Oskar Kokoschka: výrazem expresionista, založením romantik

Montreux (Švýcarsko) - Ve své době se jeho osobitá tvorba nesetkala s pochopením, dnes patří jeho obrazy na aukcích mezi nejdražší. Rakouský malíř a grafik Oskar Kokoschka se proslavil zejména extravagantními portréty, které jsou psychologickými studiemi charakterů a emocí zobrazovaných postav. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus, v malbě používal syté barevnosti a deformace figur. Umělec také psal básně a divadelní hry - v roce 1909 debutoval skandální hrou Vrazi, naděje žen. Zemřel v roce 1980 v nedožitých 94 letech v Montreux u Ženevského jezera.

Oskar Kokoschka se narodil 1. března 1886 v rakouském Pöchlarnu v rodině zlatníka českého původu, ale od dětství žil ve Vídni. Tam vystudoval Univerzitu užitého umění, na níž byl jedním z jeho učitelů malíř Gustav Klimt. V této době se věnoval především portrétům, ovlivněn Van Goghem a stále vládnoucí secesí.

V roce 1912 do jeho života vstoupila vdova po slavném hudebním skladateli Alma Mahlerová. Mahlerová s Kokoshkou otěhotněla, dítě si ale nechala vzít. Bouřlivý vztah skončil v roce 1914, Kokoschka se dobrovolně přihlásil na frontu, v Haliči utrpěl vážné zranění hlavy. Almu miloval po celý život, jedna z jeho nejlepších prací, Bouře („Nevěsta větru“), vznikla k její poctě. Vztahem s Almou byla inspirována také jeho báseň Allos Markar.

Ve 20. a 30. letech procestoval velkou část Evropy a sever Afriky. V roce 1933 vystavoval v Praze, kam se přestěhoval po matčině smrti v roce 1934 a kde se seznámil s Oldou Palkovskou, s níž se později oženil. V Čechách portrétoval i prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, napsal hru o Komenském a namaloval řadu obrazů - například Pohled na Karlův most. V říjnu 1938 ho nacisté z Prahy vyhnali, spolu s dalšími umělci ho ocejchovali jako „zvrhlého umělce“. Do Prahy se už nikdy nevrátil.

Ve 40. letech pobýval v Anglii, kde získal i britské občanství (v roce 1975 pak znovu přijal občanství rakouské). Od 50. let minulého století žil ve Švýcarsku,

Kokoschka malíř bývá srovnáván se svým současníkem Maxem Beckmannem, který byl německým sochařem, malířem, spisovatelem a projektantem. Oba se snažili o nezávislost na německém expresionismu. Mezi známé Kokoschkovy obrazy patří zmíněná Nevěsta větru, Červené vejce, Pohled na Karlův most či jeho autoportréty. Kokoschkova dramata si od 90. let znovu získávají popularitu. Roku 1971 vyšla jeho autobiografie nazvaná Mein Leben, roku 1984 jeho korespondence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...