinou Vltavy prostřednictvím velkoplošných zvětšenin fotografií Petra Kliera, pořízených při podvodních rekonstrukčních a dokumentačních pracích. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout prostředí běžně nedostupné a spatřit běžně neviděné detaily vltavského dna i obou historických památek.

K lepší představě přispívají modely klíčových konstrukcí Karlova mostu a historické stavební techniky i originální předměty, z nichž některé, například kamenné prvky z destruovaných částí mostu nebo historická potápěčská technika, budou na této výstavě předvedeny vůbec poprvé.

Součástí výstavy je také projekce dokumentů o historii a průzkumu obou mostů a navíc venkovní expozice originálních kamenných bloků, které se v minulosti zřítily do Vltavy při poškozeních Juditina a Karlova mostu velkými povodněmi. Při posledních rekonstrukčních pracích na Karlově mostě byly vyloveny z říčního dna.

Výstava Staletí pod vodou. Juditin a Karlův most bude v Muzeu hl. m. Prahy otevřena do 4. listopadu. 

Juditin most byl postaven mezi lety 1158 a 1172 a stal se tak nejstarším kamenným mostem v českých zemích a jedním z nejstarších severně od Alp. Už dříve stál na jeho místě dřevěný most, podle svatováclavské legendy to mohlo být už v první polovině 10. století. V roce 1342 strhla Juditin most povodeň. Jeho zbytky jsou vidět například ve sklepích domů v ulici U lužického semináře nebo v budově řádu křižovníků na Křižovnickém náměstí.

V roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu. Architekt Petr Parléř navrhl nový most paralelně se zničeným Juditiným, jen trochu jižněji. Karlův most byl dokončen v roce 1402. Za šest století odolal most desítkám povodní. Jedny z největších postihly Prahu v roce 1432, tehdejší prameny mluví o „tisícileté vodě“. Velká voda málem smetla Karlův most i v roce 1784, kdy bylo poškozeno několik jeho pilířů a strážnice, s níž se do Vltavy zřítili i hlídkující vojáci. Na dobových fotografiích zdokumentovaná je pak velká voda z roku 1890. Mezi nejničivější záplavy patří podle historiků i ty, které postihly Prahu před deseti lety.

Nahrávám video
Reportáž Pavly Sedliské
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
včera v 10:00

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...