Man Bookerovu cenu vyhrál Mlékař. Má co říct ke kampani MeToo

Nahrávám video

Letošní Man Bookerovu cenu za anglicky psaný román získala severoirská spisovatelka Anna Burnsová. Kniha Milkman (Mlékař) se odehrává v době nepokojů v Ulsteru v 70. letech minulého století. Porota téma příběhu označila za aktuální v souvislosti s kampaní #MeToo.

Oceněný titul je třetím románem 56leté rodačky z Belfastu. Příběh je vyprávěn z pohledu mladé ženy, kterou v dospívání sexuálně obtěžoval starší muž. Využíval k tomu rodinných vazeb, sociálního tlaku a politické loajality.

Předseda poroty Kwame Anthony Appiah uvedl, že témata, jimiž se kniha Burnsové zabývá, jsou v éře kampaně #MeToo nanejvýš aktuální. „Myslíme si ale, že přetrvá, není totiž o něčem, co se odehrává jenom teď,“ dodal.

Man Bookerova cena se letos může těšit z větší pozornosti než obvykle. Na literárním trhu totiž po neudělení Nobelovy ceny v tomto oboru zůstala díra, kterou mělo podle odborníků alespoň částečně zaplnit britské ocenění. Nobelova cena shodou okolností zůstala bez laureáta právě kvůli sexuálnímu skandálu manžela jedné z členek Švédské akademie, která prestižní ocenění uděluje.  

Porota vybírala vítěze prestižního ocenění z šestice finalistů. Vedle Burnsové do ní byli vybraní ještě další dva britští autoři. Jednou z nich byla 27letá Daisy Johnsonová, která se díky knize Everything Under stala nejmladší finalistkou Man Bookerovy ceny v historii. Její krajan Robin Robertson zaujal románem ve verších The Long Take (Dlouhý záběr), který se zabývá násilím a sociálními rozdíly v dnešní Americe.

Ke třem Britům se ve finálové šestici připojili tři spisovatelé ze Severní Ameriky. Kanaďanka Esi Edugyanová porotu zaujala románem o uprchlém otrokovi Washington Black. Richarda Powerse z USA porota do užšího výběru nominovala díky ekologické sáze The Overstory, která vypráví o stromech a lidech, kteří je mají rádi. Poslední nominovanou byla Američanka Rachel Kushnerová, autorka románu z drsného prostředí ženské věznice The Mars Room (Místnost Mars).

Man Bookerova cena se uděluje od roku 1969 a původně byla vyhrazena spisovatelům z Británie, Irska a zemí britského Společenství. Američanům se cena otevřela v roce 2014 a od té doby už má dva zámořské vítěze – Paula Beattyho (The Sellout, Výprodej) a George Saunderse (Lincoln in the Bardo, Lincoln v bardu).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
před 1 hhodinou

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
před 5 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
včera v 11:36

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
včera v 06:00

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
21. 7. 2026

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
21. 7. 2026

K Barrandovskému mostu se vrátí Rovnováha. Stát to bude 13 milionů

Praha postaví repliku rozměrné betonové plastiky Rovnováha, která se v pátek zřítila u Barrandovského mostu. Pražští radní v pondělí schválili uvolnění 13 milionů korun na její zhotovení. Provoz na Barrandovském mostu už je po pátečním zřícení díla bez omezení. Uzavřená zůstává pouze menší oblast pod mostem, kde dělníci pokračují v úklidu.
20. 7. 2026

VideoSuzanne Vega v Praze prošla čtyři dekády své tvorby. Na pódiu se dnes cítí svobodněji

Americká písničkářka Suzanne Vega představila v Praze skladby ze čtyř desetiletí své kariéry i nejnovější album Flying with Angels. Jeho název ji napadl ve snu a nejprve podle něj napsala píseň. Jako zkušenější interpretka se podle svých slov cítí sebevědoměji, na pódiu se více pohybuje a vyjadřuje se způsoby, na které byla před čtyřiceti lety příliš citlivá. Rozhovor se zpěvačkou vedla Alžběta Stančáková.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.