Pomodlit se a spát. Noc kostelů zpřístupní přes tisíc svatostánků

Po celém Česku se večer 12. června otevřou veřejnosti chrámy, kostely, kaple a modlitebny zapojené do Noci kostelů. Návštěvníky očekává 1157 sakrálních prostor. Doznívající opatření se sice letošního ročníku dotknou, i tak je připraveno na 4000 programů.

Akce se původně měla konat 5. června, kvůli pandemii covidu-19 se ale posunula na pozdější termín. Jako při jiných hromadných akcích, i při Noci kostelů je třeba používat dezinfekci a zakrývat nos a ústa, platí i omezený počet návštěvníků v jeden čas a na jednom místě.

Rozjímání i koncerty

Například olomoucké arcibiskupství avizovalo, že letos bude ve své arcidiecézi s ohledem na situaci klást důraz především na poskytnutí prostoru k rozjímání a modlitbám.

Komornější podobu má mít Noc kostelů také v ostravsko-opavské diecézi. „Svým způsobem se to vrací k základní myšlence tohoto projektu,“ soudí Miroslav Přikryl z ostravsko-opavského biskupství.

I přes klidnější program v podobě modliteb a meditací budou v kostelech, chrámech, kaplích a dalších sakrálních objektech koncerty, výstavy a další akce. Například v kapli na hradě Lukově na Zlínsku je naplánováno pozorování noční oblohy.

Do kostela na dálku

Řadu akcí bude možné sledovat i prostřednictvím internetu nebo televizního vysílání. „Představí částečně i věci, které by jinde nebylo možné vidět. Třeba záběry z opravy kostela v Jaroměřicích nebo mozaikářské dílny,“ zmiňuje příklady z virtuální Noci kostelů koordinátor brněnské části projektu Roman Kubín. 

Noční otevření sakrálních míst vnímá i jako prostředek určitého povzbuzení. „Abychom mohli o tom, co jsme prožili, trošku reflektovat, sdílet, povzbudit se,“  podotýká. „Když se lidé mohou setkat skrze různá média, je to dobře, ale když se potkáme naživo, je to vždycky lepší,“ nepochybuje. Součástí brněnského programu je tak i představení dobrovolnického projektu, v němž medici pomáhají lidem bez domova a bez prostředků.

Nahrávám video
  • Noc kostelů je příležitostí poznat kulturní hodnotu kostelů a seznámit se s křesťanstvím prostřednictvím hudby, výtvarného umění, divadelního představení, rozhovoru či setkání. Lidé se mohou podívat do sakristií, klášterních zahrad, zvonic a krypt, vystoupat do věží nebo si zkusit zahrát na varhany.
  • V Česku se první Noc kostelů uskutečnila v roce 2009. Inspirací jí byla Vídeň, kde se akce koná od roku 2005. Akce vznikla náhodou, když o rok dříve nechal kostelník jednoho vídeňského chrámu při úklidu otevřené dveře a kolemjdoucí se zájmem do kostela vstupovali.
  • V posledních letech bývá při Noci kostelů v Česku zaznamenáno přes půl milionu návštěvnických vstupů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...