Na jevišti ráda zlobím, přiznává Jitka Molavcová

Nahrávám video

Propojení hudby, humoru a poezie, to je moje cesta, shrnuje Jitka Molavcová v rozhovoru pro ČT24. Její cesta ji přivedla až k ceně Thálie, v sobotu si převzala ocenění za celoživotní mistrovství v muzikálovém oboru. Herečka, zpěvačka a multiinstrumentalistka Jitka Molavcová se zapsala zejména jako hospodyně Žofie Melicharová v komickém duu s Jiřím Suchým, její záběr je ale mnohem širší.

Thálie ocenila její přínos na muzikálové scéně, Jitka Molavcová ale v šedesátých letech začínala jako šansoniérka. „Nebylo mi ještě ani dvacet let a zpívala jsem ,už deset let nám láska slouží' a tehdy se Jiří Suchý naklonil k Ferdinandu Havlíkovi a řekl: ,No buchta začínala brzo',“ prozradila.

Netají se tím, že šansony jsou její celoživotní hudební lásky, a stále se k nim vrací, přestože její domovská scéna – Divadlo Semafor – ji zavedla spíše do hudebních komedií a muzikálů. Svou uměleckou cestu prý vidí v propojení hudby, humoru a poezie.

Mým domovem je tichá putyka, zpívala jako čtyřletá

Na komediantskou dráhu ji to táhlo od dětství. „Ve čtyřech letech jsem poprvé vystupovala v kabaretu u Svatého Tomáše, to byla taková vánoční besídka, tam jsem za svůj přednes písně ,Mým domovem tichá je putyka' vyhrála oříškovou čokoládu,“ vzpomíná.

Později čokoládu vystřídala ocenění. Mimo jiné v polovině devadesátých let cena Thálie za muzikál Hello, Dolly v Hudebním divadle Karlín. Molavcová se přesvědčivě vpravila do role „Dolly Leviové, rozené Gallagherové, vašeho společenského průvodce po všech životních situacích“.

„Tuto roli mi nabídl Ladislav Županič, který hrál Horace Wandelgeldera, a já jsem ho mnohdy vytáčela tím, že jsem trošku zlobila na jevišti. Já ráda zlobím, baví mě vymýšlet si a improvizovat. Bylo to krásné setkání, sedm šťastných divadelních let,“ dodává Jitka Molavcová.

Středověk i Voskovec s Werichem

Vedle velkého karlínského jeviště nebo slavného Semaforu ale ráda odbočí i ke komornějším tématům. Získala si ji například literatura a písně středověku. „Zpívali jsme písně v jiných jazycích. V latině, staroněmčině, galštině,“ připomíná jedno takové pásmo. S Alfredem Strejčkem nastudovala i středověké drama Oráč a smrt, kde ztvárnila smrtku. Dokonce umí hrát i na středověký trumšajt. Kromě něj ale ovládá desítky hudebních nástrojů, včetně nerozlučného saxofonu.

Středověké písně, ale i od Brella, Weilla, Voskovce s Werichem a samozřejmě Suchého a Šlitra zní v jejím samostatném recitálu. „Vracím se i k melodramu. Když mě Miloš Forman obsadil do role tety z Liverpoolu v Dobře placené procházce v Národním divadle,“ doplňuje. Svou hudební rekapitulaci nazvala Láska, to (ne)jsou jen písmena. Zopakuje si ji například 16. listopadu v Břevnovském klášteře, recitál ale lze zhlédnout i ze záznamu České televize v iVysílání.

Písně sólového recitálu shrnula i na albu Zčistajasna, které vydala letos v červnu. Stejně jako při živém vystoupení ji doprovází pianista Petr Ožana.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 14 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 16 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.