Soubor Geisslers Hofcomoedianten po svém rekonstruuje počátky barokního divadla v Čechách. V muzikálu Pudl a pudr se ve fiktivním příběhu vrací do sedmnáctého století a zkoumá reakce tehdejších diváků. V pražském Divadle Vila Švatnice navzdory tématu zní častěji disco než barokní opera.
Disco-operní muzikál Pudl a pudr líčí smyšlený příběh dvou bratrů – básníka a skladatele, kteří ovlivní dějiny českého barokního divadla.
I když postavy i děj si libretistka Helena Koblischková vymyslela, opírala se při psaní o řadu fakt z divadelní historie. Mimo jiné čerpala z dobových dopisů. O první barokní opeře na českém území tehdy diváci psali jako o okázalé podívané, kterou nikdy předtím neviděli.
Příběh staví na dvou pražských divadelních událostech v první polovině sedmnáctého století. „V roce 1617 proběhla v Praze Phasma Dionysiacum Pragense, hudebně-dramatické představení italského typu, to tady do té doby nikdy nebylo,“ připomíná Helena Koblischková.
Je otázka, jestli Češi byli připraveni
A v roce 1627 se v Praze konala korunovace Ferdinanda III. Habsburského českým králem. Ferdinandova manželka Eleonora Magdalena Gonzagová na oslavu pozvala umělce v čele s hvězdou italského divadla Giambattistou Andreinim.
„Přišlo cosi velkého, nového, zahraničního. A je otázka, nakolik na to bylo české publikum v té době připraveno,“ poznamenává herec Petr Šmíd.
Muzikál Pudl a pudr je zároveň ohlédnutím za dvacetiletým působením Geisslers Hofcomoedianten. Soubor, který tvoří současné hravé divadlo inspirované barokem, do aktuální hry zakódoval odkazy i na svou předchozí tvorbu.
