Mein Kampf jako fraška

Praha – Do Vídně počátku 20. století přichází nesmělý mladík z Braunau na Innu, aby se přihlásil na akademii krásných umění a stal se světoznámým malířem. Útočiště najde u židovského knihkupce. Ten mladý muž se jmenuje Adolf Hitler. Hru Georga Taboriho Mein Kampf zařadilo na svůj repertoár jako poslední premiéru sezony pražské Švandovo divadlo.

George Tabori se narodil v asimilované židovské rodině v Maďarsku v roce 1914. Ve třicátých letech odešel do Německa, ale záhy byl donucen emigrovat před Hitlerem do Anglie. Tři čtvrtiny jeho rodiny bohužel takové štěstí neměly a zemřely v koncentračních táborech. Tabori, už s britským občanstvím, se stal válečným zpravodajem. Po válce působil jako scenárista v Hollywoodu, jako dramatik se prosadil až v pětapadesáti letech.

Na počátku 70. let se vrátil do Německa. V roce 1987 na objednávku vídeňského Burghertheateru napsal Mein Kampf. Hru, která se jmenuje stejně jako Hitlerova kniha, sám režíroval a také v ní hrál. Ve své frašce diváky zavede do Vídně počátku minulého století, do zapadlé ubytovny, kde v poklidu přežívají Lobkowitz – možná Bůh, možná zkrachovalý kuchař – a Žid Šlomo Herzl, prodejce Biblí. V té době se do Vídně vypraví i jakýsi Adolf Hitler, aby se stal známým malířem. Úspěch se ale nekoná a zamindrákovaný mladík se ocitá na pokraji sebevraždy. Ještě že je na blízku Herzl, který jej hodlá zachránit.

Hitler: Cením si tvé pomoci, Žide. Až přijde má doba, přiměřeně se ti odměním. Najdu pro tebe nejvýhodnější řešení. (citace ze hry)

„Jen při vší té snaze zapomene, že láska k bližnímu může být životu nebezpečná a že doporučovat zoufalcům, aby se věnovali politice, se nemusí jemu ani světu vyplatit. A Bůh? Prý tam byl celou dobu s nimi,“ píše Švandovo divadlo k příběhu nekončících otázek a odpovědí, hořkého humoru i tichého pláče, podivných vzpomínek na budoucnost.

Sám Tabori hru označil jako frašku. Dvojice Herzl–Lobkowitz místy vystupují v málem „klaunských“ číslech a zaznívají repliky vskutku černohumorného ražení. Tabori usiloval o to, aby pietnost neumrtvila témata, která je nutno uvidět. A tak na groteskním půdorysu vystupuje geneze jedné nenávisti. Nekončící řetěz otázek, jak možná málo stačilo, aby se Hitler-diktátor nikdy nezrodil, aby dvacáté století vypadalo úplně jinak, a zda není občas našim největším proviněním nečinnost.

V Čechách byl Mein Kapmf poprvé inscenován v Realistickém, dnešním Švandově divadle v roce 1990 a byl vůbec první Taboriho hrou inscenovanou v Česku. Po dvaadvaceti letech se tak Mein Kampf na smíchovskou scénu vrací, opět v překladu Josefa Balvína. V režii Anny Petržalkové se představí Filip Čapka (Herzl), Miroslav Hruška (Lobkowitz), Tomáš Pavelka (Hitler), Martina Krátká (Markétka), Petra Hřebíčková (Paní Smrt) a Marek Pospíchal (Himmlischst). Scéna je dílem Tomáše Cillera, kostýmy připravila Hana Kotková. Pod hudební stránkou inscenace je podepsán Petr Hromádka. Premiéra se uskuteční 9. června v 19:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 23 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...