Policisté z kriminálky se na vás nikdy nevykašlou, oceňuje Vetchý. Od září naposledy řeší Případy 1. oddělení

Nahrávám video

Po šesti letech se vrací divácky oblíbená seriálová mordparta. Případy 1. oddělení jsou ve třetí, a prý definitivně poslední sérii založeny opět na skutečných kriminálních činech. Třináct nových epizod začne Česká televize vysílat v pondělí 5. září. Personálně mírně obměněný tým pražské kriminálky povede vyšetřovatel Tomáš Kozák v podání Ondřeje Vetchého. Ten se od podzimu objeví na obrazovkách také v cyklu Česká detektivka jako průvodce historií tohoto literárního žánru.

Předchozí řady pravidelně lákaly k obrazovkám 1,7 milionu diváků. Ondřej Vetchý patřil k těm, kteří si přáli, aby se Případy 1. oddělení neuzavřely druhou sérií, ale dočkaly se ještě pokračování.

Příležitost pro napsání nových dílů nastal po odchodu skutečného šéfa pražské mordparty Josefa Mareše od policie. Mareš je spolu s novinářem Janem Malindou autorem scénáře už k prvním dvěma řadám, scenáristicky se podílel také na prequelu Případů – neméně divácky úspěšném seriálu Devadesátky.

Alter ego Josefa Mareše

Ondřeje Vetchého s Josefem Marešem pojí přátelství. Potkali se při natáčení dramatu Nevinnost, kde elitní policista působil jako poradce. Když Mareš psal svůj scénáristický debut, tedy první řadu Případů 1. oddělení, jako své seriálové alter ego si vybral právě Vetchého.

„Měl jsem strach, že ten jeho obrovský potenciál nebude úplně vytěžený,“ obával se prý Vetchý po Marešově odchodu z kriminálky. „Dělal jsem ještě ověřovací pokusy, pustil jsem si znovu jednotlivé díly, a zjistil jsem, že to funguje jako dobře namazaný stroj. Znovu jsem zavolal Pepíkovi a prosil ho, ať to přehodnotí, že nějakým způsobem to může posloužit i jako katarze jeho rekvalifikace do civilního života.“

Ta se ostatně promítá i do scénáře. „Myslím, že to, že se pokusil reflektovat i svůj odchod od policie na pozadí jednotlivých příběhů, bude velká přidaná hodnota,“ nepochybuje Vetchý. Mediálně známou osobností se totiž ve třetí řadě stane i major Kozák.

Tým posílí žena a vrátí se „padouch“ Korejs

V třetích Případech 1. oddělení podle Vetchého diváci dostanou, po čem volali, ale trochu v jiné podobě, protože v seriálové mordpartě došlo k personální obměně, což se odráží ve vztazích na pracovišti i vyšetřování. Druhá série skončila odchodem seriálového „padoucha“, šéfa Korejse v podání Miroslava Hanuše, do důchodu navíc odešel doyen Plíšek, jehož hrál Boleslav Polívka.

Nově tým pražské kriminálky naopak posílí vyšetřovatel Netík, jehož ztvární slovenský herec Juraj Loj, a mezi operativce přibude první žena v dosud mužském kolektivu. Role kapitánky Čulíkové je hereckou příležitostí pro Barboru Bočkovou.

Vetchý věří, že na trochu jiné složení mordparty si diváci zvyknou. „Moc je prosím, aby tomu dali šanci, dočkají se nejen svého milovaného Plíška, ale i svého méně milovaného Korejse,“ naznačil, že některé postavy se do seriálu částečně vrátí.

Případy 1. oddělení (třetí řada)
Zdroj: ČT/Lukáš Oujeský

Nemusel jsem předstírat, že neumím s počítačem

Pro představitele majora Kozáka bylo natáčení třetí řady o to náročnější než dvě přechozí, protože zároveň musel překonávat dlouhodobé zdravotní potíže. Na postavě Kozáka znát být nemohly. Major má ostatně dost svých starostí. Během šesti let, které v seriálovém čase uplynuly od konce druhé řady, se na pražském 1. oddělení totiž změnilo mnohé.

Manažerský titul MBA je více než kriminalistická praxe. Porady se vedou po Skypu, zavedly se elektronické knihy jízd a excelové tabulky na vše. „Pro Kozáka je to veliký problém. Je to tradiční policista, který používá tradiční metody. Tiskárna a psací stroj jsou pro něj strop toho, co je schopen obsáhnout. A to se týká i mě,“ přiznává Vetchý. V roli majora Kozáka prý proto nemusel předstírat, že neumí moc pracovat s počítačem.

Vyvíjí se ale také vyšetřovací metody. Věrohodnost policejní práce je jedna z věcí, které nejen diváci na Případech 1. oddělení oceňují. Postupy kriminalistů tvůrci do detailů neodhalují, aby seriál nesloužil jako návod potenciálním pachatelům. Nicméně i v nových epizodách platí, že zpracovávají skutečné případy. Ty mediálně známé i ty méně sledované.

Šokuje mě, co jsou si lidi schopni udělat

Ondřej Vetchý přiznává, že byl v nejednom z případů šokován brutalitou pachatelů. „Když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidi schopní navzájem dělat, tak je to šokující a lezou vám oči z důlků. Třeba, když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak tu kterou vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neuvěřitelná,“ konstatuje.

Vetchý patří k hercům v současnosti nejčastěji obsazovaným v tuzemských televizních počinech do rolí vyšetřovatelů. Sám obdivuje ty skutečné. „Fascinuje mě na policistech, kteří pracují na kriminálce, že když se dostanete do nesnází, tak se na vás nikdy nevykašlou. Stejně jako záchranáři, hasiči, vojáci a jiní policisté. A i kdyby se jim nepodařilo případ objasnit, tak je bude celý život doprovázet,“ domnívá se.

„Jsem z ranku lidí, kteří se na to taky nevykašlou. A kdybych byl policista, myslím si, že bych asi – přestože to může znít nadneseně – mezi ty chlápky patřil,“ vysvětluje si, proč jsou role policistů v jeho filmografii poměrně časté.

Průvodce Českou detektivkou

Kriminálními případy se bude Ondřej Vetchý na podzim zabývat nejen jako major Kozák. Stane se tak průvodcem nového dokumentárního cyklu Česká detektivka. Nový pořad mapuje oblíbený literární žánr od jeho zrodu po současnost.

„Miluju detektivky, kde jako čtenář nebo divák dostávám stejné indicie jako vyšetřovatel,“ přiznává Vetchý. Napětí z postupného sledování stop mu prý poskytly příběhy od Josefa Škvoreckého či Jana Zábrany. „Naopak v kriminálkách, kde pachatele znám, mě snaha ho dostihnout a to, jak on je schopen unikat před spravedlností, spíš iritují,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 7 mminutami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 2 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 3 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
včera v 17:17

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
včera v 11:19

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
včera v 10:45

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...