Nádraží Žižkov ještě neujel vlak. Takhle by mohlo vypadat, ukazuje festival

Několik let připravovaný Landscape Festival, odehrávající se toto léto na nefunkčním pražském žižkovském nákladovém nádraží, otevírá souběžně dvě otázky, na které se snaží najít poctivě odpověď. Tou první je práce se zanedbanou krajinou, díky pestrosti prezentovaných projektů jako problém celosvětový, tou druhou pak zejména pro Prahu ožehavé řešení využití dnes již chráněné kulturní památky, rozsáhlého souboru nádražních budov, respektive původních skladišť nákladového nádraží.

Kultivace veřejného prostoru je relativně novým urbanisticko-investičním problémem a stává se z něj, někdy i bohužel, karta v politických hrách. Tato křehká, organizačně, esteticky, investičně náročná záležitost se stala v posledních letech zajímavou kartou ve vývoji českého, ale zrovna tak i evropského nebo celoplanetárního prostoru.

Středoevropská, a nebojme se zdůraznit, i česko-moravská tradice barokní úpravy krajiny má svého nezničitelného genia loci. Překryto devatenáctým a zejména politickými a válečnými poryvy zmítaným stoletím dvacátým je přesto na co navazovat a dá se dodnes identifikovat, i když stěží, kouzlo řízeného a plánovitého rozvoje krajiny oněch let. Zdůrazněme, že  k v a l i t n í h o, prováděného nejen osvícenými panovníky a bohatými lokálními investory, ale také těmi nejkvalitnějšími architekty, často dokonce i specialisty na krajinu či vodní plochy a lesy. Máme zde opět, jako již mnohokrát v historii, možnost se opřít, ať již v mnoha smyslech tohoto výrazu, o naše jižní a západní kolegy, protože zejména v sousedním Německu bylo za posledních čtyřicet let realizováno bezpočet projektů, dotýkajících se zejména původní dynamické průmyslové krajiny.

Organizátor a iniciátor celé rozsáhlé akce, Galerie Jaroslava Fragnera, se s energií sobě vlastní tématu věnuje řadu let a festival, který zaujme celé léto, má jasnou oporu ve výstavním souboru v halách Nákladového nádraží Žižkov. Zde celý výstavní komplex pojali autoři jako do sebe harmonicky zapadající sérií výstav, setkání, přednášek, akcí a realizací, často přesahujících zde fyzicky daný prostor. Vidíme zde realizace, iniciované a připravené řadou českých vysokých škol, investory, občanskými sdruženími a nadacemi i územními celky.

Samozřejmě a logicky zde naleznete i další rozsáhlé tematické výstavy s velkou mezinárodní účastí. Navíc zde vtipně oživují kolejový prostor nádraží řadou tématem inspirovaných výtvarných děl špičkových autorů, můžeme s potěšením sledovat díla Kurta Gebauera, Lenky Klodové, Václava Fialy, Vladimíra Sitty či Dagmar Šubrtové. Dohromady vytvořili převážně zelenou oázu a z nádraží vznikl veselý, k odpočinku a meditacím zvoucí prostor.

Festival Landscape na Nákladovém nádraží Žižkov
Zdroj: ČT24

Co nakládat? Kulturu!

A tady přichází i otázka druhá, v úvodu tohoto článku naznačená. Galerie Jaroslava Fragnera a jimi vyzvaní hosté tady poprvé ve velkém měřítku, takřka 1:1, představují část možné vize, jak by dále měl tento robustní a v Praze dnes největší postindustriální soubor žít a fungovat. Ta otázka je velmi těžká, protože její ekonomické zvládnutí je prozatím nerozlousknutý oříšek, v tomto případě ořech.

Ale jednoznačně je vidět, že výstavní činnost je tou důležitou, určitě i nosnou náplní. Teoreticky uvažované muzeum architektury, které Praha stále ještě nemá, přes architektonicko-krajinné bohatství válkou nezničené země. Zde by mohly mít své místo části depozitářů a sbírek nejen Národního technického muzea a Národní galerie, ale také všechny velké architektonické ateliéry, Národní muzeum i případně spolupracující regionální instituce. O místo na bývalém nádraží vážně uvažuje nedaleko sídlící Národní filmový archiv, své místo by tady mohly mít nejrůznější vzdělávací a vědecké instituce. Ale samozřejmě i levné prodejny, kavárny, artová kina a zejména levné startovní byty pro mladé uživatele.

Nastartovat celý komplex funkcí tak, aby celý objekt žil a neskomíral, je úkol těžký, ale krásný. A právě dnešní Landscape Festival je dokladem toho, jak poměrně rychle a za finančně dostupných prostředků začít s realizací ušlechtilé myšlenky. Navštívenka budoucnosti je zde – zhlédněte ji! Je to sice jen náčrt, ale hmatatelný a fungující. A nechte si dost času – výstavy tvoří dohromady rozsáhlý celek, zabírající mnoho hodin soustředěné prohlídky. V Evropě takovýchto festivalů, navíc ke srozumitelnému a všeobecně přijímanému tématu, není mnoho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...