Praha – Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze zahajuje výstavu s názvem Glamour, jež odráží proměny společenské módy od roku 1950 až do roku 2010. Jak už název výstavy napovídá, půjde o dámské oblečení a doplňky v tomto neodolatelně přitažlivém stylu. Na výstavě se objeví jak modely od českých návrhářů a návrhářek, tak i od zahraničních značek. Velmi zajímavé bude také informace, komu dané šaty patřily, protože na výstavě budou k vidění koktejlky z 50. let herečky Niny Jiránkové, koktejlky z roku 1965 fotografky Emilie Medkové nebo třeba koktejlky z roku 1958 patřící Mileně Galuškové, manželce velvyslance ČSSR ve Velké Británii v letech 1958–1961. Na výstavě budou i šaty od značky Valentino, které patřily Olze Havlové.
Výstava představuje výběr padesáti dámských společenských oděvů české i zahraniční provenience, které vznikaly v průběhu minulých šedesáti let. Seznamuje s hlavními módními trendy a základními typy společenských oděvů (např. koktejlové šaty, tzv. malé černé, plesové šaty atd.). K vidění ale budou i doplňky, mezi kterými nebude chybět bota Christian Dior z roku 1969 či kabelka z roku 1968 z obchodního domu Galerie Lafayette v Paříži. Výstava však nabídne i současné umění, například šaty od Jakuba Polanky nebo psaníčko od Alexandera McQueena z hedvábí s vytkaným detailem Posledního soudu od Hieronyma Bosche. Výstava čítá celkem 50 modelů a mnoho dalších doplňků.
Slovo Glamour původně znamenalo tajemné kouzlo, které dodávalo věci či osobě neodolatelnou přitažlivost. V pozdním 19. století ztrácí magický charakter a označuje snahu zvýšit atraktivnost zjevu. Dnes se jím míní přitažlivost či fascinace předmětem nebo člověkem, který prostřednictvím luxusu a elegance překračuje hranice všednosti.
A proč je určena spodní hranice právě na padesátých letech? „V historii Československa je rok 1948 obecně přelomový. A protože oděvy jsou úzce spjaté také s vývojem historie a společnosti, tak považujeme tento rok za přelomový, protože noví ideologové módy považovali za nutnost přizpůsobit nový oděv nastupujícímu komunismu a chtěli vytvořit alternativní oděv k módě světové. U nás se měly vytvářet oděvy, které byly především určeny pro lidi, kteří chodili do zaměstnání. Byly velice strohé a nezdobené a velice blízké uniformitě,“ popisuje kurátorka výstavy Konstantina Hlaváčková.
Teprve v roce 1956 s celkovým politickým uvolněním se mohla československá móda vrátit k módě světové. „Problém byl v tom, že československý lehký průmysl byl velice zanedbaný, strojově špatně vybavený, takže vznikaly věci, které nebyly kvalitní. A ty nejkvalitnější věci vznikaly pouze v oděvních salonech,“ doplňuje Hlaváčková. Dalším přelomovým obdobím byla 60. léta, která přinesla do ženského šatníku minisukně nebo kalhoty, a následná léta sedmdesátá, která znamenala jisté uvolnění v módě.
Výstava Glamour potrvá v Uměleckoprůmyslovém muzeu do 4. září.
