Oko nad Prahou. Eliška Johanovi s láskou

Praha – Měl to být film o vzniku jedné výjimečné budovy jednoho výjimečného architekta, postupem času se ale stával záznamem událostí kolem stavby, která nejspíš nikdy stát nebude, a nakonec se stal především vzpomínkou jedné ženy na jednu lásku. S Okem nad Prahou, dokumentem o Janu Kaplickém, je to jako se vším, co máte rádi a o čem máte v časovém limitu mluvit tak, aby ostatní pochopili, jaký je důvod vaší náklonnosti. Nechcete-li nic vynechat, neřeknete dohromady nic. Což ale neznamená, že ani nic nesdělíte.

V České republice zřejmě není člověk, který by už pobral rozum, a neslyšel nikdy o Janu Kaplickém. Hádanice, zda nová budova Národní knihovny podle architektonického návrhu jeho studia Future Systems na Letné stát bude, nebo nebude, připomínaly mnohdy volby ve Stínadlech. A zdá se, že konec jejich intenzitě udělala nečekaná Kaplického smrt – i když se tak stalo v době, kdy už bylo víceméně jasné, že všechny argumenty pro jsou hrachem na zeď.

Poslechněte si rozhovor s Olgou Špátovou: Z deníku Jana Kaplického: Chtěl bych vyhrát soutěž a potkat lásku

Nahrávám video
Z dění premiéry filmu informuje Petra Schubertová
Zdroj: ČT24

Názor na netradiční stavbu měl (má) každý a její stoupenci nebo odpůrci se poznávali podle způsobu jejího pojmenování – od škádlivé chobotnice a muchomůrky přes neutrální blob až po znechucený žabí hlen či slavný Vodrážkův chrchel. Sám Kaplický svůj vítězný návrh nazval Okem nad Prahou a stejně pojmenovaly svůj dokument Kaplického žena Eliška (autorka námětu a spoluautorka scénáře) a dokumentaristka Olga Špátová (vedle režie a kamery se podílela také na scénáři).

Řekli v dokumentu:

„Je třeba jít vlastní cestou a nemyslet na to, jestli zítra přinese plody, důležité je vědět, že mám pravdu a jít si za tím.“ /Václav Havel/

„Kdo je konzervativnější než britská královna? A přesto souhlasila s tím, aby se na poštovní známce objevil její portrét vedle Kaplického Selfridges.“ /Pavel Bobek/

Přečtěte si: Jan Kaplický - architekt nejslavnější české chobotnice

Obě ženy měly ke Kaplickému blízký vztah, i když samozřejmě u každé to byla blízkost jiná, a ani se nijak netají tím, že pro svou zaujatost víceméně rezignovaly na objektivnost dokumentu. Subjektivní pohled, víme-li, kdo je tvůrcem filmu, prozrazuje už motto na plakátu – tragický příběh jednoho muže, jedné stavby a jedné lásky - závěrečné věnování Johanovi, jak blízcí oslovovali Kaplického, a koneckonců i plakát sám.

Siluety muže a malé dívky před zářícím blobem nejspíše patří Janu Kaplickému a jeho dceři Johance, která se narodila v den jeho smrti. Právě jí exprezident Václav Havel na veřejném rozloučení se známým architektem adresoval dopis k budoucím 12. narozeninám. Píše v něm mimo jiné o budově Národní knihovny, „kterou při svých procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora“.

Jak Jan Kaplický o oko přišel…

Události kolem (ne)realizace stavby sleduje dokument chronologicky. Od vítězství Kaplického a studia Future Systems v mezinárodní soutěži, kdy architekt vyslovuje přání, aby to byla „budova evropská, svobodná, krásná“, až po protestní pálení knih po jeho smrti na Letné, kdy z projektu na papíře zůstal jen vzdušný zámek.

Hru o chobotnici, která občas v animované podobě na své odpůrce pomrkává, připomínají sestřihy názorových korouhviček primátora Pavla Béma, argumentace ředitele Národní galerie Milana Knížáka i nedostupnost prezidenta Václava Klause. Sledujeme Kaplického radost z vítězství, jeho nechápavé rozčarování z vývoje situace i chytání se naděje v podobě spasitele blobu Jiřího Paroubka.

… a Eliška o Kaplického

Vedle Kaplického-architekta, jehož obraz dotvářejí zmíněné, víceméně známé informace o odpůrcích i zastáncích jeho projektu, nám dokument představuje i Kaplického-člověka. Věci, které se dozvídáme, nejsou bulvárním nahlížením pod pokličku, ale vzpomínkami ženy na milovaného manžela, do kterých nás nechala nahlédnout částečně i proto, aby se jimi mohla sama probírat.  

Spolu s Eliškou v tričku s obrázkem blobu tak diváci rozmlouvají o Johanovi s jeho přítelem, zpěvákem Pavlem Bobkem, architektkou Evou Jiřičnou nebo jeho spolupracovníky ze studia Future Systems. Sledují Kaplického při psaní knihy o svém otci Josefovi pro svého syna Josefa, při navrhování svatebních šatů pro Elišku a čtou citace z jeho deníku… Ono věnováno Johanovi mělo být možná na začátku snímku, ne na jeho konci, protože je klíčem, přes který bychom měli dokument sledovat – Oko nad Prahou nedokumentuje, ale především vzpomíná.

V kinech: od 15. dubna. Více na webovém speciálu České televize.

  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1489/148803.jpg
  • Eliška a Johanka Kaplický zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148785.jpg
  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148796.jpg
  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148790.jpg
  • Oko nad Prahou zdroj: HCE http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148771.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 1 hhodinou

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 13 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 17 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...