Národní galerie vybrala pro staré umění nového šéfa

Národní galerie obsadila post ředitele Sbírky starého umění, jehož hledá od března letošního roku. Vybrán byl švýcarský historik umění a kurátor Marius Winzeler. Jeho úkolem bude mimo jiné revitalizace dlouhodobých expozic.

Winzeler do funkce nastoupí k 1. lednu 2016. Do Prahy přechází z Městských muzeí v Žitavě, která vede šest let. 

Studoval historii umění, středověkou archeologii a starší německou literaturu na Univerzitě v Curychu, v roce 2009 dokončil doktorské studium dějin umění na Technické univerzitě v Berlíně. Během dosavadní kariéry působil mimo jiné na hradě Gnandstein, v muzeu kláštera Marienstern či v Městských muzeích v Görlitzu. Působí také jako lektor na Univerzitě aplikovaných věd v Žitavě/Zhořelci. Jeho publikační činnost zahrnuje témata od středověkého umění po současnost.

Národní galerii scházeli celkem tři šéfové sbírek. Ředitel Jiří Fajt v prosinci loňského roku odvolal Víta Vlnase, Šárku Leubnerovou a Helenu Musilovou. O dosavadní vedení tak přišly Sbírky starého umění, umění 19. století a moderního a současného umění. Zůstala ředitelka Sbírky grafiky a kresby Alena Volrábová a šéfka Sbírky Asie a Afriky Markéta Hánová. A posilou galerie se stal na pozici ředitele sbírek a výstav Adam Budak.

Rozhodnuto už bylo, že moderní a současné umění dostane na starost Milena Kalinovská. Zvažuje se personální propojení se Sbírkou umění 19. století.

Úkol č. 1: Schwarzenberský palác

Výběrové řízení na vedení Sbírky starého umění vypsala Národní galerie v březnu letošního roku. Nikdo z přihlášených kandidátů ale nebyl vybrán a výběrová komise doporučila Jiřímu Fajtovi, aby začal vhodné kandidáty hledat aktivně jak doma, tak v zahraničí.

Prvním úkolem Sbírky starého umění za vedení Maria Winzelera bude nová koncepce barokního umění pro Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí. S tím má nastupující šéf už zkušenosti – Národní galerie upozorňuje, že během působení v Žitavských muzeích vytvořil novou koncepci institucí i stálých expozic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 3 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 3 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 5 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 14 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...