Čin Jana Palacha zásadně ovlivnil řadu osobností poválečné generace, včetně výtvarníka Jiřího Sozanského. Své umělecké počiny, historické dokumenty, vzpomínky nebo rozhovor se sochařem Olbramem Zoubkem, který sňal Palachovu posmrtnou masku, nyní shrnul do rozsáhlé knižní sbírky s jasným názvem 1969 rok zlomu.
Moje generace je Palachovi něco dlužná, říká výtvarník Jiří Sozanský
Podle svých slov získal právo nastoupit coby Pochodeň číslo jedna. Burcující čin Jana Palacha chtěl probudit společnost z rezignace. Svědomí národa se s úplnou obětí mladého života vyrovnává dodnes. Jiřímu Sozanskému se to daří skrze uměleckou tvorbu.
Jsem Palachovi něco dlužný jako většina mužské populace mé generace. Svým činem nás dostal do situace, že jsme měli pocit osobního selhání.
Proto připravil knihu, která je věnována umělecké reflexi činu Jana Palacha, zlomovému roku 1969 a dalšímu vývoji v období normalizace. Publikace obsahuje několik desítek děl Jiřího Sozanského, která jsou doplněna texty historiků Petra Blažka a Petra Koury a dobovými materiály, jež dokreslují bolestnou dobu českých dějin.
Jiří Sozanský připravil Rok zlomu (zdroj: ČT24)
Kniha obsahuje unikátní materiály, které doposud nebyly veřejnosti známé, například fotografie z rodinného archivu Olbrama Zoubka nebo jeho originální korespondenci s rodinou Jana Zajíce.
Posmrtná maska
Součástí knihy je také DVD s rozhovorem Sozanského a Zoubka na téma hrdinství. Olbram Zoubek tehdy vytvořil náhrobek na Palachův hrob a sejmul jeho posmrtnou masku.
Předání posmrtné masky Jana Palacha studentům, 1990
„Já jsem pořídil pět odlitků. Tenkrát byly poschovávané. Jedna maska byla u Jiřího Koláře, jedna byla ve Všetatech u Palachovy maminky,“ vzpomíná Zoubek. Jeden odlitek si nechal i ve svém ateliéru, kde v roce 1970 začal mladý student Sozanský vytvářet své první plastiky.
„Věděl jsem, že když tu masku budu mít, tak už nemůžu couvnout. To byl začátek,“ uvažuje Sozanský, co pro něj maska znamená.
Vzpomínky osobností
Rok zlomu dále shrnuje texty od více než čtyřiceti osobností, které se po svém vyrovnávají se vzkazem Jana Palacha, mimo jiné novináři Vladimír Kučera a Karel Hvížďala, architekt Josef Pleskot, hudební skladatelé Petr Kofroň a Mikoláš Chadima, režisér Michal Dočekal, spisovatelé Pavel Kohout a Lubomír Martínek nebo divadelní kritik Vladimír Just.
Prezentace knihy Rok zlomu proběhla v nové budově Národního muzea v úterý 19. ledna. Do konce cesty k uctění památky Jana Palacha zbývá Sozanskému ještě jeden krok: dokončit plánovanou výstavu v Národním muzeu.