Vydavatelství Foibos již řadu let mapuje v edici Slavné vily kvalitní českou vilovou a městskou architekturu ve všech českých krajích. Tentokrát upřelo pozornost na jednu z nejzajímavějších pražských částí - Troju. Aktuální publikaci věnovalo místu, které vzácným způsobem doplňuje tvář hlavního města ojedinělým koktejlem nejrůznějších staveb a urbánních zajímavostí. Připomeňte si v následující fotogalerii některé důležité realizace.
Troja měla vlastně z dnešního esteticko-ochranářského hlediska velké štěstí – kvůli svébytné poloze mezi nejnižším bodem pražského terénu (180 m nad mořem) u odtoku Vltavy z města a současně jedním z nejvyšších (300 m n. m.) na špici kopce Velká skála byla hůře propojitelná a zastavitelná. Nebylo tu, kromě rybářských osad či amatérských pískoven, prakticky místo pro rodící se průmysl. Navíc stála na okraji velkoměsta se středověkým charakterem, v místě častých záplav. To vše byl důvod, že se zde čas svým způsobem zastavil.
Dnes tu nalézáme stopy po nejrůznějších stavebních etapách – od zbytků pravěkého hradiště přes reprezentativní zámecké sídlo, stopy pro zemědělsko-potravinářské využití rybáři až po pivovar. Také, a to je pro nás důležité, po dvě stě let vznikající roztroušené zástavby zajímavých vil pro letní byty či pro celoroční využívání. Přelom devatenáctého a dvacátého století tu zanechal drobný, ale přesto vysoce kvalitní architektonický soubor příjemného bydlení pro vyšší střední třídu, léta třicátá pak funkcionalistické pohádky.
Vývoj přes nejrůznější peripetie a bláznivé plány zastavit nešlo a i současnost se má čím v Troji pochlubit. Unikátem jsou pak účelové stavby v botanické a zejména zoologické zahradě, kde celá řada špičkových současných architektů buduje zajímavé skleníky, pavilony zvěře a podobně.
Dnes prožíváme i dobu zcela nejnovější: Troju zdobí nový most od architekta Kouckého či na tomtéž místě končící největší systém městských tunelů na světě – tolik diskutovaná Blanka. To vše je zabaleno do příjemného přírodního rámce zahrad, parků a hájků, chráněno ze severu a východu hradbami vysokých romantických kopců a návrší.
Co však autoři publikace, vedeni editorem Petrem Krajčim, zdůrazňují a co využili v plné míře, je i důležité časové a historické zakotvení jednotlivých staveb. Publikace nechává hovořit současné majitele, vzpomíná i dob minulých, cituje a připomíná zakladatele a donátory, iniciátory a autory významných realizací. Z textů pak čiší úcta před těmi, kteří cenné stavby zachránili, či dokonce pomohli k jejich rekonstrukci a obnově.
