Malý pán ve velké roli. Buchty a loutky točí pohádku

Písek - V lesích na Písecku se v těchto dnech zabydlel Malý pán. Doslova pod vedením souboru Buchty a loutky, který pod stromy a v mechu natáčí v koprodukci České televize celovečerní loutkovou pohádku. Jejím velkým hrdinou je právě Malý pán.

Příběh nového loutkového filmu vznikl na motivy knihy Velká cesta Malého pána. Dobrodružné vyprávění napsala v roce 2008 Lenka Uhlířová, inspirována fotografiemi Jiřího Stacha. Filmová adaptace ale literární předlohu docela zásadně pozměnila. „Malý pán je malý hrdina, který má své běžné problémy, ale pak narazí na svoji představu, touhu, která ho donutí se někam vydat. V knize je jeho cesta jako u kohoutka a slepičky - jde za různými úkoly, vyplní je a dojde svého. My z ní udělali dramatický příběh, některé postavy potlačili a naopak z jedné méně nápadné udělali hlavní zápornou postavu,“ prozradil scenárista Lumír Tuček, který se podílel třeba na scénářích k filmům Tomáše Vorla Kouř a Pražská pětka.

Kniha Velká cesta Malého pána
Zdroj: ČT24/Meander

„Dodaná je například larva Fída, kamarádka Malého pána, kterou nosí celou cestu v batohu a ona mu klade někdy stupidní otázky,“ připojil výtvarník filmu František Skála, jenž po svém otci zdědil nejen jméno, ale i výtvarnické vlohy a cit k přírodě. Stejně jako Skála starší vytváří loutky z přírodních materiálů. Malý pán je jeho filmový debut. 

Podle slov Lumíra Tučka se z knižní pohádky stal filmový thriller, i když konec by měl být pohádkově dobrý. Scenárista vidí podobnost vznikajícího snímku s loutkovým filmem Chcípáci, který soubor Buchty a loutky natočil před osmi lety coby poklonu brakovým a pokleslým příběhům. Zamýšlen byl na rozdíl od Malého pána pro dospělé, ne pro děti. „Byl filmový, měl atmosféru, tajemství a výtvarně vzrušující scény,“ domnívá se Tuček. Podívejte se sami:

64 minut
Chcípáci
Zdroj: ČT24

Inspirace Švankmajerem

Chcípáky režíroval Radek Beran, člen buchto-loutkového souboru, pod režií je podepsán i u Malého pána. Původně chtěl jeho příběh natočit jako večerníček, ale nakonec vzniká celovečerní snímek. I když i pro režiséra je v podstatě debutem, není pro něj film tak vzdálený. „V divadle jsme se postupně dopracovali k filmovým postupům. Začali jsme používat střih nebo zvětšování a zmenšování formátů,“ připomněl.

Navíc jej v loutkovém divadle ovlivnil film - konkrétně snímky výtvarníka Jana Švankmajera. „Pamatuji si první setkání se Švankmajerem, kdy mě naprosto odstřelily jeho makrodetaily, kterými vlezl loutkám a předmětům do jejich světa. To je to, co mě zajímá, a taky důvod, proč Malého pána dělá Franta Skála, protože on věci vyrábí, jak by je našel, z pravých materiálů. Člověk je může skoro ochutnat. Chtěl bych také s kamerou vlézt do jejich světa a ten pocit dopřát i divákům,“ přeje si.

Přiznané nitě

I proto Malého pána natáčí v exteriérech, což není u loutkové pohádky tak docela obvyklé. Třiceticentimetrové loutky mají produkci a štáb jako jiný velký film, jen jsou na rozdíl od živých herců méně náročné, pokud jde o stravu a pauzy. Ale jinak s nimi mají společného víc, než se zdá - například na kaskadérské scény se nechávají zastupovat dubléry. Náhradníky mají i pro vyjádření různých nálad a výrazů obličeje. Například Malý pán má další tři dvojníky. 

Loutkáři ve výsledné podobě filmu přiznají své řemeslo - vidět budou všechny vodicí nitě a drátky. „Vím, že to není vůči divákům vstřícné a že jich spousta bude mít problém na to přistoupit,“ obává se Beran. Zároveň doufá, že příběh a zpracování diváky natolik vtáhnou, že stejně jako na divadle přestanou vnímat loutky jako loutky a začnou je vnímat jako postavy vyprávění.

Do malých i velkých kin by se pohádka o Malém pánovi měla dostat na konci dubna příštího roku. Hlas hlavnímu hrdinovi propůjčí Ivan Trojan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...