Policisté z kriminálky se na vás nikdy nevykašlou, oceňuje Vetchý. Od září naposledy řeší Případy 1. oddělení

Nahrávám video

Po šesti letech se vrací divácky oblíbená seriálová mordparta. Případy 1. oddělení jsou ve třetí, a prý definitivně poslední sérii založeny opět na skutečných kriminálních činech. Třináct nových epizod začne Česká televize vysílat v pondělí 5. září. Personálně mírně obměněný tým pražské kriminálky povede vyšetřovatel Tomáš Kozák v podání Ondřeje Vetchého. Ten se od podzimu objeví na obrazovkách také v cyklu Česká detektivka jako průvodce historií tohoto literárního žánru.

Předchozí řady pravidelně lákaly k obrazovkám 1,7 milionu diváků. Ondřej Vetchý patřil k těm, kteří si přáli, aby se Případy 1. oddělení neuzavřely druhou sérií, ale dočkaly se ještě pokračování.

Příležitost pro napsání nových dílů nastal po odchodu skutečného šéfa pražské mordparty Josefa Mareše od policie. Mareš je spolu s novinářem Janem Malindou autorem scénáře už k prvním dvěma řadám, scenáristicky se podílel také na prequelu Případů – neméně divácky úspěšném seriálu Devadesátky.

Alter ego Josefa Mareše

Ondřeje Vetchého s Josefem Marešem pojí přátelství. Potkali se při natáčení dramatu Nevinnost, kde elitní policista působil jako poradce. Když Mareš psal svůj scénáristický debut, tedy první řadu Případů 1. oddělení, jako své seriálové alter ego si vybral právě Vetchého.

„Měl jsem strach, že ten jeho obrovský potenciál nebude úplně vytěžený,“ obával se prý Vetchý po Marešově odchodu z kriminálky. „Dělal jsem ještě ověřovací pokusy, pustil jsem si znovu jednotlivé díly, a zjistil jsem, že to funguje jako dobře namazaný stroj. Znovu jsem zavolal Pepíkovi a prosil ho, ať to přehodnotí, že nějakým způsobem to může posloužit i jako katarze jeho rekvalifikace do civilního života.“

Ta se ostatně promítá i do scénáře. „Myslím, že to, že se pokusil reflektovat i svůj odchod od policie na pozadí jednotlivých příběhů, bude velká přidaná hodnota,“ nepochybuje Vetchý. Mediálně známou osobností se totiž ve třetí řadě stane i major Kozák.

Tým posílí žena a vrátí se „padouch“ Korejs

V třetích Případech 1. oddělení podle Vetchého diváci dostanou, po čem volali, ale trochu v jiné podobě, protože v seriálové mordpartě došlo k personální obměně, což se odráží ve vztazích na pracovišti i vyšetřování. Druhá série skončila odchodem seriálového „padoucha“, šéfa Korejse v podání Miroslava Hanuše, do důchodu navíc odešel doyen Plíšek, jehož hrál Boleslav Polívka.

Nově tým pražské kriminálky naopak posílí vyšetřovatel Netík, jehož ztvární slovenský herec Juraj Loj, a mezi operativce přibude první žena v dosud mužském kolektivu. Role kapitánky Čulíkové je hereckou příležitostí pro Barboru Bočkovou.

Vetchý věří, že na trochu jiné složení mordparty si diváci zvyknou. „Moc je prosím, aby tomu dali šanci, dočkají se nejen svého milovaného Plíška, ale i svého méně milovaného Korejse,“ naznačil, že některé postavy se do seriálu částečně vrátí.

Případy 1. oddělení (třetí řada)
Zdroj: ČT/Lukáš Oujeský

Nemusel jsem předstírat, že neumím s počítačem

Pro představitele majora Kozáka bylo natáčení třetí řady o to náročnější než dvě přechozí, protože zároveň musel překonávat dlouhodobé zdravotní potíže. Na postavě Kozáka znát být nemohly. Major má ostatně dost svých starostí. Během šesti let, které v seriálovém čase uplynuly od konce druhé řady, se na pražském 1. oddělení totiž změnilo mnohé.

Manažerský titul MBA je více než kriminalistická praxe. Porady se vedou po Skypu, zavedly se elektronické knihy jízd a excelové tabulky na vše. „Pro Kozáka je to veliký problém. Je to tradiční policista, který používá tradiční metody. Tiskárna a psací stroj jsou pro něj strop toho, co je schopen obsáhnout. A to se týká i mě,“ přiznává Vetchý. V roli majora Kozáka prý proto nemusel předstírat, že neumí moc pracovat s počítačem.

Vyvíjí se ale také vyšetřovací metody. Věrohodnost policejní práce je jedna z věcí, které nejen diváci na Případech 1. oddělení oceňují. Postupy kriminalistů tvůrci do detailů neodhalují, aby seriál nesloužil jako návod potenciálním pachatelům. Nicméně i v nových epizodách platí, že zpracovávají skutečné případy. Ty mediálně známé i ty méně sledované.

Šokuje mě, co jsou si lidi schopni udělat

Ondřej Vetchý přiznává, že byl v nejednom z případů šokován brutalitou pachatelů. „Když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidi schopní navzájem dělat, tak je to šokující a lezou vám oči z důlků. Třeba, když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak tu kterou vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neuvěřitelná,“ konstatuje.

Vetchý patří k hercům v současnosti nejčastěji obsazovaným v tuzemských televizních počinech do rolí vyšetřovatelů. Sám obdivuje ty skutečné. „Fascinuje mě na policistech, kteří pracují na kriminálce, že když se dostanete do nesnází, tak se na vás nikdy nevykašlou. Stejně jako záchranáři, hasiči, vojáci a jiní policisté. A i kdyby se jim nepodařilo případ objasnit, tak je bude celý život doprovázet,“ domnívá se.

„Jsem z ranku lidí, kteří se na to taky nevykašlou. A kdybych byl policista, myslím si, že bych asi – přestože to může znít nadneseně – mezi ty chlápky patřil,“ vysvětluje si, proč jsou role policistů v jeho filmografii poměrně časté.

Průvodce Českou detektivkou

Kriminálními případy se bude Ondřej Vetchý na podzim zabývat nejen jako major Kozák. Stane se tak průvodcem nového dokumentárního cyklu Česká detektivka. Nový pořad mapuje oblíbený literární žánr od jeho zrodu po současnost.

„Miluju detektivky, kde jako čtenář nebo divák dostávám stejné indicie jako vyšetřovatel,“ přiznává Vetchý. Napětí z postupného sledování stop mu prý poskytly příběhy od Josefa Škvoreckého či Jana Zábrany. „Naopak v kriminálkách, kde pachatele znám, mě snaha ho dostihnout a to, jak on je schopen unikat před spravedlností, spíš iritují,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 2 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 20 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 23 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

Evropský pohled