Mallory se rve za takový normální život

Říká si Mallory. Přezdívku prý dostala podle hrdinky filmu Takoví normální zabijáci, protože je stejně jako ona „rváčka“. Časosběrný dokument Heleny Třeštíkové ukazuje, že především rváčka sama se sebou, se svým životem a sociálními větrnými mlýny. Snímek Mallory získal na letošním karlovarském festivalu Křišťálový glóbus pro nejlepší dokument, do kin vstupuje 23. července. Vznikl v koprodukci České televize.

Mallory se z „one man dokumentů“ Heleny Třeštíkové vymyká. Nenapravitelný recidivista René, životem zkoušená Marcela nebo v drogovém sebedestruktivním kolotoči uvízlá Katka mají jedno společné - z filmové verze jejich příběhů se zdá, že se z bludného kruhu nikdy nevymaní. Zvláště ke srovnání s Katkou osud Mallory svádí - obě propadly drogové závislosti, obě se staly matkami. Katce ale ani tenhle impuls nestačil k resuscitaci vlastního života, na rozdíl od Mallory, která těhotenství jako začátek nového života brala - i toho svého.

Třeštíková i diváci Mallory potkávají až v době, kdy drogy odstřihla. Její příběh je příběhem návratu zpátky do „normálu“, a Mallory za její rozhodnutí nečeká žádná katapultace s měkkým přistáním, ale občas až sisyfovské pachtění o každý centimetr. „Nečekala jsem, že se v životě bez drog budu tak bát,“ říká Mallory v jedné své výpovědi, kterou Třeštíková nechala v dokumentu bez střihu. „S drogou se jen bojíš absťáku, ale jinak nemáš hlad, není ti zima, nemáš city. Drogy ti poskytují jistotu, to, co je kolem, se tě netýká.“

Film o Mallory méně zasahuje terč divácké citlivosti k tragickým lidským osudům, jako třeba v případě Katky nebo Marcely, které vyvolávaly pocit beznadějnosti. Mallory je dokumentem o naději navzdory - navzdory ne úplně fungující rodině, ne zrovna výstavní minulosti, partnerům, kteří se ukazují jako kopírované omyly, a kafkovskému sociálnímu systému. Mallory nelze upřít snahu hrát podle pravidel byrokratického aparátu (například po většinu času má práci, přestože jejím „domovem“ je sotva pojízdný autovrak), ale ten ji přesto vhání často do velmi absurdních situací. 

Tvůrci by proto rádi - podobně jako dokument Šmejdi, který pomohl změnit legislativu a omezit podvody při předváděcích akcích - vyvolali diskusi o funkčnosti sociálního systému pro podobné případy, jakým je Mallory. Jednat začali už s neziskovými organizacemi i ministerstvem.

Nahrávám video
Premiéra dokumentu Mallory
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
před 15 hhodinami

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
před 15 hhodinami

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
včera v 07:30

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
12. 2. 2026
Načítání...