Muzejní kulový blesk: Venuši a Kelta doprovázela eskorta

Brno - Ozbrojení zakuklenci, přísné utajení a auto s nákladem za desítky milionů korun. Tak vypadal převoz dvou exponátů pro výstavu v opavském muzeu. Jedenácticentimetrová soška Věstonické venuše a opuková hlava Kelta z pražského Národního muzea se pod dohledem ochranky přesunuly do Slezka.

Nahrávám video
No comment: Převoz muzejních exponátů do Opavy
Zdroj: ČT24

Jako první se na cestu vydala opuková socha hlavy Kelta, kterou archeologové objevili v Mšeckých Žehrovicích. Ve svých sbírkových fondech ji ale má Národní muzeum v Praze. V doprovodu ozbrojenců a v autě označeném majákem vyrazil archeologický klenot na cestu už po sedmé ráno. Další podrobnosti o cestě pracovníci muzea nechtěli prozradit, sbírkový poklad totiž cestoval v utajení. Do Brna dorazil krátce po deváté.

Poté, co čtyři přepravní auta vjela do dvora Moravského zemského muzea (MZM), nikdo další už se do areálu nedostal. Ozbrojenci dohlíželi na to, aby se s pravěkým skvostem nic nestalo. „Sošku má na starosti kurátor muzea Martin Oliva. Musí s ní jet do Opavy a sošky se nesmí dotknout nikdo jiný než on - ani výstaváři,“ popsala náročnou přepravu mluvčí MZM Eva Pánková. Prozradit se nesmí ani místo sejfu, v němž bude soška přechovávána.

Třicet tisíc let stará Věstonická venuše, která bývá na svých cestách po Evropě pojištěná obvykle na milion eur, bude ve Slezském zemském muzeu v Opavě k vidění už od zítřka, a to na tři týdny. Putovní výstava připomínající poklady ze sbírkových fondů zemských muzeí se poté přesune do Prahy, aby svou cestu zakončila v Brně.

Věstonická venuše byla naposledy vystavena loni v Londýně u příležitosti výstavy Umění doby ledové. „Je to nejvyspělejší práce z paleolitické keramiky na světě,“ upozornil kurátor Oliva. „Je z pálené hlíny, která ale není vypálená příliš dotvrda,“ dodal, proč není právě rád, když soška cestuje po světě. 

Plastika keltské hlavy, která byla objevena v roce 1943 v nedalekých Mšeckých Žehrovicích
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Tentokrát sošku ocení návštěvníci výstavy Unikáty zemských muzeí, která připomíná kulaté jubileum českých muzeí. „Výročí 200 let muzejnictví je tak mimořádná příležitost, že unikátní předmět vystavíme. Protože je venuše ze dvou kusů a je zcela nemožné je instalovat do stojánků, bude soška vystavena v otevřené etuji, do které byla po svém objevu uložena,“ prozradila mluvčí.

Společnost bude venuši a kamenné hlavě Kelta dělat také vzácný meteorit z Opavy-Kylešovic. Poprvé v historii se tyto tři unikátní historické předměty představí na společné výstavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 13 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 14 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...