Miluji a přijímám. Dopitová vystavuje handicapovaný pocit

Praha - Gynekologický stůl jako stojánek pro obrazy, mužské palce hrdiny deroucí se z ponožek nebo faráři nad trampolínou pro věřící. Výtvarnice Milena Dopitová chtěla svou aktuální výstavou v Galerii hlavního města Prahy vyjádřit pocit, který je podle ní v současné společnosti handicapovaný. Dal její instalaci také název - Miluji a přijímám.

2 minuty
Milena Dopitová miluje a přijímá
Zdroj: ČT24

Dopitová byla na počátku 90. let silnou ženskou osobností nastupující generace mladých umělců. Ve spojení s uměleckou skupinou Pondělí se odkláněla od tradičního malířského a sochařského projevu ke konceptuálnímu vyjádření. Svou tvorbou se vyslovovala ke genderovým otázkám, sama se ale zařazení ke genderovému umění brání. V Galerii hlavního města Prahy vystavovala poprvé před devatenácti lety, současná výstava ale není retrospektivním ohlédnutím, kam se Dopitové tvorba od té doby ubírala. Je zprávou o pocitech ze současné společnosti.

Nejstarší exponát vznikl v roce 2010, předchozí Dopitové práce jsou přesto zastoupeny - názvy všech jejích dosavadních prací tvoří jakousi grafickou linku na stěně galerie. „Text je pro mě důležitý. Může vysvětlit, dokonce odhalit myšlenku, která byla na počátku, a divákovi ji zprostředkovat,“ chápe výtvarnice název jako součást díla. Stejně pečlivě vybírala k výstavě „hudební doprovod“, hudba je k její tvorbě doplňujícím elementem a zároveň nositelem emocí.

Podle kurátorky Olgy Malé je výstava „duální jednotou dne a noci“. Zobrazuje na jedné straně život v plné síle a slunečním jasu, na druhé straně pak i jeho temnější část, spojenou s otázkami bytí, marnosti a smrti. Obě tyto polarity autorka miluje a přijímá. Při hledání koncepce výstavy vyšla Dopitová z cyklu fotografií Dobrovolný hrdina - role muže, jehož zastihuje i v jeho intimní soukromé sféře, je jednou z idejí výstavy (a také její dřívější tvorby).

Na jedné z fotografií jsou zachyceny mužské nohy v děravých ponožkách. „Byl zastižen nepřipravený a najednou v té situaci vznikla lidskost, která může být přijímána a mnohými i milována. A tento pocit mě provázel při tvorbě dalších prací,“ vysvětlila Dopitová. Dovedl ji až k dílu, které dalo název celé výstavě - Miluji a přijímám. Portréty vysvěcených farářů - dalších dobrovolných hrdinů, na které výtvarnice narazila v kalendáři z Říma - pověsila nad trampolínu, z nichž se k nim odráží věřící.

Miluji a přijímám (2014)
Zdroj: ČT24/GHMP
  • "Název výstavy se má dotknout všech vystavených prací. 'Miluji a přijímám' je pro mě v současné době jedinečný pocit, který je ve společnosti handicapovaný. Společnost je determinovaná negativními zprávami a mám dojem, že potřebuje pozitivní energii, kterou se může obrodit," říká Dopitová.

Inspiraci k tvorbě kromě osobní roviny, kterou považuje za důležitou, čerpá právě pozorováním společnosti a jejích reakcí na aktuální dění. Všímavost ji dovedla i k výraznému exponátu výstavy nazvaném Jana Markéta II. Je založen na obrazech, které výtvarnice náhodně objevila v jedné garáži, kde byly vystaveny na prodej - na gynekologickém stole. „Byl to natolik silný význam, že jsem ho chtěla přenést i do galerie,“ vidí v tomto původně zřejmě náhodném spojení metaforu zrodu, nejen umění.

Objekty Mileny Dopitové vystavuje GHMP v prostorách Městské knihovny do 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...