Pavel Kohout utahuje Smyčku

Praha - Politický thriller Smyčka, odehrávající se po Únoru 1948 v Československu, vznikl nejprve jako scénář, ale jeho realizaci předběhlo v říjnu loňského roku vydání stejnojmenného „stručného románu“. Čtenáře, kterým se útlá knížka Pavla Kohouta už dostala do rukou, tak děj televizního zpracování zřejmě příliš nepřekvapí. Příběh – fiktivní, ale ne nepodobný skutečnosti – o střetu ideálů, které skutečně věří v lepší zítřky, a doby, kráčející po dávno nalajnovaných cestičkách, mohou sledovat dnes ve 20:00 na ČT1.

„Vycházel jsem z toho, že válka i to, co jí předcházelo, to znamená hospodářská krize, mnichovská dohoda a osvobození z Východu, vyzařovalo určitý generační typ. Ale pak v určitém bodě se tato generace dostává do konfliktu a dochází k tragédiím,“ říká o tématu knihy spisovatel a dramatik Pavel Kohout.

Jako francouzská revoluce

6 minut
Rozhovor s Viktorem Polesným a Pavlem Kohoutem
Zdroj: ČT24

Už při vydání knižní Smyčky v roce 2008 vysvětlil, že jeho cílem bylo „nakreslit obraz doby, která je dnes už nepochopitelná“. „Dívám se na ni dnes s odstupem, stejně jako na francouzskou revoluci. Jen s tím rozdílem, že u ní jsem nebyl,“ prohlásil.

Děj Smyčky se odehrává v době po jiné revoluci, po únorovém puči 1948. Komunistická strana Československa se chystá odstranit poslední překážku na cestě k neomezené moci a usiluje o sloučení s druhou levicovou stranou – sociálními demokraty. Největší překážkou „svatby“ je Felix Fischer, sociálně demokratický poslanec a univerzitní profesor, který byl za války členem Benešovy exilové vlády a komentátorem londýnského rozhlasu.

Zabránit možnému „ne“, které by demokraté mohli pod Fischerovým vlivem nakonec říct, má promyšlená politická hra. Komunisté k ní zmanipulují Fischerovu ženu, herečku Kamilu Nostitzovou, a mladého komunistického novináře a básníka Jana Soukupa. Využijí vztahu Jana a Kamily, který vznikl během Fischerova exilu, a především Soukupovy důvěry a i určité naivity.

Od rudého Máchy k rudé smyčce

„Soukup má se mnou společného pouze to, že se k tomu dostal ve své době stejným způsobem,“ uvedl Kohout k podobnosti mezi ním a básníkem, přezdívaným „rudý Mácha“, kterou by diváci ve filmu mohli hledat i najít. Básně o „vojácích na západní hranici, štěstí a mír mé země chránící“, které Jan Soukup recituje, napsal Kohout v 50. letech. „Propůjčil jsem mu své staré verše, protože jsem nenašel nic lepšího,“ vysvětlil.

Hra s trojicí protagonistů končí velkým představením podle předem napsaného scénáře. Vykonstruovaný proces, vysílaný rozhlasem, je zkouškou charakteru Jana, Kamily i Fischera i pevnosti smyčky, která, jak se později ukáže, se stahovala i kolem krku těch, kteří ji utahovali.  

„U Pavla Kohouta nejde nikdy jen o politiku, uvnitř je velmi silný příběh, zápletka, která je pravdivá, a také milostný motiv,“ dodává Viktor Polesný, který je téměř kmenovým režisérem Kohoutových scénářů. V hlavních rolích Smyčky se představí Ondřej Kavan (Jan Soukup), Viktor Preiss (Felix Fischer), Martina Válková-Preissová (Kamila Nostitzová), Jaromír Hanzlík (stranický funkcionář Teringl), Jan Novotný (náčelník StB) a Vladimír Dlouhý (důstojník StB).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 57 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...