Zamiloval si českou kulturu a rozhodl se ji podporovat. Ital Angelo Maria Ripellino přijel do Prahy poprvé ve čtyřicátých letech minulého století a navázal přátelství s mnoha tuzemskými umělci. Českou avantgardu pohledem italského slavisty nyní ukazuje výstava v Museu Kampa.
Pohledem italského slavisty Ripellina byla Praha krásnější než Řím
Česká avantgarda pohledem italského slavisty (zdroj: ČT24)
Výstava propojuje českou poezii a výtvarné umění první poloviny dvacátého století. Z poezie, konkrétně z básně Jaroslava Seiferta, je vypůjčen i název instalace: Praha byla krásnější než Řím. Odkazuje ke knize Magická Praha, kterou Ripellino o hlavním českém městě v sedmdesátých letech napsal.
Vyzpovídal se v ní z okouzlení Prahou a vykreslil také její přínos evropské kultuře v období mezi bitvou na Bílé hoře a okupací v roce 1968. V tomto pro Československo zlomovém roce se do Prahy podíval naposledy. Protože ostře odsoudil invazi sovětských vojsk, nebyl v zemi už vítán.
„Člověk, který se zabývá českou literaturou s takovou láskou, s jakou se jí zabývám já, nemůže zanedbat fakt, že se tady dějí velké věci,“ nechal se slyšet v roce 1968.
Ripellino byl znalcem nejen české, ale i polské a ruské literatury. Spolu se svou ženou, českou romanistkou Elisou Hlochovou, s kterou se v roce 1947 oženil, překládal českou poezii a prózu do italštiny. Při svém pobytu v Československu se snažil pochopit, čím zdejší kultura prošla – její ovlivnění kubismem, poetismem nebo surrealismem.
Poezie neboli umění
Proto jsou na výstavě díla Emila Filly, Bohumila Kubišty, Toyen či Kamila Lhotáka, českých autorů, které chtěl Ripellino ukázat světu. Ve slavistově pozůstalosti byly mimo jiné objeveny fotografie, jež zachycují obrazy umělecké Skupiny 42, o jejichž existenci se dosud nevědělo.
„Byl v kontaktu s umělci a literáty, mohl přímo s nimi diskutovat o tom, co se dělo,“ zmiňuje bohemistka Annalisa Cosentinová. Výtvarná díla na výstavě doplňují verše Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala nebo Vladimíra Holana, s nímž se přátelil, či teoretika umění Karla Teigeho.
Výstava Angelo Maria Ripellino: Praha byla krásnější než Řím
Už v roce 1950 vyšel v Římě Ripellinův výklad české kultury, který autor staví právě na provázanosti literatury a výtvarného umění. Česky byla první publikace italského slavisty vydána teprve před pár dny. „Není to kniha o literatuře, přestože se jmenuje Dějiny současné české poezie. Slovem ‚poezie‘ musíme rozumět umění vůbec,“ upozorňuje Annalisa Cosentinová.
Zájem o českou kulturu neztratil Ripellino ani v období po roce 1968, kdy do Československa nesměl. „Hodně se snažil, aby svět věděl, že tady, za železnou oponou, je živá krásná kultura, za kterou stojí bojovat,“ podotýká kurátorka Martina Vítková. Přestože do Prahy se až do své smrti v roce 1978 už nepodíval.
Museum Kampa jeho pohled na Prahu, která byla krásnější než Řím, připomíná do 12. května.