Na jevišti ráda zlobím, přiznává Jitka Molavcová

8 minut
Jitka Molavcová: Propojení hudby, humoru a poezie, to je moje cesta
Zdroj: ČT24

Propojení hudby, humoru a poezie, to je moje cesta, shrnuje Jitka Molavcová v rozhovoru pro ČT24. Její cesta ji přivedla až k ceně Thálie, v sobotu si převzala ocenění za celoživotní mistrovství v muzikálovém oboru. Herečka, zpěvačka a multiinstrumentalistka Jitka Molavcová se zapsala zejména jako hospodyně Žofie Melicharová v komickém duu s Jiřím Suchým, její záběr je ale mnohem širší.

Thálie ocenila její přínos na muzikálové scéně, Jitka Molavcová ale v šedesátých letech začínala jako šansoniérka. „Nebylo mi ještě ani dvacet let a zpívala jsem ,už deset let nám láska slouží' a tehdy se Jiří Suchý naklonil k Ferdinandu Havlíkovi a řekl: ,No buchta začínala brzo',“ prozradila.

Netají se tím, že šansony jsou její celoživotní hudební lásky, a stále se k nim vrací, přestože její domovská scéna – Divadlo Semafor – ji zavedla spíše do hudebních komedií a muzikálů. Svou uměleckou cestu prý vidí v propojení hudby, humoru a poezie.

Mým domovem je tichá putyka, zpívala jako čtyřletá

Na komediantskou dráhu ji to táhlo od dětství. „Ve čtyřech letech jsem poprvé vystupovala v kabaretu u Svatého Tomáše, to byla taková vánoční besídka, tam jsem za svůj přednes písně ,Mým domovem tichá je putyka' vyhrála oříškovou čokoládu,“ vzpomíná.

Později čokoládu vystřídala ocenění. Mimo jiné v polovině devadesátých let cena Thálie za muzikál Hello, Dolly v Hudebním divadle Karlín. Molavcová se přesvědčivě vpravila do role „Dolly Leviové, rozené Gallagherové, vašeho společenského průvodce po všech životních situacích“.

„Tuto roli mi nabídl Ladislav Županič, který hrál Horace Wandelgeldera, a já jsem ho mnohdy vytáčela tím, že jsem trošku zlobila na jevišti. Já ráda zlobím, baví mě vymýšlet si a improvizovat. Bylo to krásné setkání, sedm šťastných divadelních let,“ dodává Jitka Molavcová.

Středověk i Voskovec s Werichem

Vedle velkého karlínského jeviště nebo slavného Semaforu ale ráda odbočí i ke komornějším tématům. Získala si ji například literatura a písně středověku. „Zpívali jsme písně v jiných jazycích. V latině, staroněmčině, galštině,“ připomíná jedno takové pásmo. S Alfredem Strejčkem nastudovala i středověké drama Oráč a smrt, kde ztvárnila smrtku. Dokonce umí hrát i na středověký trumšajt. Kromě něj ale ovládá desítky hudebních nástrojů, včetně nerozlučného saxofonu.

Středověké písně, ale i od Brella, Weilla, Voskovce s Werichem a samozřejmě Suchého a Šlitra zní v jejím samostatném recitálu. „Vracím se i k melodramu. Když mě Miloš Forman obsadil do role tety z Liverpoolu v Dobře placené procházce v Národním divadle,“ doplňuje. Svou hudební rekapitulaci nazvala Láska, to (ne)jsou jen písmena. Zopakuje si ji například 16. listopadu v Břevnovském klášteře, recitál ale lze zhlédnout i ze záznamu České televize v iVysílání.

Písně sólového recitálu shrnula i na albu Zčistajasna, které vydala letos v červnu. Stejně jako při živém vystoupení ji doprovází pianista Petr Ožana.

52 minut
Záznam: Láska, to (ne)jsou jen písmena
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...