Oko nad Prahou. Eliška Johanovi s láskou

Praha – Měl to být film o vzniku jedné výjimečné budovy jednoho výjimečného architekta, postupem času se ale stával záznamem událostí kolem stavby, která nejspíš nikdy stát nebude, a nakonec se stal především vzpomínkou jedné ženy na jednu lásku. S Okem nad Prahou, dokumentem o Janu Kaplickém, je to jako se vším, co máte rádi a o čem máte v časovém limitu mluvit tak, aby ostatní pochopili, jaký je důvod vaší náklonnosti. Nechcete-li nic vynechat, neřeknete dohromady nic. Což ale neznamená, že ani nic nesdělíte.

V České republice zřejmě není člověk, který by už pobral rozum, a neslyšel nikdy o Janu Kaplickém. Hádanice, zda nová budova Národní knihovny podle architektonického návrhu jeho studia Future Systems na Letné stát bude, nebo nebude, připomínaly mnohdy volby ve Stínadlech. A zdá se, že konec jejich intenzitě udělala nečekaná Kaplického smrt – i když se tak stalo v době, kdy už bylo víceméně jasné, že všechny argumenty pro jsou hrachem na zeď.

Poslechněte si rozhovor s Olgou Špátovou: Z deníku Jana Kaplického: Chtěl bych vyhrát soutěž a potkat lásku

Nahrávám video
Z dění premiéry filmu informuje Petra Schubertová
Zdroj: ČT24

Názor na netradiční stavbu měl (má) každý a její stoupenci nebo odpůrci se poznávali podle způsobu jejího pojmenování – od škádlivé chobotnice a muchomůrky přes neutrální blob až po znechucený žabí hlen či slavný Vodrážkův chrchel. Sám Kaplický svůj vítězný návrh nazval Okem nad Prahou a stejně pojmenovaly svůj dokument Kaplického žena Eliška (autorka námětu a spoluautorka scénáře) a dokumentaristka Olga Špátová (vedle režie a kamery se podílela také na scénáři).

Řekli v dokumentu:

„Je třeba jít vlastní cestou a nemyslet na to, jestli zítra přinese plody, důležité je vědět, že mám pravdu a jít si za tím.“ /Václav Havel/

„Kdo je konzervativnější než britská královna? A přesto souhlasila s tím, aby se na poštovní známce objevil její portrét vedle Kaplického Selfridges.“ /Pavel Bobek/

Přečtěte si: Jan Kaplický - architekt nejslavnější české chobotnice

Obě ženy měly ke Kaplickému blízký vztah, i když samozřejmě u každé to byla blízkost jiná, a ani se nijak netají tím, že pro svou zaujatost víceméně rezignovaly na objektivnost dokumentu. Subjektivní pohled, víme-li, kdo je tvůrcem filmu, prozrazuje už motto na plakátu – tragický příběh jednoho muže, jedné stavby a jedné lásky - závěrečné věnování Johanovi, jak blízcí oslovovali Kaplického, a koneckonců i plakát sám.

Siluety muže a malé dívky před zářícím blobem nejspíše patří Janu Kaplickému a jeho dceři Johance, která se narodila v den jeho smrti. Právě jí exprezident Václav Havel na veřejném rozloučení se známým architektem adresoval dopis k budoucím 12. narozeninám. Píše v něm mimo jiné o budově Národní knihovny, „kterou při svých procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora“.

Jak Jan Kaplický o oko přišel…

Události kolem (ne)realizace stavby sleduje dokument chronologicky. Od vítězství Kaplického a studia Future Systems v mezinárodní soutěži, kdy architekt vyslovuje přání, aby to byla „budova evropská, svobodná, krásná“, až po protestní pálení knih po jeho smrti na Letné, kdy z projektu na papíře zůstal jen vzdušný zámek.

Hru o chobotnici, která občas v animované podobě na své odpůrce pomrkává, připomínají sestřihy názorových korouhviček primátora Pavla Béma, argumentace ředitele Národní galerie Milana Knížáka i nedostupnost prezidenta Václava Klause. Sledujeme Kaplického radost z vítězství, jeho nechápavé rozčarování z vývoje situace i chytání se naděje v podobě spasitele blobu Jiřího Paroubka.

… a Eliška o Kaplického

Vedle Kaplického-architekta, jehož obraz dotvářejí zmíněné, víceméně známé informace o odpůrcích i zastáncích jeho projektu, nám dokument představuje i Kaplického-člověka. Věci, které se dozvídáme, nejsou bulvárním nahlížením pod pokličku, ale vzpomínkami ženy na milovaného manžela, do kterých nás nechala nahlédnout částečně i proto, aby se jimi mohla sama probírat.  

Spolu s Eliškou v tričku s obrázkem blobu tak diváci rozmlouvají o Johanovi s jeho přítelem, zpěvákem Pavlem Bobkem, architektkou Evou Jiřičnou nebo jeho spolupracovníky ze studia Future Systems. Sledují Kaplického při psaní knihy o svém otci Josefovi pro svého syna Josefa, při navrhování svatebních šatů pro Elišku a čtou citace z jeho deníku… Ono věnováno Johanovi mělo být možná na začátku snímku, ne na jeho konci, protože je klíčem, přes který bychom měli dokument sledovat – Oko nad Prahou nedokumentuje, ale především vzpomíná.

V kinech: od 15. dubna. Více na webovém speciálu České televize.

  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1489/148803.jpg
  • Eliška a Johanka Kaplický zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148785.jpg
  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148796.jpg
  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148790.jpg
  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148771.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Fotograf Sudek vyrážel za svými třemi přáteli na sever

Výstava Josef Sudek a přátelé, jež byla otevřena v litoměřické Severočeské galerii výtvarného umění, se zaměřuje na jednu z mnoha částí Sudkovy bohaté tvorby. Podtitul Putování na sever naznačuje, kam se ubíralo kurátorské uvažování.
před 13 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

Obrazy padělal, teď maluje vlastní. Za jedinečné považuje Beltracchi oboje

Léta padělal obrazy, aniž by jejich pravost někdo zpochybnil, a když si odseděl trest, začal tvořit a prodávat pod vlastním jménem. Německý výtvarník Wolfgang Beltracchi nyní průřez svou tvorbou představuje v pražském Obecním domě. Jeho výstavy opakovaně provázejí otázky, kolik neodhalených falzifikátů nejen od Beltracchiho vlastně koluje trhem s uměním.
7. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Mengele, Billie Eilish, ovce detektivy či Panelstory

Mortal Kombat 2 dostává na plátna kin pokračování adaptace bojových videoher. V detektivním snímku Béé tým na stopě vyšetřují zločiny i ovce. Životopisné drama Zmizení Josefa Mengeleho nabízí pohled na válečné i poválečné osudy lékaře přezdívaného Anděl smrti. V hororu Hokum pronásledují spisovatele v odlehlém penzionu, kam se přijel vyrovnat se smrtí rodičů, noční můry. Koncertní dokument Billie Eilish – Hit Me Hard and Soft: The Tour rekapituluje zatím poslední turné americké zpěvačky. A do kin se také vrací digitálně restaurovaná Panelstory, kterou jako satirický obraz sídliště natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let.
7. 5. 2026

Otevření ruského pavilonu na výtvarném bienále provázejí protesty

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.
6. 5. 2026

Z třicítky amerických koncertů zbyl jeden. Návrat Pussycat Dolls se nedaří

Americká dívčí skupina Pussycat Dolls zrušila téměř celou severoamerickou část svého chystaného comebackového turné. A to po „upřímném zhodnocení“, k němuž je přiměl s největší pravděpodobností slabý prodej vstupenek. Koncerty v Evropě, včetně toho v Praze, ale zatím platí.
6. 5. 2026

Z Písku do Hollywoodu. Výtvarník Gebr pracoval pro Columba i Spielberga

Výtvarník a scénograf Jaroslav Gebr se sice narodil před rovným stoletím na jihu Čech, po komunistickém převratu ale emigroval a jeho další životní a profesní cesta ho dovedla až do Hollywoodu. Nejen jeho tvorbu v továrně na sny připomíná nyní písecká Galerie Dragoun, nesoucí jméno Gebrova souputníka ze studií.
6. 5. 2026

Kniha poukazuje na zneužívání psychiatrie v časech StB

Badatel Miroslav Vodrážka vydal knihu s poněkud dlouhým, leč všeříkajícím názvem: Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu. Věnuje se v ní období mezi lety 1948 a 1989.
6. 5. 2026
Načítání...