Poprvé od roku 2010 chce ministerstvo kultury rozšířit seznam národních kulturních památek. Nový status pro devět středověkých a novověkých artefaktů bude příští týden projednávat legislativní rada, vláda by se k jejich schvalování měla dostat v červenci. O exkluzivní kategorii památkové ochrany usiluje například Vyšebrodský cyklus, staroboleslavské Palladium nebo stříbrná šperkovnice šlechtického rodu Šliků.
„Celkem půjde o devět movitých národních kulturních památek,“ informoval ministr kultury Daniel Herman. „K tomuto programu bychom se měli dostat asi v červenci, protože v příštím týdnu o tom bude jednat legislativní rada, a to je předpoklad toho, aby se tento materiál dostal na plenární zasedání vlády.“
V celkovém souboru 296 národních kulturních památek je pouze dvacet movitých artefaktů (například relikviář svatého Maura nebo Věstonická věnuše); ve zbylých případech jde o hrady, zámky a další významné objekty. Jaké předměty by mohly seznam národních cenností rozšířit?
- Vyšebrodský cyklus: Série devíti deskových maleb představuje vrchol českého gotického umění, jedno z nejvýznamnějších děl pražské Národní galerie, zároveň ale i důležité dílo evropského malířství poloviny 14. století. V rámci církevních restitucí ho úspěšně nárokoval řád cisterciáků.
- Madona z Veveří: Gotická malba z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře je dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze, která ji v rámci restitucí odmítla vydat farnosti Veverská Bítýška na Brněnsku. Stát argumentuje tím, že na něj vlastnické právo přešlo již před 25. únorem 1948, což je datum rozhodné pro zákon o majetkovém vyrovnání.
- Oltářní křídla z Roudník: dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře; jedno z křídel zobrazuje upálení Jana Husa.
- Šlikovská šperkovnice: Tepaná stříbrná klenotnice z let 1680 až 1690 je součástí mobiliáře na zámku Náchod.
- Žlutický kancionál: Iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558 až 1565 ze sbírek Památníku národního písemnictví.
- Palladium země české: Legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století je trvale umístěn v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.
- Astronomické hodiny Engelberta Siegeho: Kabinetní orloj z druhé poloviny 18. století je součástí sbírek Národního technického muzea.
- Dva renesanční sextanty: Přístroje pro měření úhlů mezi nebeskými tělesy z doby kolem roku 1600 patří rovněž do sbírek NTM.
V současné době tvoří soubor národních kulturních památek 297 položek. Nejpočetnější skupinu tvoří dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně se prohlašují i objekty lidové architektury a technické památky. Návrh doplní soubor o další movité NKP, jichž je podstatně méně; národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo drží korunovační klenoty.
Protože artefakty se statusem NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana a zákon ošetřuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. „U připravovaných evropských programů je právě kategorie národních kulturních památek jednou z preferovaných. Případné obnovy těchto památek budou moci být financovány právě z evropských fondů,“ doplňuje další význam exkluzivní kategorie ministr kultury Herman. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, národní kulturní památky prohlašuje vláda.
Státní kasa chce kultuře vzít 700 milionů
Po rozšíření seznamu památek o devět nových položek už má ministerstvo připravené další tipy. Do budoucna uvažuje o nejvyšší možné ochraně pro chebský hrad nebo zámek v Brandýse nad Labem. Zájem rozšiřovat seznam národních kulturních památek ovšem přichází v době, kdy chce ministerstvo financí snižovat resortu rozpočet; Hermanův úřad by měl dostat o 700 milionů méně.
„Pokles je samozřejmě velice nepříjemný. Myslím, že nejvíc poškození budou na platech lidé v příspěvkových organizacích,“ reagovala opoziční poslankyně za TOP 09 Nina Nováková. „Snažíme se o navýšení a zatím i podle signálů z ministerstva financí pevně věřím tomu, že jednání budou úspěšná,“ uvádí Herman s tím, že by rád z rozpočtu nakonec získal pro příští rok 12 miliard korun. „Musím si vyslechnout všechny ministry. Potom si to spočítám, podívám se na zdroje a budeme o tom jednat v rámci koalice. Musíme si říct, kde jsou ty priority,“ podotkl šéf státní kasy Andrej Babiš.
