„Neblbni, vy to chcete hrát ještě jednou?“ Cimrman slaví půlstoletí

Nahrávám video
Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem
Zdroj: ČT24

Dáš mi určitě za pravdu, že naše hlavní starost byla, aby se diváci smáli, píše Zdeněk Svěrák Ladislavu Smoljakovi v dopise do nebe. Psaní je součástí knihy Půlstoletí s Cimrmanem, která vychází u příležitosti padesáti let existence divadla nesoucího jméno tohoto nedoceněného českého génia. Své znalosti Cimrmana si můžete na konci článku ověřit kvízem.

Poprvé Jára Cimrman diváky pobavil v říjnu roku 1967 Aktem v Malostranské besedě. „Když jsme šli domů, odemykal jsem dveře a říkal jsem ženě: ‚Bobino, příště už budu daleko klidnější a lepší.‘ A ona řekla: ‚Neblbni, vy to chcete hrát ještě jednou?‘ “ vzpomíná na začátky Zdeněk Svěrák. 

V novinách tehdy psali, že toto divadlo jednoho nápadu zazáří a brzy zhasne. Nezhaslo. Obstálo i před kritickým publikem. „Vím, že mi bylo děsný horko, když přišel na představení Jan Werich, jestli ho náš humor bude bavit. Pozoroval jsem ho, a když se zasmál tomu, co jsme vymysleli, tak jsem se tetelil,“ přiznává Svěrák.

Nahrávám video
Cimrman slaví padesátiny
Zdroj: ČT24

V dopise Ladislavu Smoljakovi zase píše: Vzpomínám po nocích, jak nám to vždycky trvalo, než jsme našli téma. Každý pracoval jinak. „Láďa, vystudovaný matematik a astronom, byl architekt a já byl zedník. Už jsem se těšil, když budeme pracovat, ale on pořád dělal plány a taky rád žvanil,“ prozradil. 

Součástí nové knihy je i DVD ze zákulisí divadla, které má dodnes neustále vyprodáno. „Mysleli jsme si, že diváci budou stárnout s námi, ale k nám už naši vrstevníci skoro nechodí, jsme jediní starci v divadle a jsme velice rádi, že chodí mladí kluci a hezké holky,“ potvrzuje Zdeněk Svěrák, že Cimrmana objevují a obdivují i další generace. 

Náhodně objevený génius a všeuměl jen tak nezapadne. Během půlstoletí se z něj stal fenomén. Jmenují se po něm ulice, má vlastní známku, hrají ho v Africe. „Cimrman nás všechny přežije,“ předpokládal dokonce Václav Havel.

Půlstoletí s Cimrmanem
Zdroj: Paseka

Dopis napsaný Zdeňkem Svěrákem Ladislavu Smoljakovi uvede Žižkovské divadlo Járy Cimrmana v říjnu také scénicky. V plánu jsou tři představení. 

Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem

Čím si vysvětlujete, že Cimrman baví diváky už půlstoletí?

To bych nechal na někom jiném, protože my to vidíme moc zevnitř. Ale přeci jen nějaký názor na to mám. Asi to bude tím, že jsme se vyhýbali satiře, a proto ty věci fungujou nezávisle na tom, že historické kulisy za námi se pořád mění a mluvíme i k mladým lidem s jinou zkušeností, kteří nezažili tzv. totáč a nečetli mezi řádky. Už to nemají zapotřebí, oni čtou jenom v řádcích. 

Pro jaké publikum Cimrmanovy hry jsou?

Nejsou pro intelektuály, ale jsou pro lidi, kteří dávali ve škole aspoň trochu pozor. Dochází k tomu radostnému a blahodárnému jevu, že my něco řekneme a divák si sám spojí dva póly, dojde k jakémusi výboji a on si řekne: Jo, takhle. Dojde mu to a pak se zasměje. 

Jaké máte s divadlem ještě plány? 

My máme smělý plán vydržet až do smrti. Vypadá to, že to není žádný smělý plán, ale je, protože nám už je moc roků, a když si dáte za cíl hrát tak, aby divák byl spokojen a neříkal si, že už je to dohasínající důchodcovské divadlo, tak je to cíl velký. 

Mohli byste být cimrmanologem? Zkuste si KVÍZ

1) Inspirací pro postavu Járy Cimrmana byl:

  • cestovatel a podnikatel Alois Beer
  • Leonardo da Vinci
  • nikdo – naopak Jára Cimrman se stal inspirací pro mnoho vynálezců a dobrodruhů

2) Doplňte Cimrmanovo rčení: Lepší pivo v žaludku, nežli…

  • máslo na hlavě
  • voda na plicích
  • voda v koleni

3) Ve hře Dobytí severního pólu padne návrh:

  • sníst psy
  • rozštípat sáně
  • sníst náčelníka

4) Jak zní konec verše „Naše staré hodiny…“, jehož autorem je operetní libretista Cimrman?

  • do každé rodiny
  • bijí čtyři hodiny
  • mají čtyři ručičky

5) Dokončete Cimrmanův citát: Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že…

  • mě pánbůh potrestá
  • skončím v pekle
  • jsem sám pánbůh

6) Jaký je výsledek Cimrmanovy teorie poznání?

  • Nic není.
  • Vím, že nic nevím.
  • Víme vše: Nevíme nic.

7) Cimrman říká, že každé zbytečné slovo je…

  • hřebíkem do mé rakve
  • zbytečné
  • taky slovo

8) Výrok „Jdu na sever a už jdu na jih!“ pochází ze hry:

  • České nebe
  • Posel z Liptákova
  • Dobytí severního pólu

9) Jak zní Cimrmanův epitaf?

  • Budoucnost patří aluminiu!
  • Omylem zabit lesním mužem při sběru hub v boubínském pralese.
  • V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 4 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 5 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 9 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 11 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...