Opera Rusalka oživila pražskou Šárku

Praha - Do magické scenérie někdejšího přírodního divadla v pražské Šárce přišly v neděli 2. září 2007 tisíce diváků, aby zhlédly premiéru opery Antonína Dvořáka Rusalka. Představení mezi vzrostlými stromy lidé sledovali z živelného hlediště ustlaného přikrývkami a karimatkami. Umělci věnovali svůj ojedinělý projev nedávno zesnulému dirigentovi Františku Preislerovi, pod jehož taktovkou se uskutečnily inscenace opery v tomto prostředí v minulých dvou ročnících.

„Je teď někde tady nad námi. Toto představení patří jemu,“ řekl před zahájením starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa, řekl, že účast diváků na akci, kterou město pořádá ke Dni Prahy 6, překonala veškerá očekávání. Již před začátkem bylo v hledišti podle odhadu pořadatelů 10 tisíc. Policisté museli některé cesty uzavřít. Lidé totiž zaplnili přední pomyslné řady již několik hodin před začátkem.

Potlesk provázel již první tóny libreta. Starosta nicméně diváky upozornil na to, že představení bude muset skončit, pokud začne pršet, neboť hudebním nástrojům déšť nesvědčí. Přestože se mírně ochladilo, počasí bylo k umělcům i divákům milosrdné.

Cestu do přírodního divadla museli všichni zájemci o umělecký zážitek zvládnout pěšky. Místy urazili poměrně náročný terén do kopce. Většina diváků přišla na operu v pohodlném sportovním oblečení a botách. Některé, zejména starší dámy, se však nastrojily do svátečních šatů. Mnozí pak celé představení sledovali vestoje. „Je to skvělé, výtečný umělecký zážitek, žádnou únavu necítím,“ řekla asi osmdesátiletá žena, která na představení přišla i se svým jezevčíkem.

Místy narušoval umělecký projev štěkot psů, pláč dětí nebo zvonění mobilních telefonů. Diváci se pak museli občas vrtět kvůli mravencům nebo komárům. Projev umělců nicméně odměňovali hlasitým potleskem, který se rozléhal do širokého okolí.

Historii přírodního divadla v Šárce, které v letech 1913 až 1922 uvedlo 16 inscenací, připomínala výstava, jež lemovala cestu do hlediště. V dobách největší slávy se do tohoto plenérového prostoru vešlo 10.000 sedících diváků; míst k stání bylo 8000. Přírodní pražská scéna tehdy disponovala podzemním skladištěm kulis včetně šaten i prostorem pro orchestr. Celková hrací plocha obsáhla 4000 metrů čtverečních. Její činnost zahájila 16. května 1913 inscenace Prodané nevěsty, Rusalka se tu dosud nikdy nehrála.

Inscenaci připravili sólisté opery a baletu Národního divadla v Praze a Státní opery Praha. Orchestr dirigoval Jan Chalupecký. V titulní roli se představila Helena Kaupová, prince zpíval Aleš Briscein, vodníka Luděk Vele a cizí kněžnu Ivana Šaková.

Kaupová má podobné experimenty na přírodních scénách ráda, i když z nich občas může udělat počasí kovbojku. „Mám s nimi bohaté zkušenosti, většinou však dobré. Orchestr bývá po straně a nedělí prostor mezi hledištěm a jevištěm. I já tedy vidím divákům do očí a poznám, zda se jim představení líbí,“ řekla sólistka ČTK. Balet Státní opery Praha připravil choreograf Pavel Šmok, který se letos v říjnu dožívá 80 let.

Do areálu se zájemci nejlépe dostanou z tramvajové zastávky Nádraží Veleslavín či z konečné tramvají 20 a 26 a stanice autobusu 119 Divoká Šárka. Podle Tomáše Chalupy se však loni dostavila i šestadevadesátiletá babička, která přišla sama pěšky až od Statenic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...