Plečnikův kostel na náměsti Jiřího z Poděbrad je dodnes dominantou Vinohrad

Praha - Na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech stojí pozoruhodný kostel. Stavba chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně začala právě 19. srpna 1929 a architektonický skvost bývá označován za nejvýznamnější českou církevní stavbu dvacátého století. Autorem netradičního díla byl slovinský architekt Josip Plečnik, kterého proslavily i meziválečné úpravy Pražského hradu.

Svatostánku bez tradičních lodí vévodí široká hlavní věž se šesti zvony a rozměrným kulatým oknem, které zároveň plní funkci hodin. Budování kostela trvalo necelé tři roky, slavnostně vysvěcen byl 8. května 1932.

„Protože Plečnik byl hluboce věřící člověk, tak vytvořil, já bych řekl, že 'vyzářil' hluboce spirituální dílo, které je zde uskutečněno ve hmotě. Když sem člověk přijde, tak naprosto zřetelně cítí, že věci hmotné a duchovní jsou zde propojené,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 farář chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně Jiří Slabý, který je zdejším farářem již přes dvacet let.

11 minut
Chrám Nesvětějšího Srdce Páně
Zdroj: ČT24

„Architektonická soutěž na tento chrám skončila původně s nulovým výsledkem, ale jak soutěžící, tak i porotci se shodli na tom, že podpoří právě návrh Plečnika. To je něco, co si dnes absolutně nedovedu představit. Architekt vypracoval několik různých variant. Na konečném výsledku se pochopitelně odrazila i nedostatečná farní hotovost i skutečnost, že zde byl problém se základy stavby. Proto Plečnik zvolil nakonec plochou věž. Za povšimnutí stojí, že je zde mnoho královských symbolů, neboť se nacházíme na Královských Vinohradech. V každém případě je to dílo unikátní,“ zhodnotil stavbu historik umění Zdeněk Lukeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rozeznal, že příčinou války je poslušnost, říká autorka esejů o Haškovi

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšly před více než sto lety a dodnes zůstávají zásadním románem české literatury. Spisovatelka Sylvie Richterová se zkoumání díla a osobnosti Jaroslava Haška věnuje dekády. Její eseje teď vyšly knižně pod titulem Humor jako zvláštní rozměr vědomí.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025

Batolata mají své první divadlo v Česku, na představení můžou i jinam

Nedaleko pražského Kačerova začalo fungovat první divadlo pro batolata v Česku. Prostor nazvaný KUK chce střídat inscenace pro nejmenší diváky s hernou. Pro děti ve věku 0+ hrají i jiné tuzemské scény, i když jejich repertoár necílí primárně na batolata. V kladenském divadle vedlo jedno takové představení dokonce ke sporům.
5. 6. 2025

Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.
5. 6. 2025
Načítání...