Praha – Drama jedné ženy a tří mužů začíná, symbolicky, v poledním žáru na palubě zaoceánského parníku a končí ve městě na jihu Číny, zachváceném požárem povstání. Na parníku se spolu s herci octnou i diváci díky netradičně komornímu prostoru v Divadle v Dlouhé, které hru Polední úděl francouzského dramatika Paula Claudela zařadilo do svého repertoáru. Skutečným dějištěm Claudelových dramat je ale podle dramaturga Jana Otčenáška lidská duše, pojímaná jako bojiště, kde se sváří vysoké s nízkým, smyslné s duchovním, a jejíž základní energií je láska.
Polední úděl je hereckou příležitostí pro Helenu Dvořákovou, Marka Němce, Miroslava Táborského a Miroslava Hanuše v režii Hany Burešové. Po Claudelově částečně biografickém dramatu sáhla s Otčenáškem proto, že se na rozdíl od jeho Saténového střevíčku nebo Zvěstování Panně Marii po roce 1989, kdy už se v ČR Claudel opět směl uvádět, na české profesionální scéně neobjevilo.
„Je to vždy setkání s jinou realitou, než která nás právě obklopuje ze všech stran. Nejde jen o nahlédnutí do jiné doby, ale především o básnický pohled do vesmíru lidské duše – duše usilovně hledající, a proto často bloudící, duše chybující, trpící a milující,“ podotkla režisérka.
Částečně autobiografické dobrodružství
Polední úděl je claudelovskou variantou příběhu Tristana a Isoldy, dramatem trýznivé lásky a nikdy nenaplněné touhy. Jde o hru do velké míry autobiografickou. V „poledni svého života“ prošel sám autor ohněm zkoušky. „Bylo mi tehdy dvaatřicet let, skutečně kritický věk, a první dvě dějství Poledního údělu jsou pouhou přesnou zprávou o tom strašlivém milostném dobrodružství, jež mne po deseti letech křesťanského života a naprosté počestnosti stálo bezmála duši i život,“ přiznal Claudel.
„A to možná bylo i důvodem, proč autor nechtěl dovolit, aby hra byla ve Francii uváděna,“ dodává dramaturg Jan Otčenášek. Zatímco v české premiéře představila Polední úděl Městská divadla pražská až v roce 1937, v rodné Francii dovolil Claudel inscenaci uvést až o 11 let později.
Triáda v Dlouhé
Polední úděl navazuje v Dlouhé na básnické texty Senecovy Faidry a Calderónova Lékaře své cti, v nichž byli také Helena Dvořáková (za roli Faidry získala Cenu Alfréda Radoka) a Miroslav Táborský obsazeni do rolí páru procházejícího krizovou situací. Claudelův titul uzavírá jakousi „triádu“ syžetově podobných dramatických děl od antiky přes baroko až k začátku minulého století, v jejichž středu je silná ženská osobnost a její silní nebo méně silní mužští partneři, respektive soupeři.
Paul Claudel / Polední úděl – Divadlo v Dlouhé; premiéra: 12. 4., nejbližší reprízy: 13., 18. a 26. 4.
