Na zebrách Victora Vasarelyho přechází zrak

Nahrávám video
Na zebrách Victora Vasarelyho přechází zrak
Zdroj: ČT24

Victor Vasarely navázal na geometrickou abstrakci Františka Kupky a Kazimira Maleviče a přetvořil ji do nového směru: op-artu neboli optického umění. Jeho populární sítotisky zeber je možné prohlédnout si v pražské Galerii Moderna.

Maďarský rodák (* 1906) vyrůstal na Slovensku, většinu života ale prožil ve Francii. V Paříži začínal Vasarely jako reklamní grafik a vytvořil například logo pro automobilku Renault. Jeho oblíbenou technikou byl sítotisk a sériová výroba děl. Tvrdil, že i malý pohled může mít pro člověka větší význam než ten největší obraz. 

„Od sedmdesátých let se věnoval trojrozměrným objektům v prostoru, což je spojeno s architekturou, protože v té době začíná největší rozmach jeho realizací v architektuře,“ připomíná Martin Zeman z Galerie Moderna.

Geometrie a klam

Vasarely svojí tvorbou ovlivnil nejen architekturu a propagační umění, ale také dekorativní umění a módu. Ve výtvarném umění je považován za jednoho z představitelů kinetického umění a op-artu, tedy směru využívajícího poznatky z geometrie a optiky.

Vasarelyho tapisérie Zebras z roku 1938
Zdroj: Vladislav Galgonek/ČTK

„Těžko mluvit o op-artu, který pak následoval v padesátých letech. On vycházel z jiného uměleckého směru: Bauhausu,“ podotýká Zeman. Vasarely už na začátku své umělecké kariéry experimentoval se světlem a stínem a jeho oblíbenou barvou byla černá.

Vděčným motivem se tak přirozeně stala zebra. Černou a bílou později vystřídaly složité geometrické tvary. Barvy vybíral s matematickou přesnosti – jeho cílem bylo tvořit optické iluze a klamat lidský zrak.

Největší sbírku Vasarelyho děl v Česku vlastní muzeum v Olomouci. Do pražské galerie se zájemci na jeho zebry mohou přijít podívat do 9. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 4 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...