Praha - Celkem tři Maradony zachytil podle svých slov režisér Emir Kusturica ve svém novém snímku MARADONA režie KUSTURICA. V dokumentu, který se natáčel například v Buenos Aires, Neapoli nebo Barceloně, ukazuje světoznámý bosenský tvůrce legendárního argentinského sportovce jako fotbalového mága, revolucionáře i jako manžela a otce. Ve snímku, který vstupuje do českých kin, nechybí ani pád do drogové závislosti, setkání s Fidelem Castrem nebo církev vyznávající Maradonu jako boha.
Snímek začíná „Gólem století“, který Maradona vstřelil do anglické branky na fotbalovém mistrovství světa v Mexiku v roce 1986. Režisér se k okamžiku plnému euforie v průběhu filmu vrací v animovaných sekvencích, reflektujících fotbalistův vztah k politice USA a západní Evropy. Kusturica se na plátně čím dál víc k Maradonovi přibližuje a jeho názory přijímá nekriticky, s nadšeným pokyvováním, čímž snímek ztrácí hodnotu nestranného dokumentu a stává se osobní výpovědí dvou osobností, přičemž není důležité, zda jde o realitu nebo o konstrukci reality, která se dotyčným více hodí.
Po prvotních neúspěšných snahách štábu přiblížit se hvězdě budou moci diváci nahlédnout do fotbalistova dětství a dospívání (devětačtyřicetiletý Maradona se poprvé po dvaceti letech vrací do chudinské čtvrti, kde vyrůstal; režisér zařadil i krátké filmové sekvence z dob jeho fotbalových začátků). Ve filmu účinkuje také Maradonova manželka, která vychovala jejich dvě dcery. „Každý se mě ptá, jak to mohl přežít; nikdo se nezeptá, jak jsem to mohla přežít já,“ říká v jednom ze záběrů.
Diego Maradona se narodil v chudinské čtvrti Buenos Aires. S národním týmem Argentiny zvítězil ve finále mistrovství světa juniorů 1979 v Japonsku, na světovém šampionátu v roce 1986 v Mexiku a byl druhý na mistrovství světa 1990 v Itálii. Uznání a slávu vystřídala závislost na kokainu a pohyb ve zločineckém podsvětí. Od roku 2000 pobýval často na Kubě, kde se podroboval protidrogovému léčení. V současnosti je trenérem argentinského fotbalového týmu. Po letošní výhře nad Uruguayí, která Argentincům otevřela dveře na mistrovství světa, se dopustil vulgárních útoků, jejichž následky se poté snažil zmírnit argentinský fotbalový svaz.
Maradonovy politické názory zaujímají ve filmu stejně významnou pozici jako fotbal. Maradona se svěřuje se svou láskou ke Kubě a nenávistí k politice Spojených států, Argentiny nebo Velké Británie. „Kdyby se nestal fenomenálním fotbalistou, byl by revolucionářem,“ říká o něm režisér.
Snímek opouští Maradonu v dobrém zdraví a bez zjevné závislosti na drogách na hudebním parketu s balkánskou dechovkou. Podle Kusturici se charakter slavného Argentince objevuje v mnoha jeho snímcích (Vzpomínáš na Dolly Bell, Underground nebo Černá kočka, bílý kocour) a kdyby mohl, rád by ho angažoval.
- MARADONA režie KUSTURICA zdroj: ATLANTIS http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1264/126305.jpg
- MARADONA režie KUSTURICA zdroj: ATLANTIS http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1263/126298.jpg
- MARADONA režie KUSTURICA zdroj: ATLANTIS http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1263/126295.jpg
