Předsilvestrovskou atmosféru podtrhne současná komedie z fotbalového prostředí Postaven(i)í mimo hru, kterou v překladu Taťány Dimitrovové uvádí Divadlo Radka Brzobohatého. Maďarskou inscenaci, umístěnou do šatny fotbalových rozhodčích a plnou sarkastického humoru a chlapáckých hlášek, režíroval Roman Štolpa.
Mejdlo, Básník a Vocas – černé svině v jedné šatně
Dramatik Zoltán Egressy (46) pochází z Budapešti. Vystudoval literaturu a historii, debutoval sbírkou poezie a proslavil se hrou Portugálie. Jeho kus Šťovík, pečené brambory, jak se Postaven(i)í mimo hru jmenuje v originále, loni uvedlo liberecké Divadlo F. X. Šaldy v režii Tomáše Svobody. Aktuálně hru dává také plzeňské Divadlo Dialog. Stejného titulu se před časem režijně ujal Ivo Krobot v Jihočeském divadle České Budějovice nebo Lída Engelová v pražském Dejvickém divadle. Inscenace má u nás i svou rozhlasovou podobu.
Divadlo Radka Brzobohatého obsadilo své kmenové herce a výhodou inscenačního týmu je, že může režisér, herec Roman Štolpa, alternovat některé z aktérů. V pánské šatně se sešli Mejdlo (Ernesto Čekan), Básník (Petr Semerád) a Vocas (Jan Révai). Děj inscenace lemuje ligový zápas a poněkud nekomfortní místo přípravy sudích. Fotbalová akce probíhá za dveřmi šatny a vše důležité, co spolu tři rozhodčí mají, zůstává sevřeno místností s plakáty svlečených žen a fotbalových hvězd.
Postaven(i)í mimo hru je „komedií o fotbalu, kamarádství a lásce k jedné ženě, kde rozhodčí nejsou jen rozhodčími, ale především lidmi, kteří si spolu s dresy, píšťalkou či kartami přinášejí také vlastní mindráky a smutky, jež jsou mnohdy ještě směšnější a absurdnější než samo fotbalové šílenství,“ uvádějí tvůrci. Fotbal je týmová hra, ale v šatně rozhodčích každý kope za sebe. Jeden sudí je hlavní, má své ambice a plakát FIFA, kterým se motivuje před zápasem. Pomezní jsou dva, tedy parta, co se může v dané chvíli podržet, ale i potopit.
Trojice má spolu nevyřízené účty a pár hořkých tajemství. Spojující linkou jsou slangová i vulgární slova, která k mužnosti fotbalových událostí neodmyslitelně patří. „Stáhli jsme je na minimum, ale oni ti lidé vážně slušně nemluví,“ prohodil šibalsky režisér Roman Štolpa na generálce. Poločas inscenaci dělí na dva logické celky. Během nich se střetávají tři různé temperamenty. Básník, snažící se psát i recitovat, je čerstvě opuštěn milou Marianou. Ta mu slíbila připravit oblíbenou specialitu, špenát a hranolky, až se stane hlavním sudím.
Rozvedený Mejdlo umí se všemi manipulovat, aniž by ztratil svůj ležérní styl muže z lidu. Fešák Láďa, kolegy přezdívaný Vocas, je navoněný, trendově oblečený metrosexuál. Jeho dresy i kopačky září novotou a módní barevností. Oblečení mužů tvoří image podle jejich nátury. Stolek, lavičky, věšáky. Patina starého mobiliáře klubu versus nové míče od sponzora. Za slabinu hry považuji scénickou výpravu, vypadá provizorně a školácky. Dekorace - polepené obrázky - odstávají od opony, na níž jsou přichyceny. Sprejem postříkané dveře šatny, zavěšené vprostřed sítě, tíží svou hmotou.
Za fotbalovou sítí je opona, bez níž by scénografie působila vzdušněji. Kondenzace dramatické situace v malém prostoru by fungovala i jinak než doslovným ohraničením. Dřevěné lavičky se uplatní také po přestávce, kdy se stávají vratkou kladinou rozhněvaného týmu. Scéna je funkční, ale působí nesourodě díky odlišným materiálům a stylům nábytku a rekvizit i díky retropodobě dřevěného portálu se zlatými sametovými oponami, včetně horní garnýže. Před třiceti lety mi při výchovných koncertech interiér Divadla hudby (dnešní DRB) s pohodlnými koženkovými křesly tak staromódní nepřipadal.
Dynamiku inscenace drží hlasitá populární hudba (zahraniční tituly, starší hity, co se hodí ke sportu) a čilý Jan Révai v roli soutěživého hlavního rozhodčího. Především kvůli jeho energii stojí za to do divadla dorazit. Jeho „módeman“ vás pobaví, Révai je v kondici a svůj part si užívá. Vymyslel s režisérem spoustu úsměvných „vychytávek“ (hands free, intim sprej, oblékání trika tak, aby neutrpěl účes, nácvik gest před zrcadlem, podmalování očí, tanec s podkolenkami…). Kompozice je proložena choreografiemi a klipovými výstupy, co na publikum spolehlivě zabírají.
„Tady jde vo umění, ne jenom vo fotbal. Hlavní rozhodčí, to je jako filmová hvězda. Jediný povolání, který vzbuzuje takový emoce,“ zaníceně se svěřuje Láďa předtím, než ostatním připraví tvrdou rozcvičku s míči. Postaven(i)í mimo hru neunaví, trvá i s přestávkou něco málo přes dvě hodiny. Typově i povahově odlišné rozhodčí s chutí interpretují: Jan Révai/ Miroslav Hrabě, Ernesto Čekan/ Roman Štolpa, Petr Semerád/ Roman Štolpa. Divadlo Radka Brzobohatého novinku předvede v druhé premiéře 30. prosince od 19h. Nejbližší reprízy proběhnou 16. a 24. ledna. Na Silvestra zařadili populární Tančírnu od 13h a 17h.