Píseň Mekyho Žbirky dokončila umělá inteligence

3 minuty
Píseň Mekyho Žbirky dokončila umělá inteligence
Zdroj: ČT24

V hudební pozůstalosti Mekyho Žbirky je mnoho písní, které před svou smrtí v roce 2021 už nestihl dokončit a nahrát. Jednu z rozpracovaných skladeb s názvem Nora ale pomohla dotáhnout do konce umělá inteligence (AI).

Rodině Mekyho Žbirky při rozhodování, zda při dokončení jeho písní zapojit umělou inteligenci, pomohla odpověď od ChatGPT. Umělecká agentura Miro Agency, která zpěvákův odkaz zpracovává, text zveřejnila na sociálních sítích.

„Miro Žbirka byl známý svou otevřeností k novým technologiím a inovacím v hudbě. S největší pravděpodobní by měl z AI radost, zejména pokud by mohla přispět k jeho hudební tvorbě nebo zlepšení zážitků fanoušků. AI technologie by mohla pomoci v produkci hudby, správě jeho odkazu nebo ve vývoji nových způsobů, jak oslovit a zapojit jeho posluchače,“ napsal ChatGPT.

Má to být Meky 2024, říká Kateřina Žbirková

Technologie AI tak pomohla upravit a vyčistit Mekyho zpěv z původní demonahrávky. Toho se ujala firma FamePlay. Vdově po zpěvákovi Kateřině Žbirkové tvůrci nejprve přehráli vzkaz, který nechali AI „namluvit“ Mekyho hlasem. „To byl jeden z rozhodujících okamžiků, kdy bylo jasné, že spolu budeme pracovat i dál na té složitější věci, což je zpívání,“ uvedl šéfproducent Lukáš Záhoř.

Díky umělé inteligenci se dříve podařilo dokončit skladbu Antonína Dvořáka nebo rozpracovanou píseň Beatles. Singl Nora vznikl z už existujících demo nahrávek. Skladbu, k níž slova napsal slovenský básník a textař Daniel Hevier, vybral Žbirkův syn David. Ten ji následně i produkoval.

„Samozřejmě jsme se dost báli, jak hlas bude znít. Jestli to bude Meky. Nemá to být Meky osmdesátých let, ale Meky 2024,“ připustila pochybnosti Kateřina Žbirková.

Fanoušci Žbirkovy hudby se v září dočkají také nového videoklipu k písni Naivná z alba Posledné veci. V prosinci pak Mekyho hity zazní v instrumentálním symfonickém zpracování na koncertě v pražském O2 universu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...