Na jevišti ráda zlobím, přiznává Jitka Molavcová

Nahrávám video

Propojení hudby, humoru a poezie, to je moje cesta, shrnuje Jitka Molavcová v rozhovoru pro ČT24. Její cesta ji přivedla až k ceně Thálie, v sobotu si převzala ocenění za celoživotní mistrovství v muzikálovém oboru. Herečka, zpěvačka a multiinstrumentalistka Jitka Molavcová se zapsala zejména jako hospodyně Žofie Melicharová v komickém duu s Jiřím Suchým, její záběr je ale mnohem širší.

Thálie ocenila její přínos na muzikálové scéně, Jitka Molavcová ale v šedesátých letech začínala jako šansoniérka. „Nebylo mi ještě ani dvacet let a zpívala jsem ,už deset let nám láska slouží' a tehdy se Jiří Suchý naklonil k Ferdinandu Havlíkovi a řekl: ,No buchta začínala brzo',“ prozradila.

Netají se tím, že šansony jsou její celoživotní hudební lásky, a stále se k nim vrací, přestože její domovská scéna – Divadlo Semafor – ji zavedla spíše do hudebních komedií a muzikálů. Svou uměleckou cestu prý vidí v propojení hudby, humoru a poezie.

Mým domovem je tichá putyka, zpívala jako čtyřletá

Na komediantskou dráhu ji to táhlo od dětství. „Ve čtyřech letech jsem poprvé vystupovala v kabaretu u Svatého Tomáše, to byla taková vánoční besídka, tam jsem za svůj přednes písně ,Mým domovem tichá je putyka' vyhrála oříškovou čokoládu,“ vzpomíná.

Později čokoládu vystřídala ocenění. Mimo jiné v polovině devadesátých let cena Thálie za muzikál Hello, Dolly v Hudebním divadle Karlín. Molavcová se přesvědčivě vpravila do role „Dolly Leviové, rozené Gallagherové, vašeho společenského průvodce po všech životních situacích“.

„Tuto roli mi nabídl Ladislav Županič, který hrál Horace Wandelgeldera, a já jsem ho mnohdy vytáčela tím, že jsem trošku zlobila na jevišti. Já ráda zlobím, baví mě vymýšlet si a improvizovat. Bylo to krásné setkání, sedm šťastných divadelních let,“ dodává Jitka Molavcová.

Středověk i Voskovec s Werichem

Vedle velkého karlínského jeviště nebo slavného Semaforu ale ráda odbočí i ke komornějším tématům. Získala si ji například literatura a písně středověku. „Zpívali jsme písně v jiných jazycích. V latině, staroněmčině, galštině,“ připomíná jedno takové pásmo. S Alfredem Strejčkem nastudovala i středověké drama Oráč a smrt, kde ztvárnila smrtku. Dokonce umí hrát i na středověký trumšajt. Kromě něj ale ovládá desítky hudebních nástrojů, včetně nerozlučného saxofonu.

Středověké písně, ale i od Brella, Weilla, Voskovce s Werichem a samozřejmě Suchého a Šlitra zní v jejím samostatném recitálu. „Vracím se i k melodramu. Když mě Miloš Forman obsadil do role tety z Liverpoolu v Dobře placené procházce v Národním divadle,“ doplňuje. Svou hudební rekapitulaci nazvala Láska, to (ne)jsou jen písmena. Zopakuje si ji například 16. listopadu v Břevnovském klášteře, recitál ale lze zhlédnout i ze záznamu České televize v iVysílání.

Písně sólového recitálu shrnula i na albu Zčistajasna, které vydala letos v červnu. Stejně jako při živém vystoupení ji doprovází pianista Petr Ožana.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 2 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 18 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 19 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...