Praha - Vývoj digitálních technologií nastartoval v minulých letech novou éru ve filmovém průmyslu takovým tempem, že během několika let nebudou filmy v kinech pro diváky přístupné jinak než v digitální podobě. Ministerstvo kultury proto zareagovalo na Doporučení Evropské komise a připravilo proces digitalizace filmových děl. Projekt, díky kterému by i další generace diváků mohly zajít do kina na Pyšnou princeznu, Ostře sledované vlaky nebo Markétu Lazarovou, přijde na půl miliardy.
„Jak kina postupně přecházejí na digitální projekce, do domácností se dostávají blue-ray, televize začínají vysílat v HDTV, tak bude třeba i tyto filmy převést do vysokého rozlišení, aby mohly být nadále promítány,“ předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad.
Vše záleží na penězích
V první fázi by se mohlo digitalizovat 200 českých filmů, a to od těch prvních Jana Kříženeckého ještě z konce 19. století až po začátek 90. let 20. století. V případě, že by se podařilo získat finanční prostředky od státu, mohla by digitalizace těchto filmů trvat čtyři roky.
Potřebná investice se odhaduje na 500 milionů korun. „Skutečná doba procesu digitalizace závisí na mnoha faktorech, a to zejména výši disponibilních finančních prostředků,“ potvrdila ředitelka odboru médií a audiovize ministerstva kultury Helena Fraňková.
Od Kříženeckého po Svěráka
V celkovém počtu 200 filmů z let 1898 až 1991 je zastoupeno 83 režisérů, nejvíce, konkrétně dvanácti snímky, Karel Kachyňa, Martin Frič nebo Věra Chytilová. Více než pět filmů ve vybrané dvoustovce režírovali například Otakar Vávra, František Vláčil, Jiří Menzel nebo Karel Zeman. Do výběru se dostalo jedenáct němých filmů, osmdesát filmů reprezentuje 60. léta, období tzv. nové vlny, které bylo doposud vůbec nejšťastnějším pro český film.
„Sami sebe jsme se ptali, jestli mají být ve výčtu kromě vrcholných děl i snímky typické pro tu kterou éru, tedy například i propagandistické tituly 50. let, zda chceme, aby všechny dekády byly zastoupeny rovnoměrně, nebo budeme hlídat zastoupení jednotlivých tvůrců či žánrů. Nakonec jsme se rozhodli, že jediným kritériem bude kvalita,“ přibližuje výběr filmový publicista Jaroslav Sedláček.
Spolu s ním se v týmu, jehož úkolem bylo vypracovat návrh koncepce digitalizace českých filmových děl, byli ředitelka MFF Karlovy Vary Eva Zaoralová, filmový historik Jan Lukeš nebo ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla, již zmíněný Pavel Strnad nebo filmový publicista a producent Tomáš Baldýnský.
Nascanování 1 metru filmu zabere 1,5 minuty
Většinu českých filmů vyrobených od počátků české kinematografie v roce 1898 do roku 1993, kdy byla privatizována státní filmová studia, spravuje stát prostřednictvím Národního filmového archivu a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Finančně a časově nejnáročnější bude podle odborníků obrazový scan (nascanování 1 metru filmu zabere jeden a půl minuty, celková metráž filmů je 509 700 metrů) a také digitální restaurace obrazového a zvukového záznamu. Další část plánovaných nákladů souvisí například s výrobou distribučních masterů pro jednotlivé druhy dalšího šíření filmů.
- Kristian zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1364/136370.jpg
- Marketa Lazarová autor: 4press.cz, zdroj: Vladimír Souček / archiv ABZ a.s. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1595/159407.jpg
- Ostře sledované vlaky zdroj: ČSFD http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1342/134169.jpg
