Marian Karel: Průniky

Výstava skláře a pedagoga Mariana Karla patří k těm, kterými se vystavovatel může bez uzardění chlubit. Muzeum Kampa se jí hrdě hlásí k mnohaleté spolupráci s tímto umělcem, jehož díla dlouhodobě zdobí nejen nádvoří galerie (skleněné řečiště světelného horizontálního vodního proudu se splavem), ale i střechu domu (zbytečně diskutovanou skleněnou věžní krychlí). Tentokrát nabídlo autorovi velmi kvalitní výstavní prostor, jehož možností s chutí využil. Potkáme jeho objekty tedy nejen v přízemním sále, respektive dvousálí, ale také v patře, a dokonce korunují svrchní kovovou deformovanou krychlí ve skelněné ohradě výstavní terasu.

Objekty, kterými Karel vstupuje do výstavního prostoru, lze chápat jako díla pokoušející naše ustálené režimy vnímání na straně jedné, jako hold ušlechtilému materiálu a tvaru na straně druhé. Současně si vždy znovu uvědomíme autorovu posedlost při práci (ale možná by se někdy dalo říci milostnému poblouznění) se světlem. Navíc v něm chtě nechtě musíme akceptovat velkého Tvůrce (všimněte si velkého prvního písmena) – vytváří totiž, pokoušejíc se měnit platné základní zákony o hmotě a světle, nové, nečekané prostory, mění naše představy o hmotnosti, energii a zejména o pronikání nejrůznějších, často cizorodých prvků. Tady ztrácí pokoru a úctu, vytvářejíc nové konstrukty, které citlivé diváky zarážejí, udivují, zneklidňují.

Jeho až architektonická práce se sklem nese zajímavé a vzrušující poselství. Můžeme tedy zadumaně postát a zkoumat jeho „průniková“ díla, která mají v sálech dostatečný prostor a přesně vykomponované umístění. Patří k nim ocelová deska, zborcený sloup, iluzivní krychle či jehlan. Jednoduché názvy sice stručně konstatují vizuální tvarové východisko, vždy však přinášejí Karlovu další dimenzi, vizi, deformaci, nové přeformátování.

Ta druhá skupina, pracujíc zdánlivě s klidným výrazem, je vytvářena často velmi ušlechtilými a základními tvary, které jsou však ozvláštněny nejen dokonalostí, ale skrytou deformací, vypouklinou, navíc pak případným poselstvím. V této skupině můžeme obdivovat ovoid, válec nebo neuvěřitelnou kaabu, která Vás přinutí k hlubšímu zamyšlení pro svoje jednoznačně čitelné aktuální poselství.

Průniky jsou ukázkou kurátorského mistrovství, místem, kde je možné vidět možná nejzajímavějšího skláře české současnosti. Buďme Muzeu Kampa za tuto možnost vděčni, doufejme pak, že se řada Karlových děl dostane i tam, kde jim to opravdu sluší - do volného městského prostoru, kde mají sílu na to, aby zdobily naprosto současnou výtvarnou řečí místa, kde žijeme nebo, možná v této rozhárané době, kde bychom chtěli žít.

Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, U Sovových mlýnů 2,
Praha 1 – Malá Strana, Otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Výstava potrvá 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...