Národní galerie vybrala pro staré umění nového šéfa

Národní galerie obsadila post ředitele Sbírky starého umění, jehož hledá od března letošního roku. Vybrán byl švýcarský historik umění a kurátor Marius Winzeler. Jeho úkolem bude mimo jiné revitalizace dlouhodobých expozic.

Winzeler do funkce nastoupí k 1. lednu 2016. Do Prahy přechází z Městských muzeí v Žitavě, která vede šest let. 

Studoval historii umění, středověkou archeologii a starší německou literaturu na Univerzitě v Curychu, v roce 2009 dokončil doktorské studium dějin umění na Technické univerzitě v Berlíně. Během dosavadní kariéry působil mimo jiné na hradě Gnandstein, v muzeu kláštera Marienstern či v Městských muzeích v Görlitzu. Působí také jako lektor na Univerzitě aplikovaných věd v Žitavě/Zhořelci. Jeho publikační činnost zahrnuje témata od středověkého umění po současnost.

Národní galerii scházeli celkem tři šéfové sbírek. Ředitel Jiří Fajt v prosinci loňského roku odvolal Víta Vlnase, Šárku Leubnerovou a Helenu Musilovou. O dosavadní vedení tak přišly Sbírky starého umění, umění 19. století a moderního a současného umění. Zůstala ředitelka Sbírky grafiky a kresby Alena Volrábová a šéfka Sbírky Asie a Afriky Markéta Hánová. A posilou galerie se stal na pozici ředitele sbírek a výstav Adam Budak.

Rozhodnuto už bylo, že moderní a současné umění dostane na starost Milena Kalinovská. Zvažuje se personální propojení se Sbírkou umění 19. století.

Úkol č. 1: Schwarzenberský palác

Výběrové řízení na vedení Sbírky starého umění vypsala Národní galerie v březnu letošního roku. Nikdo z přihlášených kandidátů ale nebyl vybrán a výběrová komise doporučila Jiřímu Fajtovi, aby začal vhodné kandidáty hledat aktivně jak doma, tak v zahraničí.

Prvním úkolem Sbírky starého umění za vedení Maria Winzelera bude nová koncepce barokního umění pro Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí. S tím má nastupující šéf už zkušenosti – Národní galerie upozorňuje, že během působení v Žitavských muzeích vytvořil novou koncepci institucí i stálých expozic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 3 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 7 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 18 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...