Petra Soukupová založila Klub divných dětí. Rodičům vstup přikázán

Nahrávám video

Mila, Petr, Katka a Franta nepatří zrovna ke hvězdám kolektivu, jsou ale hrdiny nové knihy Petry Soukupové. Svým Klubem divných dětí by chtěla zvednout sebevědomí dětským outsiderským čtenářům a rodičům pomoci, aby lépe porozuměli světu svých potomků.

„Mila má asi poruchu pozornosti a myslí si, že umí mluvit se zvířaty. Petr nemůže spát a strašně se všeho bojí. Katka si nejradši ze všeho čte, bojí se lidí a je tlustá,“ představuje tři z knižních hrdinů jejich autorka. Do Klubu divných dětí patří ještě Franta. Kvůli nemocným nohám musí chodit o berlích a vztek ze svého postižení si vybíjí provokací ostatních. Baví se taky natáčením videí na YouTube.

Jsem divná, já to vím. Vím to už dlouho, takže jsem si už na to zvykla, že se na mě lidi někdy dívaj. Zvykla je možná nepřesný, protože mně to bylo vždycky jedno, jen jsem viděla, že lidi si myslí, že divná jsem.
ukázka z knihy (nakladatelství Host)

Petra Soukupová (divným) dětem rozumí. Na svět, vztahy a situace v něm nahlíží očima dětí jak v knihách pro dospělé čtenáře, tak v knihách určených přímo pro děti. Její poslední román Nejlepší pro všechny doplňoval dokonce – v samostatném vydání – dětský příběh Kdo zabil Snížka? Oba tituly byly přitom provázané místem, dějem i postavami. 

K hrdinům z Klubu divných dětí a jejich superneschopnostem má prý Soukupová blízko i díky vlastnímu dětství. „Taky jsem se v noci bála, když jsem nemohla spát. Taky jsem ráda hodně četla a bála jsem se lidí, nebyla jsem moc dobrá v kolektivech, taky jsem byla tlustá,“ přiznává. 

Její novinka je rozdělena na dvě části. První představuje členy klubu a jejich divnosti, v druhé společně zažijí něco, na co se nezapomíná. Zpočátku ani nejsou přátelé, spíše divné děti, co spolu tráví čas.

Pro (divné) děti i jejich rodiče

„Psala jsem tu knihu proto, aby si každé dítě, které si připadá nějakým způsobem divné nebo samo, si v ní třeba něco našlo. A připadá mi, že může být docela přínosná i pro rodiče, třeba si uvědomí, že některé dětské strachy nebo to, jak se děti v některých situacích cítí, je také trochu o nich,“ doufá autorka.    

K „divným dětem“ se hlásí i známé tváře, třeba herečka Aňa Geislerová nebo youtuber Kovy, kteří se na sociálních sítích zapojili do propagace knihy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 16 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 18 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.