Muzeum představuje mizející obor medailérství

Brno - Pamětní mince či medaile už dávno nemusí být jen z kovu. Výtvarníci, kteří se zabývají medailérstvím se postupně snaží objevovat nové netradiční materiály. Na brněnské výstavě v Moravském zemském muzeu jsou tak k vidění medaile z mramoru, marcipánu, vosku i ze šroubků a nýtů stavebnice Merkur.

„Tyto zkáze podléhající materiály demonstrují pomíjivost hmoty, a jsou tedy využity v tvorbě děl s tematikou života a smrti,“ naznačil předseda Asociace umělců medailérů Vladislav Mašata. Výstava v sálech Biskupského dvora představuje asi 250 ukázek tradiční i současné medailérské tvorby. K vidění je také řada vysokoškolských insignií.

„Medailér je v podstatě sochař, který se specializuje na nízký reliéf. Obor medailér se vyučuje pouze v Jablonci nad Nisou,“ upozornil na úzké zaměření Mašata. Přestože tuzemští medailéři sbírají ocenění za své návrhy i v zahraničí, tuzemská produkce spíše skomírá. „Státní instituce nezadávají autorům příliš mnoho zakázek, využívají spíš starších zásob. Armáda nebo policie objednávají přímo u výrobců a výtvarný návrh k medaili neexistuje, předloží jen fotografické podklady,“ posteskl si Mašata.

Čím se zabývají medailéři?

Medailéři vytvářejí kruhové i oválné medaile nebo vícehranné plakety do průměru 15 cm s reliéfy, které zachycují osobnosti či události. Do medailérství patří i navrhování oběžných mincí, pamětních mincí, řádů, vyznamenání a insignií. Všechna tato díla vznikají na základě zakázek státních i nestátních institucí nebo soukromých firem, výjimečně i jednotlivců.

Lité i ražené práce více než dvacítky medailérů doplňují ukázky prací jedenácti absolventů vyšší odborné školy z Jablonce nad Nisou, které se snaží oprostit od klasické pamětní medaile, jak je lidé většinou znají z předrevolučního období. „Doba chce barvu a překvapovat, i medaile tomu odpovídají,“ dodal Mašata. „Nejvíc teď pracuji pro Českou mincovnu z Jablonce nad Nisou, kde zpracovávám hrady a zámky. Původně jsem ale rytec skla,“ přiznal se jeden z medailérů Jan Hásek, který je autorem vysokoškolských insignií pro Univerzitu Hradec Králové.

Medailérství v sobě spojuje numismatiku, faleristiku a výtvarné umění. První mince s miniaturním reliéfem se objevují už v antice. Vznik novodobé medaile spadá do 15. století v Itálii, v Čechách do doby po roce 1525, kdy se začaly razit proslulé jáchymovské morové tolary, tolary na podívanou a pak i portrétní a biblické medaile.

Návrhům mincí, medailí či plaket se věnovali i někteří významní umělci. Vyzkoušel si to například František Kupka, Emil Filla či Vincenc Makovský.

Letošní šestý ročník medailérského salonu představuje současnou podobu pamětních mincí, medailí i plaket. Výrobě pamětních mincí se v tuzemsku věnuje například Česká mincovna z Jablonce nad Nisou. „Nedávno jsme razili pamětní medaili našeho nejznámějšího zpěváka Karla Gotta, v české verzi se vyrazilo 250 kusů a přes noc byla vyprodaná,“ pochlubila se Michaela Hlaváčová z mincovny.

Nahrávám video

Kdy a kam na výstavu?

Aktuální medailérský salón začíná ve středu a končí 18. května. Výstavu najdou návštěvníci v Biskupském dvoře v areálu Moravského zemského muzea. Otevřeno je denně kromě pondělí.

úterý - 9:00 - 15:00

středa až pátek - 9:00 - 17:00

sobota a neděle - 13:00 - 18:00

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Reportéři ČT nahlédli do originálu Máje. Po staletí patří jedné rodině

V dubnu uplynulo sto devadesát let od vydání lyrickoepické skladby Máj. Hodnota originálu, psaného rukou Karla Hynka Máchy, se podle odborníky nedá penězi vůbec vyčíslit. Rukopis vlastní téměř celou dobu rodina Krouských. Jak se Máj podařilo po staletí uchovat v soukromých rukou, zmapoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.
před 56 mminutami

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026
Načítání...