Čtyřicetiletý spisovatel se zamiloval do své nevlastní dvanáctileté dcery. Nejprve v románu Vladimira Nabokova, následně ve filmu i na divadle, nejnověji v opeře Národního divadla a na scéně Státní opery, které operní dramatizací Lolita zahájily novou sezonu.
Národní divadlo podlehlo operní Lolitě
Národní divadlo uvádí operní Lolitu (zdroj: ČT24)
Operu podle Nabokovova románu složil současný ruský komponista Rodion Ščedrin, který je i autorem libreta. Vytvořil mnohovrstevný příběh, v němž se prolínají témata smyslnosti, lásky a hříchu. Příběh je, stejně jako v knize, vyprávěn z perspektivy vypravěče a Lolitina milence Humberta.
Nastudování se ujala slovenská režisérka a performerka Sláva Daubnerová, podepsaná na první české scéně už například pod jinými operními adaptacemi literárních klasik, jako je Romeo a Julie nebo Výlety páně Broučkovy. Podle uměleckého vedení opery dokáže dát tato tvůrkyně operním dílům osobitý výklad i provokativní vizuální přitažlivost.
Hledání děvčete
Sláva Daubnerová přiznává, že velkým oříškem bylo vybrat hlavní představitele, především obsadit roli Lolity. „Potřebujete, aby splňovala určité vizuální předpoklady, aby byla uvěřitelná pro celý příběh a pro publikum jako dvanáctileté děvče. Ale nejde jen o to, jak vypadá, záleží na vyzařování, aby nebylo nic umělé, nic hrané. Zároveň tato role klade velké nároky i na hlasovou stránku. Hlas musí být velmi specifický, aby byl pronikavý, ale ne příliš silný,“ vysvětluje režisérka.
Lolita (Národní divadlo Praha)
Správnou Lolitu tvůrcům pražské inscenace nakonec doporučil sám autor opery Ščedrin. Ztvárňuje ji ruská pěvkyně Pelageya Kurennaya v alternaci se sopranistkou Martou Reichelovou. Jako Humbert se představuje ruský barytonista Petr Sokolov. Podle Daubnerové ruské (respektive ukrajinské) obsazení i v dalších rolích, byť s českými alternacemi, nahrává přesvědčivému vyznění příběhu, v němž je výraznou částí i dramatická, nejen pěvecká složka. Opera je totiž uváděná v ruském originále.
Skandální představení
V Praze si operní Lolita odbyla 3. října českou premiéru. Světovou měla v roce 1994 ve Stockholmu, kde její uvedení prováděly protesty, přestože od vydání románu tehdy už uplynulo čtyřicet let. I Nabokovův text ve své době vyvolal skandál.
„Společnost by měla být správným způsobem na taková témata citlivá, reakcí by ovšem nemělo být zakazování děl, které o nich hovoří, ale naopak určitá společenská aktivizace, abychom byli vnímavější vůči tomu, co se děje v sousedním vchodu,“ domnívá se Sláva Daubnerová.
Vlastní názor na provokující dílo si může publikum v Národním divadle udělat do konce roku ještě při pěti reprízách.