Nadace německých vyhnanců ocenila Zabíjení po česku

Frankfurt nad Mohanem – Režisér David Vondráček dnes převzal cenu Franze Werfela za lidská práva. Nadaci německých vysídlenců v čele s kontroverzní političkou Erikou Steinbachovou si získal svým dokumentem Zabíjení po česku, který líčí násilí vůči německým přistěhovalcům v Československu po druhé světové válce. Sám autor přiznal, že přijmutí ceny dlouho rozmýšlel, nakonec ji však převzal s ohledem k dřívějším laureátům.

Oceněný dokument Zabíjení po česku měl premiéru v květnu a zachycuje divoké odsuny Němců od květnového konce války do Postupimské konference v létě 1945, kdy bylo z Československa vysídleno asi 700 tisíc Němců. „Já tam mám příběhy těch lidí a ono je něco jiného napsat něco věcně historiograficky a něco jiného tam mít příběh dnes už pána, kterému v té době byly dva roky a téměř před jeho zraky zabili po válce jeho otce. Tyto emocionální prožitky těch lidí, do kterých se diváci vcítí, nebo je odmítnou, to působí ten emocionální šok,“ vysvětluje si Vondráček ohlas svého filmu, který si v říjnu odnesl ocenění z festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

„Svou prací výrazně přispěl k otevřené debatě o vyhnání (Němců) v České republice,“ vyzdvihla dnes přínos laureáta Steinbachová, předsedkyně nadace Centrum proti vyhánění, která usiluje o vybudování stejnojmenného muzea a dokumentačního střediska nucených exodů ve 20. století v Berlíně, a současně šéfka německého Svazu vyhnanců. Poslankyně vládní strany CDU kancléřky Angely Merkelové byla rovněž členkou poroty, která cenu dotovanou 10 tisíci eury (247 tisíc Kč) Vondráčkovi udělila. „Do Česka tato cena už jednou putovala za iniciátory vztyčení kříže česko-německého usmíření u Teplic nad Metují. Letos oceněný film výrazně přispěl k otevřené diskusi o vyhnání v České republice,“ uvedla Steinbachová.

2 minuty
Reportáž Evy Pláničkové
Zdroj: ČT24

David Vondráček:

„Nechal jsem si i radit od přátel i politologů a historiků a nakonec jsem sám došel k tomu, že když loni tu cenu dostala Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny, předtím 'maďarský Havel' György Konrad, který byl sám pronásledován nacisty… Tak kdybych já ji odmítl, tak bych je měl za politicky naivní, hloupé nebo možná užitečné idioty v nějakých hrách, a to oni nejsou.“

Ocenění pojmenované po známém spisovateli a pražském rodáku Franzi Werfelovi nadace předává každé dva roky osobnostem, iniciativám nebo skupinám, které se podle ní postavily proti „porušování lidských práv cestou genocidy, vyhánění a vědomého ničení národních, etnických, rasových nebo náboženských skupin“. Letos ale učinila výjimku a udělila ji rok poté, co jí vyznamenala loňskou držitelku Nobelovy ceny za literaturu Hertu Müllerovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...