Pavel Medek: Pokračování Harryho Pottera by bylo na škodu

Praha - První ze série knížek spisovatelky Joanne Rowlingové o Harrym Potterovi vyšla v nakladatelství Albatros v roce 2000. Pavel Medek, který byl hostem pořadu ČT24 Před půlnocí, převzal překladatelskou štafetu po svém bratrovi po vydání druhého dílu. Když s překládáním začínal, ještě vůbec netušil, jaký budou mít knížky v budoucnu úspěch. Nejen on, ale prý ani v nakladatelství Albatros v té době ještě nevěděli, o jak dlouhou sérii se bude jednat. Již při překládání první knihy Medka zaujalo, s jakou lehkostí dokáže spisovatelka Joanne Rowlingová plynule přecházet mezi čarodějnickým světem a světem naším, v knihách označovaným jako mudlovským. Své kouzlo má podle jeho názoru i skutečnost, že Harry Potter objevil své kouzelnické schopnosti až v jedenácti, což může dávat mladším dětem možnost snít o podobné kariéře. I tím si mimo jiné Medek vysvětluje úspěch příběhu u dětí.

Když s překládáním kouzelnických knížek z Bradavic začínal, musel respektovat linii, kterou vytyčil prvními překlady jeho bratr. Jména postav úmyslně nepočešťoval. S bratrem se shoduje, že postavy dávají svým jménům obsah skrze své jednání. Pokud by začal překládat jména, mohla by být Česká republika jedinou zemí, kde by se Harrymu Potterovi říkalo Jindra Hrnčíř.

Když dojde na srovnání filmů s jejich knižními předlohami, vyzdvihuje Medek zejména první film, který byl podle něj dokonalou ilustrací ke knize. Úspěch filmů podle něj stojí hlavně na poctivém výběru hlavních představitelů. Casting byl velmi tvrdý a na výsledku je to pak podle Medka vidět. Díky výbornému hereckému obsazení si ani on sám již nedokáže představit profesorku Minervu McGonagalovou jako někoho jiného než její hereckou představitelku Maggie Smithovou. Podobné je to i s rolí Rubeuse Hagrida, kterého na plátně nesmazatelně ztvárnil skotský herec Robbie Coltrane.

Pavel Medek (*1952)

Absolvoval VŠE a pracuje v zahraničním obchodu. Překládá uměleckou i odbornou literaturu, do češtiny přeložil více než 60 knih. Přeložil 3.,5. a 6. díl série o Harrym Potterovi, jeho bratr Vladimír zbývající tři. Spolupracuje také s televizí, přeložit například seriál Kojak.

Jediný problém měl Medek se ztvárněním postavy Brumbála, kterého do čtvrtého dílu hrál výborný Richard Harris. Když ho vystřídal Michael Gambon, nedokázal se, podle Medka, až do sedmého dílu do role pořádně vpasovat. Co se týče postupného vývoje děje od dětských dobrodružství přes dospívání hlavních postav až k hororovému nádechu, v knížkách je podle překladatele přechod plynulejší. Filmy se vyvíjejí podobně jako literární předloha až do třetího dílu, který režíroval Alfonso Charón. Ten už se nedržel striktně předlohy, jako jeho předchůdce Chris Columbus, a vkládal do děje vlastní invenci. Výsledkem je až hororová atmosféra snímku.

Harry Potter: Relikvie smrti díl druhý
Zdroj: youtube.com/MPAA, Inc

Celou sérií se pak proplétá motiv osudu a předurčení. Medek připouští, že tato tendence může mít kořeny v anglosaském protestantském pojetí světa. I osudu se však dá uniknout, jak dokládá na příkladu Draca Malfoye, který se, ač je předurčen svými rodiči ke konání zla, v posledním díle od něj odvrací a nezabíjí Brumbála, ač by podle všech svých předešlých činů měl. Z dovětku se pak dozvídáme, že je s Harrym Potterem v přátelském kontaktu. Poslední, sedmý díl nese název Harry Potter a Relikvie smrti, část druhá a v Čechách měl premiéru ve středu o půlnoci v pražském kinosálu IMAX.

Nahrávám video
Před půlnocí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026
Načítání...