OBRAZEM: Slavné stavby v Praze-Troji

Vydavatelství Foibos již řadu let mapuje v edici Slavné vily kvalitní českou vilovou a městskou architekturu ve všech českých krajích. Tentokrát upřelo pozornost na jednu z nejzajímavějších pražských částí - Troju. Aktuální publikaci věnovalo místu, které vzácným způsobem doplňuje tvář hlavního města ojedinělým koktejlem nejrůznějších staveb a urbánních zajímavostí. Připomeňte si v následující fotogalerii některé důležité realizace.

Troja měla vlastně z dnešního esteticko-ochranářského hlediska velké štěstí – kvůli svébytné poloze mezi nejnižším bodem pražského terénu (180 m nad mořem) u odtoku Vltavy z města a současně jedním z nejvyšších (300 m n. m.) na špici kopce Velká skála byla hůře propojitelná a zastavitelná. Nebylo tu, kromě rybářských osad či amatérských pískoven, prakticky místo pro rodící se průmysl. Navíc stála na okraji velkoměsta se středověkým charakterem, v místě častých záplav. To vše byl důvod, že se zde čas svým způsobem zastavil.

Dnes tu nalézáme stopy po nejrůznějších stavebních etapách – od zbytků pravěkého hradiště přes reprezentativní zámecké sídlo, stopy pro zemědělsko-potravinářské využití rybáři až po pivovar. Také, a to je pro nás důležité, po dvě stě let vznikající roztroušené zástavby zajímavých vil pro letní byty či pro celoroční využívání. Přelom devatenáctého a dvacátého století tu zanechal drobný, ale přesto vysoce kvalitní architektonický soubor příjemného bydlení pro vyšší střední třídu, léta třicátá pak funkcionalistické pohádky.

Vývoj přes nejrůznější peripetie a bláznivé plány zastavit nešlo a i současnost se má čím v Troji pochlubit. Unikátem jsou pak účelové stavby v botanické a zejména zoologické zahradě, kde celá řada špičkových současných architektů buduje zajímavé skleníky, pavilony zvěře a podobně.

Dnes prožíváme i dobu zcela nejnovější: Troju zdobí nový most od architekta Kouckého či na tomtéž místě končící největší systém městských tunelů na světě – tolik diskutovaná Blanka. To vše je zabaleno do příjemného přírodního rámce zahrad, parků a hájků, chráněno ze severu a východu hradbami vysokých romantických kopců a návrší.

Co však autoři publikace, vedeni editorem Petrem Krajčim, zdůrazňují a co využili v plné míře, je i důležité časové a historické zakotvení jednotlivých staveb. Publikace nechává hovořit současné majitele, vzpomíná i dob minulých, cituje a připomíná zakladatele a donátory, iniciátory a autory významných realizací. Z textů pak čiší úcta před těmi, kteří cenné stavby zachránili, či dokonce pomohli k jejich rekonstrukci a obnově. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 1 hhodinou

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.